Lidský chromozom Y, který je spojen s určováním mužského pohlaví, fascinuje vědce už desítky let. Podle některých evolučních biologů totiž postupně ztrácí geny – a teoreticky by mohl za miliony let úplně zmizet. To okamžitě vyvolalo titulky o „konci mužů“, ale realita je mnohem složitější a zajímavější.
Category Archives: Genetika
Jak se rostlinám podařilo přežít asteroid, který zabil dinosaury?
Když před 66 miliony let na Zemi dopadl asteroid o velikosti Mount Everestu, vyhubil všechny nelétající dinosaury a zhruba třetinu života na planetě. Mnoho rostlin však zkázu přežilo. V nové studii časopisu Cell vědci z Vlámského institutu pro biotechnologii a Gentské univerzity odhalují, že náhodné duplikace genomů mohly mnoha kvetoucím rostlinám pomoci přežít i ty nejextrémnější environmentální otřesy v historii Země. Tato strategie by mohla pomoci rostlinám přizpůsobit se rychlým klimatickým změnám, které se odehrávají dnes.
Běh na dlouhou trať. Jak vzniká lék na genetickou poruchu růstu?
Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti to ale neovlivňuje. Na celém světě s ní žije zhruba 350 tisíc lidí, v České republice do stovky.
Vědci odhalili strukturu proteinů z jediné buňky
Mezinárodní výzkumný tým s výrazným přispěním Dominika Pinkase z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, v. v. i., (IMG) vyvinul metodu, která umožňuje určit strukturu proteinů s téměř atomárním rozlišením z jediného mikroskopického krystalu uvnitř jediné buňky.
Upravené larvy zavíječe voskového jako nový biologický systém pro testování léčiv
Vědci z univerzity v britském Exeteru vytvořili první geneticky modifikované larvy můry zavíječe voskového (Galleria mellonella) na světě, čímž otevřeli slibnou novou cestu pro studium infekcí, testování antibiotik a snížení potřeby používání myší ve výzkumu. Díky využití pokročilých nástrojů genového inženýrství, jako jsou transpozonový systém PiggyBac a CRISPR-Cas9, se týmu podařilo přeměnit larvy zavíječe ve výkonný, levný a z etického hlediska přijatelný modelový organismus.
Rostliny uvažují jako architekti. Brněnský výzkum popsal, jak staví
Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
Geneticky vylepšené kvasinky těží cenné suroviny z moči
Vědci Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab), UC Irvine a University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC) použili biologii a s její pomocí zařídili přeměnu lidské moči na hodnotné suroviny.
Octomilka ve službách vědy: Malý hmyz s velkým vlivem
Je to zase tady! Sezóna malých mušek, které sedají na přezrálé ovoce nebo padají do vína. Octomilky, kterým se přezdívá ovocné, banánové nebo vinné mušky, jsou sice otravné, ale také velmi užitečné. Slouží jako oblíbený modelový organismus v řadě biologických výzkumů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Vědci přečetli dosud největší genom v čeledi brukvovitých
Martin Lysák z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) společně s kolegy z čínské Huazhong Agricultural University koordinoval sekvenování dosud největšího genomu z čeledi brukvovitých, kam patří i známý laboratorní model huseníček rolní, řepka olejka nebo brokolice. Jedná se o genom fialy šedivé (Matthiola incana), okrasné příjemně vonící rostliny, která se pěstuje k řezu i jako letnička. Genom fialy (2 Giga párů bází) je dvanáctkrát větší než genom huseníčku, ačkoliv oba druhy mají podobný počet chromozomů.
Technika toxického samce: slibný pokrok v boji proti nemocem přenášeným komáry
Průlomová inovace výzkumníků z ARC Center of Excellence in Synthetic Biology a Applied BioSciences na Macquarie University by mohla změnit způsob, kterým bojujeme proti komářím přenašečům velmi nebezpečných nemocí. Technika toxického samce (TMT – z angl. Toxic Male Technique) využívá genetické modifikace komářích samců, kteří při páření předávají samicím spolu se semenem proteiny, které jsou pro ně jedovaté. Tato metoda je rychlejší a účinnější než současné biologické alternativy a představuje významný milník v aplikaci syntetické biologie v ochraně veřejného zdraví.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 