Když už nejde strašit konkrétní vakcínou, začnou být „jedem“ všechny

V internetovém prostředí můžeme sledovat zajímavý posun v rétorice části antivakcinačního hnutí.

Ještě donedávna se někteří odpůrci očkování prezentovali slovy, že „nejsou proti vakcínám“, ale pouze chtějí více informací, více bezpečnostních dat nebo kritizují konkrétní očkovací látky. Dnes však stále častěji zaznívá mnohem radikálnější tvrzení: všechny vakcíny jsou nebezpečné, škodlivé nebo dokonce jedovaté.

Další

Aleš Bulva: Co je to „access journalism“

Ještě drobná poznámka k tomu Strakatýmu a Klempířovi z víkendového KVIFFu.

Strakatý je jeden z hlavních českých protagonistů toho, čemu se v angličtině říká „access journalism“. Je to blbej název. Mělo by se to jmenovat třeba „reklamní youtuber“, „digitální mediální mr*ka“ nebo tak nějak.

Nejsem mediální ani reklamní expert, tak se to budu snažit vysvětlit laicky svými slovy.

Další

Friendica: recenze

Decentralizované sítě už několik let mění způsob, jakým lidé komunikují online. Větším impulsem k jejich používání bylo převzetí Twitteru Elonem Muskem a též chovámí společnosti META, kdy se z uživatelů těchto sítí stalo zboží k dalšímu prodeji a cíl nenávistné propagandy. Vzhledem k tomu, že důvěra v centralizované korporátní sociální platformy stále klesá, uživatelé hledají alternativy, které nabízejí větší kontrolu, transparentnost a skutečné propojení. Výsledkem je rostoucí migrace směrem k Fediverse – síti propojených open-source platforem, které komunikují prostřednictvím sdílených protokolů namísto algoritmů nebo reklam. V tomto novém prostředí již sociální sítě neslouží korporacím; jejich smyslem je posílit jednotlivce a komunity, aby si znovu získali své digitální prostory.

Další

Proč Británie tlačí na Google, Metu a další platformy: demokracie nemůže záviset na „náladě“ algoritmu

Možná tenhle text neuvidíte. Ne proto, že by nebyl důležitý. Ne proto, že by vás nezajímal. Ale proto, že mezi autorem, médiem a čtenářem dnes stojí několik obřích soukromých bran: Facebook, Google, YouTube, Instagram, TikTok, síť X a stále častěji také odpovědi generované umělou inteligencí. Přesně tuto únavnou realitu popisuje náš včerejší článek Proč kvalitní obsah nezískává pozornost nejen na sociálních sítích, který upozorňuje na to, že autoři už nepíší jen pro lidi, ale zároveň pro vyhledávače, feedy, náhledy, doporučovací systémy a proměnlivou logiku dosahu sociálních sítí, která dnes něco odmění a zítra totéž potrestá.

Další

Proč se nám sociální sítě snaží namluvit, že se svět zbláznil

Stačí pár minut na sociálních sítích a člověk může snadno nabýt dojmu, že zdravý rozum už patří mezi ohrožené druhy. Otevřete komentáře pod nějakým virálním videem, přečtete si několik sebejistých výkřiků bez důkazů, pár konspiračních poznámek, několik rozhořčených reakcí — a najednou to vypadá, jako by většina společnosti ztratila schopnost přemýšlet. Jenže právě tady je háček: sociální sítě nám neukazují svět takový, jaký skutečně je. Ukazují nám hlavně to, co je nejhlasitější, nejvýbušnější a nejvíc schopné vyvolat reakci.

Další

Výzkumná zpráva: České děti a dospívající na internetu: Výsledky výzkumu EU Kids Online V (EUKO V)

Vyšla nová výzkumná zpráva, která představuje hlavní zjištění projektu EU Kids Online V (EUKO V) v České republice. Projekt se zabýval online aktivitami dětí a dospívajících a riziky, s nimiž se mohou v online prostředí setkat. Zjištění vycházejí z reprezentativního průzkumu provedeného v květnu a červnu 2025 mezi dětmi a dospívajícími, kteří navštěvují školy v České republice. Zpráva obsahuje údaje od 2 567 českých dětí a dospívajících ve věku 9–17 let.

Další

Když média „míchají jabka s hruškama“: nenápadná „chyba“, která umí ohnout realitu a zničit demokracii

Říká se, že „míchat jabka s hruškama“ znamená „srovnávat nesrovnatelné“ – dát vedle sebe dvě různé věci tak, jako by byly totéž, a pak z toho vyvozovat závěry. Přesně takhle vznikají v médiích titulky, které znějí přesvědčivě, ale stojí na vadném srovnání: špatná metodika, jiné měřítko, jiný kontext, jiný cíl. A protože média současně umějí ovlivňovat postoje a mínění, i malá metodická chyba může mít velký společenský dopad. To ale není vše. Tato metoda míchání jablek s hruškama se používá také v obsahu média, kdy vedle sebe najdete články solidní a pravdivé doplněné o články dezinformační, manipulující realitu, klamavé i vyložené lži a propagandu.

Další

Solipsismus mocných

Článek od Coryho Doctorowa s názvem „Pluralistic: Billionaire solipsism, dictator solipsism, AI, and the fascist paradigm“ se zabývá tím, jak mocní lidé, jako jsou miliardáři a diktátoři, často vidí ostatní jako objekty, nikoli jako skutečné lidi. Tento jev, který autor nazývá „solipsismus“, znamená, že ti, kdo mají moc, mají tendenci vnímat ostatní jako statistické údaje nebo jako pouhé nástroje pro dosažení svých cílů.

Další