Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Stále existuje mnoho vážných onemocnění, která jsou způsobena jednou nebo dvěma genovými mutacemi, ale zároveň pro ně neexistuje dostatečná léčba. Tento fakt přivádí vědce už dlouhé roky na myšlenku, zda by nebylo možné léčit pacienty změnou DNA pomocí editace genů. Z tohoto důvodu byl pro ně velkým krokem vpřed objev technologie CRISPR-Cas v roce 2012.
V celosvětové studii vedené vědci z UCL bylo nově identifikováno více než 200 genů spojených s depresí.
Výzkum publikovaný v časopise Nature Genetics odhalil v první rozsáhlé celosvětové studii genetiky závažné deprese více než 50 nových genetických lokusů (lokus je specifická pozice na chromozomu) a 205 genů, které souvisejí s depresí.
Ve svých mnoha variantách jsou rajčata jednou ze světově nejoblíbenějších a nejrozšířenějších plodin současnosti. Nad čím se však již běžný konzument příliš nezamýšlí je, jak zamotaná cesta změn a mutací genetického materiálu přivedla rajčata k jejich dnešní podobě, jíž vděčí za svou popularitu. Více než tisíciletá evoluce rajčat s sebou přinášela přirozené mutace. Poté však do hry vstoupil člověk, jehož počínáním došlo v průběhu staletí k pečlivé pěstitelské selekci rajčat specifických vlastností a charakteristik dle naší chuti; tedy jakési rajčatové domestikaci. Dnes přichází zlom podobný, máme k dispozici revoluční technologii úpravy genomu CRISPR, která nám umožňuje vytvářet velmi specifické mutace rajčat a dalších plodin, a ještě více vylepšovat jejich vlastnosti.
Neandertálci, kteří zmizeli z archeologických záznamů zhruba před 40 000 lety, jsou považováni za vlastní živočišný druh, za naše nejbližší evoluční příbuzné. Víme, že v Evropě žili ještě předtím, než do ní dorazili Homo sapiens.
Jsou ale opravdu jiným druhem?
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
V časopise Science právě vychází studie týkající se obchodu s luskouny a genetickou detekcí jejich původu. Spoluautorkami mezinárodní studie jsou vědkyně dvou fakult České zemědělské univerzity: Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., a její doktorandka Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Fakulty životního prostředí Markéta Swiacká. Vědecký časopis Science je považován za jeden z nejprestižnějších na světě.
Mezinárodní tým odborníků prostudoval více než 100 genomů magické houbičky, lysohlávky Psilocybe cubensis. Jejich cílem bylo zmapovat vliv domestikace a kultivace na tuto pozoruhodnou plodinu.
Badatelé věří, že jejich výzkum, který nedávno publikoval časopis Current Biology, podpoří vznik nových kultivarů lysohlávky.
Z výzkumu vyplynulo, že komerční kultivary lysohlávky kvůli domestikaci postrádají genetickou diverzitu. Naopak australské populace lysohlávky rostoucí v přírodě jsou geneticky mnohem pestřejší. Jejich genomy mají i unikátní varianty genů, které těsně souvisejí s produkcí látky, kvůli které se tato lysohlávka pěstuje – psilocybinu.
Vědcům z Univerzity v Edinburghu se podařilo upravit bakterii Escherichia coli tak, aby dokázala účinně přeměnit odpad z polyethylentereftalátu (PET) na kyselinu adipovou. Tato kyselina se obvykle vyrábí z fosilních paliv pomocí energeticky náročných procesů a používá se k výrobě nylonových materiálů, léků a aromat.
Výzkumný tým vedený vědci ze City University of Hong Kong a University of Hong Kong oznámil pokrok v léčbě poranění míchy pomocí geneticky modifikovaných lidských nervových kmenových buněk. Ukázalo se, že specifická modulace genové exprese na určitou úroveň v hNSC (human neural stem cells) může účinně podpořit rekonstrukci poškozených nervových obvodů a obnovit pohybové funkce, což nabízí velký potenciál pro terapii u pacientů s poraněním míchy.
Necelý měsíc po prvním schválení terapie editace genomu pomocí CRISPR-Cas9 na světě vědci doufají, že tento týden získá terapie druhé povolení – tentokrát od Spojených států, které jsou známé svými přísnými regulačními orgány.
Terapie, kterou britské regulační orgány schválily 16. listopadu, vyřazuje gen jako prostředek léčby genetické poruchy krve zvané srpkovitá choroba. Řada dalších terapií CRISPR-Cas9, které fungují na stejném principu, je v klinických zkouškách jako léčba řady onemocnění.
Jakkoli jsou tyto terapie sofistikované, jsou teprve na začátku.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka