Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Category Archives: Genetika
Genetická revoluce v laboratoři?
Vědci z Japonska poprvé úspěšně odstranili třetí chromozom 21 u buněk s Downovým syndromem pomocí technologie CRISPR-Cas9. Upravené buňky následně vykazovaly normalizovanou genovou expresi, zlepšený růst i metabolickou aktivitu.
Různé genetické příčiny autismu mohou vést ke společným vzorcům mozkové aktivity a chování
Nový výzkum z Lékařské fakulty University of Minnesota naznačuje, že i když mají různé formy autismu odlišný genetický základ, mohou vést k podobným vzorcům mozkové aktivity a chování. Studie byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Neuroscience.
Myší buňky pomáhají vědcům porozumět autismu
Autismus je složitá porucha, o které víme, že souvisí s genetikou – ale proč přesně vzniká, zatím vědci nedokážou zodpovědět. Vědecký tým z japonské Kobe University teď udělal důležitý krok: vytvořil unikátní banku kmenových buněk s genetickými změnami, které jsou s autismem nejčastěji spojovány.
Inovativní plodiny pro udržitelnější hospodaření s vodou
Stres způsobený suchem je jedním z nejvýznamnějších limitujících faktorů rostlinné produkce na celém světě, přičemž se tento problém stále zhoršuje v důsledku klimatických změn. Z tohoto důvodu se vědci dlouhodobě zaměřují na klíčovou vlastnost rostlin, známou jako efektivní využití vody (Water Use Efficiency, WUE). Tato vlastnost umožňuje rostlinám růst i při omezeném množství dostupné vody, čímž jim pomáhá snížit negativní dopady sucha. Zvýšení WUE však u většiny plodin bývá spojeno s poklesem produktivity za podmínek přítomnosti dostatečného množství vody.
Vědci nalezli způsob, jak v bramborách vypnout toxiny
Mezinárodní tým odborníků vymyslel, jak z bramborových hlíz odstranit toxické látky, aby byly bezpečnější pro konzumaci a snadněji skladovatelné. Tento průlom molekulárních inženýrů by mohl snížit množství odpadu z brambor i usnadnit moderní způsoby pěstování této plodiny.
Nejstarší moderní Středoevropané byli přímými příbuznými
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3% neandertálské DNA. Nové poznatky přináší studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature publikoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Rýže odolávající změnám klimatu
Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, a proto její odolnost vůči měnícím se klimatickým podmínkám představuje zásadní výzvu. Indičtí výzkumníci se zaměřili na genetické úpravy průduchů na listech rýže, které hrají klíčovou roli v regulaci fotosyntézy, výměny plynů nebo výparu vody. Pomocí technologie CRISPR/Cas9 upravili gen OsEPF1, čímž zvýšili hustotu průduchů, a tím zlepšili efektivitu fotosyntézy a odolnost rostlin vůči vysokým teplotám.
Jak mohou geny ječmene přispět k šlechtění odolných plodin
Ječmen většina Čechů vnímá především jako základní složku piva, nicméně je pro lidskou civilizaci již více než 12 000 let klíčovou plodinou také v potravinářství či jako krmivo. Jeho schopnost růst v různých klimatických podmínkách – od mírných údolí Asie až po vysočiny Jižní Ameriky je důkazem jeho přizpůsobivosti. V důsledku sílících projevů klimatických změn se zachování odolnosti (nejen) ječmene stává velmi důležitým výzkumným tématem. Vědci se nyní zabývají genetickými příčinami odolnosti této rostliny jednak aby se její odolností inspirovali pro implementaci v jiných plodinách a také proto, aby zajistili, že se ječmenu bude i nadále dařit.
Studium mamutího genomu pod vlivem pokročilých metod
Osvěžující potenciál v parných letních dnech měly dvě publikace z červencového čísla časopisu Cell. Ty se týkaly studia mamutího genomu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 