Technologické platformy a zařízení jsou stále častěji zneužívány způsoby, které ženám ubližují a činí jejich digitální prostředí nebezpečným. Velké technologické firmy sice veřejně podporují ženská práva, ale v praxi vytvářejí či tolerují nástroje, které umožňují digitální násilí, sledování, obtěžování a sexualizaci žen bez jejich souhlasu. Příklady zahrnují AI nástroj Grok, který byl masově využíván k digitálnímu svlékání žen a dívek, nebo chytré brýle Meta Ray‑Ban, u nichž bylo prokázáno nežádoucí nelegitimní nahrávání žen ve stavu částečné nahoty.
EU se snaží tato rizika regulovat prostřednictvím Digital Services Act (DSA), který zavazuje platformy k odpovědnosti za škodlivý obsah. Realita však ukazuje, že tato regulace nestačí: technologie pokračují v produkci hypersexualizovaných AI obrázků, algoritmy posilují stereotypní či toxický obsah a nové produkty mohou být snadno zneužity k porušování soukromí. Evropská komise zároveň upozorňuje, že ženy jsou disproporčně vystaveny online genderově podmíněnému násilí, včetně doxingu, stalkingového chování, šíření intimních snímků a deepfake pornografie – přičemž 98 % online deepfake materiálu má pornografický charakter a 99 % zobrazuje ženy.
Rozdíl mezi rétorikou Big Tech a skutečnou ochranou žen je stále rostoucí. Například EU komisařka Henna Virkkunen trvá na tom, že digitální prostor „musí být bezpečný“, avšak poslankyně Alexandra Geese tvrdí, že velké technologické firmy ženám spíše signalizují, aby „opustily veřejnou debatu a mlčely“. Výsledkem je prostředí, kde se misogynie a technologicky asistované násilí normalizují, zatímco ochranné mechanismy se zpožďují.
Zdroj: EUROACTIV | How tech is weaponised against women
Co s tím?
1. Důslednější prosazování pravidel EU – zejména Digital Services Act (DSA)
DSA již formálně ukládá platformám odpovědnost za moderaci škodlivého obsahu, ale článek upozorňuje, že tech firmy tato pravidla stále nedodržují.
Řešení:
- důsledné vymáhání DSA,
- sankce pro platformy, které nepředcházejí šíření deepfake pornografie, obtěžování a doxingu,
- povinnost zabránit zneužívání AI nástrojů pro škodlivé účely.
2. Bezpečnost žen integrovat už do návrhu technologií (safety‑by‑design)
Článek uvádí příklady, kdy nové produkty (např. Ray‑Ban AI brýle) umožňují nenápadné a nelegitimní nahrávání žen.
Řešení:
- technologie musí být navrhovány s důrazem na prevenci zneužití,
- důraz na ochranu soukromí, detekci nelegitimního natáčení,
- povinnost provádět rizikové audity ještě před uvedením produktu.
3. Přísnější regulace a kontrola AI nástrojů generujících sexualizovaný obsah
Článek uvádí, že 98 % deepfake obsahu online je pornografického charakteru a 99 % zobrazovaných osob jsou ženy — což dokládá systémové selhání moderace AI.
Řešení:
- regulace AI generátorů, které umožňují vytvářet sexualizované deepfakes,
- rychlé odstraňování nelegitimních obrazových manipulací,
- právní povinnost firem integrovat detekční mechanismy deepfake obsahu.
4. Silnější právní rámec na ochranu žen před genderově podmíněným online násilím
Evropská komise potvrzuje, že ženy nesou nepřiměřenou zátěž kybernásilí.
Řešení:
- rozšíření definic kybernásilí v právních předpisech,
- jasné trestné činy pro nelegitimní nahrávání, stalking, šíření intimních obrázků,
- lepší přístup obětí k odstraňování škodlivého obsahu.
5. Změna firemní kultury Big Tech
Článek upozorňuje na pokrytectví technologických korporací, které navenek podporují diverzitu, ale interně posilují „masculine energy“ (např. komentář Marka Zuckerberga).
Řešení:
- transparentní firemní politika diverzity,
- povinné genderové audity,
- odpovědnost vedení firem za bezpečnost uživatelek.
6. Politická a společenská podpora žen v online prostoru
Europoslankyně Alexandra Geese upozorňuje, že současná situace ženám fakticky říká:
„Odejdi z veřejné debaty. Mlč.“
Řešení:
- aktivní podpora žen v politickém a veřejném prostoru,
- programy na ochranu novinářek, političek a aktivistek před online útoky,
- proti-narativní kampaně zaměřené na viditelnost žen a odsouzení online misogynie.
Navrhovaná řešení se soustředí na kombinaci přísnější regulace, aktivního vymáhání pravidel, bezpečnějšího vývoje technologií, zlepšení právní ochrany obětí a změny firemní i společenské kultury. Všechny kroky směřují k tomu, aby digitální prostředí přestalo být nástrojem potlačování a ohrožování žen a stalo se bezpečným pro všechny uživatele.
Slovníček
Stalking je forma opakovaného, nežádoucího a vtíravého chování, při kterém se pachatel fixovaně a obsesivně zaměřuje na konkrétní osobu a vyvolává v ní strach, úzkost nebo pocit ohrožení. Jde o dlouhodobý vzorec jednání, nikoli o jednorázový incident.
Typické projevy stalkingu:
- Opakované kontaktování (osobně, telefonem, online, přes sociální sítě).
- Sledování, loitering, objevování se na místech, kde se oběť pohybuje.
- Monitoring online aktivit, e-mailů nebo jiných forem komunikace.
- Používání technologií ke sledování, jako je špehování přes elektronická zařízení, falešné profily nebo kyberstalking.
- Zasahování do soukromí nebo majetku, například šmírování, narušování prostoru, manipulace s věcmi oběti. [eige.europa.eu], [cps.gov.uk], [police.uk]
Podstata:
- Stalking je považován za specifickou formu obtěžování, vyznačující se opakovaným, cíleným a nechtěným jednáním, které by u „rozumné osoby“ vyvolalo pocit ohrožení či tísně.
- V moderním prostředí se často objevuje i jako kyberstalking, kdy pachatel využívá digitální prostředky (sledovací aplikace, spyware, falešné profily, získávání osobních údajů). [cps.gov.uk]
Shrnutí:
Stalking = opakované, vtíravé, obsesivní a nežádoucí sledování či kontaktování osoby, které v ní vyvolává strach, úzkost nebo ohrožení, a může probíhat jak offline, tak online.
Doxing (také doxxing) označuje zveřejnění soukromých či identifikačních informací o konkrétní osobě bez jejího souhlasu, obvykle na internetu, a často se záměrem dotyčnou osobu zastrašit, poškodit, ponížit nebo vystavit obtěžování.
Typicky zahrnuje odhalení údajů, jako jsou:
- skutečné jméno, adresa a telefonní číslo,
- pracovní místo či osobní kontakty,
- soukromé fotografie nebo dokumenty,
- další citlivé informace získané z veřejných zdrojů i nelegitimně (např. hackingem).
Doxing se používá jako forma online útoku, pomsty, nátlaku či veřejného zostuzení a představuje vážné narušení soukromí.
Právní rozdíly mezi doxingem a stalkingem
1. Povaha protiprávního jednání
Stalking
Stalking je v právu obvykle definován jako opakované, fixované a nevyžádané chování, které u oběti vyvolává strach, ohrožení nebo těžkou úzkost.
- Ve Spojeném království je stalking řešen Protection from Harassment Act 1997, který stanovuje, že stalking zahrnuje například sledování, kontaktování, monitorování, špehování nebo loitering. [msn.com]
- Aby šlo o trestný čin, musí jít o opakovaný vzorec chování, nikoli jednorázovou akci. [independent.co.uk]
Doxing
Doxing je právně chápán jako zveřejnění soukromých nebo identifikačních údajů o osobě bez jejího souhlasu, obvykle se záměrem ji poškodit či vystavit obtěžování.
- Nejde nutně o opakované chování – jednorázové zveřejnění citlivých údajů může samo o sobě představovat právní problém, pokud porušuje právo na soukromí nebo vede k dalším trestným činům (např. stalking, vyhrožování). [phys.org], [scholar.google.com]
2. Kategorie trestného činu
Stalking
- Je zpravidla samostatným trestným činem, často pod kategorií obtěžování či pronásledování.
- Využívá se k němu právní rámec, který přímo popisuje formy chování (sledování, monitorování, pokusy o kontakt). [msn.com]
- Umožňuje ukládání zákazů přiblížení, ochranných příkazů nebo trestů až do několika let vězení (např. v UK až 5 let). [msn.com]
Doxing
- Doxing není vždy výslovně upraven specifickým zákonem (liší se dle jurisdikce).
- Nejčastěji spadá pod:
- porušení soukromí,
- kyberšikanu,
- ohrožení bezpečnosti,
- podvod, vydírání či identitní krádež, pokud byly zveřejněny citlivé údaje získané nelegálně.
- Doxing se často stává právním problémem až ve chvíli, kdy je použit k dalším deliktům (vyhrožování, stalking, swatting). [scholar.google.com]
3. Intenzita a forma jednání
Stalking = vzorec chování
- Právní systém ho řeší jako opakované, dlouhodobé a vtíravé jednání.
- Klíčová je kontinuita a obsese pachatele. [eurekalert.org]
Doxing = jednorázové či postupné zveřejnění informací
- Z právního hlediska jde o akt odhalení informací, nikoli sledování samotné.
- Ačkoli může vyvolat další trestné činy, doxing sám je primárně publikace údajů.
[phys.org]
4. Právní následky
Stalking
- Pachatel může být trestně stíhán i tehdy, když je pouze podezření, že se oběť může bát o svou bezpečnost.
- Lze uložit:
- tresty odnětí svobody,
- restraining orders (zákazy přiblížení),
- civilní i trestní sankce. [msn.com]
Doxing
- Právní následky závisí na povaze zveřejněných údajů a jejich dopadech:
- pokud jsou informace získané podvodem či hackingem, jde o trestný čin,
- pokud zveřejněné informace vedou k ohrožení života nebo majetku, může být trestnost zvýšená,
- může být spojen s trestnými činy kyberšikany, vyhrožování, identity theft či swattingu. [scholar.google.com]
5. Shrnutí rozdílů
| Oblast | Doxing | Stalking |
|---|---|---|
| Právní povaha | Zveřejnění soukromých údajů; nemusí být opakované | Opakované sledování/obtěžování |
| Zákonnost | Často nepřímé zákazy – spadá pod soukromí, kyberkriminalitu | Samostatně definovaný trestný čin |
| Požadovaný vzorec chování | Stačí jednorázový akt | Musí být opakované chování |
| Účel pachatele | Zastrašit, vystavit útokům, poškodit reputačně | Kontrola, fixace, sledování oběti |
| Typ sankcí | Záleží na zemi a okolnostech → od civilních žalob po tresty za související delikty | Tresty odnětí svobody, restraining orders |
Krátká definice rozdílu
Stalking je v právu považován za dlouhodobé a opakované pronásledování, zatímco doxing je zveřejnění citlivých údajů o osobě, které se může stát nástrojem pro další trestné činy, ale samo o sobě nemusí být právně postižitelné jako samostatný trestný čin (závisí na jurisdikci).
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 
1 komentář