Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu – Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z doby před 250 až 300 miliony let. Vodivé pletivo je zvýrazněné modře.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.

Další

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PRAVDY

Petr Krajáč: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PRAVDY (2017) | Filosofická analýza (kráceno)

Lidé chtějí a potřebují znát pravdu, aby se mohli správně rozhodovat, fungovat a rozvíjet vlastní svobodu, smysluplně směřovat svůj život, touží si navzájem věřit, potřebují překonávat konflikty a řešit různé krizové situace.

Téma pravdy je proto, zdá se stále víc aktuální, je vždy nějak přítomné, prolínající se ideovým i praktickým životem. A pokud si kdo z filosofů klade otázku, čím dnes může nejlépe přispět lidem, svému okolí a konsekventně i sobě samému, nikdy by neměl opominout právě toto stěžejní téma života i filosofie. Výzvy pro epistemologii a noetiku jsou tedy vskutku závažné a veřejnost, alespoň ta, jenž se považuje za vzdělanou, od filosofie právem očekává smysluplný a konstruktivní postoj.

Další

Mother wound – Mateřské zranění

Populárně naučná psychologie tu a tam vytvoří nový pojem. K takovým v posledních letech patří anglický výraz mother wound, který se do češtiny překládá jako mateřské zranění. Stručně řečeno jde o poškození, jichž se dítěti dostane skrze jeho matku tím, že z nějakého důvodu nebyla/není dostatečně fyzicky či emocionálně dostupná, respektive nebyla/není mu schopna poskytnout potřebnou péči a bezpečí.

Další

Kyselina sírová a dekarbonizace

Jedním z úskalí řešení globálních problémů, jako je například snaha o dekarbonizaci, je komplexnost a vazby, které je třeba vzít v potaz. Řešení tedy musí být podobně komplexní. Pojďme se na jednu podívat.

Kyselinu sírovou si asi většina z vás pamatuje ze školy. Jedná se o silnou anorganickou kyselinu se vzorcem H₂SO₄. Tato kyselina se průmyslově vyrábí ve velkém množství. Proč?

Další

Paradox tolerance

Karl Popper bol významný filozof 20. storočia, ktorý svoje postoje formoval pred, počas aj po druhej svetovej vojne. Jeho skúsenosť s horormi a zlom, ktoré do Európy priniesli extrémne ideológie ho viedli k tomu, že vo svojej práci sformuloval aj tzv. paradox tolerancie, ten znie nasledovne: „Nebmedzená tolerancia musí viesť k zániku tolerancie. Ak rozšírime neobmedzenú toleranciu aj na tých, ktorí sú netolerantní, ak nie sme pripravení brániť tolerantnú spoločnosť proti náporu netolerantných, potom budú tolerantní zničení, a s nimi aj tolerancia.“

Keď Karl Popper formuloval svoj paradox tolerancie, tak tým nemal na mysli len to, aby sme sa vedeli proaktívne brániť pred nástupom populizmu a totalitarizmu 20. storočia, ale aj ďalších storočí, vrátane toho 21. …

Další

Dan Pražák: Jak nestíhání nahradit iniciativou

Hostem tohoto dílu podcastu Z LAVICE DO AKCE! je Daniel Pražák. Dan je učitelem dějepisu a přírodovědy na základní škole Praha 7 na Strossmayerově náměstí, který se mimo jiné umístil na druhém místě v celorepublikové soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Dan je ale taky profesionální fotograf, stál u založení hnutí Otevřeno, je velmi aktivníní na Twitteru a působil nebo i působí v mnoha projektech a organizacích s cílem pomoct vzdělávání v Česku prostřednictvím vnášení studentského pohledu a pomoci současným i budoucím učitelům.

Další

Romové na Ukrajině v kontextu války, anexe a historického útlaku

Mgr. Lucie Fremlová (www.luciefremlova.co.uk) pracuje s romskými komunitami již přes dvacet let. Více jak deset působí jako nezávislá konzultantka a pracuje s romskými komunitami po celé Velké Británii. Je hlavní autorkou pilotní výzkumné studie z roku 2011, kterou vydal Romský vzdělávací fond pod názvem Od segregace k inkluzi: romští žáci ve Velké Británii a výzkumné studie o situaci romských komunit v Anglii z roku 2009, kterou vypracovala pro britské ministerstvo školství.

Lucie Fremlová pracuje na pomezí akademické obce, sociálních hnutí a politiky. Její osobě blízký transdisciplinární výzkum se zaměřuje na etnické, „rasové“, sexuální a genderové identity, zejména ve vztahu ke queer Romům. Ve svém inovativním teoretickém přístupu kombinuje intersekcionalitu s queer teorií. Její článek „LGBTIQ Roma and queer intersectionalities: the lived experiences of LGBTIQ Roma“, publikovaný v roce 2019 v časopise European Journal of Politics and Gender, získal ocenění Council for European Studies Gender and Sexuality Research Network Best Article Award za rok 2019. Její článek „Non-Romani researcher positionality and reflexivity: queer(y)ing one’s privilege“ byl nejčtenějším článkem publikovaným v roce 2019 v 1. čísle 2. ročníku časopisu Critical Romani Studies Journal.

Další

SONDA KULTURNÍ

Záznam diskusního setkání s názvem UKRAJINSKÉ SONDY MARIE KOLDINSKÉ v Kampusu Hybernská. V rámci diskusních setkání v Kampusu Hybernská vede Marie Koldinská rozhovory s experty napříč obory nejen z Univerzity Karlovy na téma války na Ukrajině a jejího kontextu. Akci pořádá Univerzita Karlova prostřednictvím svého projektu Hyb4City, který vytvořila společně s Hlavním městem Prahou. Aktivity projektu koordinuje Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.

Další