Vymýcení brucelózy v Československu

Ukázka z knihy Kapitoly z histórie československej mikrobiológie. 2. díl. Autor textu: Jan Kolář.


MUDr. Zdenka Manďáková, SZÚ, Základní informace o onemocnění Brucelóza je zoonóza rozšířená na celém světě přenosná na člověka. Původcem lidských onemocnění jsou bakterie Brucella suisB. abortusB. melitensis a B. canis. Rod Brucella obsahuje šest druhů, které se liší ve výběru rezervoárových zvířat, metabolických a kultivačních charakteristikách a v antigenní stavbě. B. abortus postihuje hovězí dobytek, velbloudy, jaky a bizony, B. suis domácí vepře, černou zvěř a soby, B. melitensis kozy, ovce a velbloudy, B. canis psy, B. ceti a B. pinnipedialis kytovce a tuleně. Brucely jsou rezistentní vůči vlivům zevního prostředí, dlouho přežívají v infikovaném mléce i mléčných výrobcích. Zdrojem nákazy mohou být i zvířata s latentní infekcí. Pasterizace a běžné dezinfekční prostředky brucely ničí.

Ve vyspělých zemích včetně ČR byla brucelóza u hospodářských zvířat vymýcena před desítkami let účinnými veterinárními programy. V minulosti se v českých zemích vyskytovala i lidská onemocnění vyvolaná Brucella abortus, kdy zdrojem nákazy byl hovězí dobytek. Po druhé světové válce byl nakažený dobytek vyhuben, proto se v současnosti v ČR výskyt humánní brucelózy omezuje na ojedinělé importované případy. Některé biovary brucel se v ČR vyskytují v populacích divokých zvířat, zejména zajíců, žádné lidské onemocnění ale z těchto zdrojů hlášeno nebylo.

Více na webu SZÚ →


20. pracovní setkání „Antibiotická politika“, Soláň 2016

BRUCELÓZA – EPIDEMIOLOGIE, PATOGENEZE A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA

Bardoň J.
Státní veterinární ústav Olomouc
Ústav mikrobiologie Lékařské fakulty UP v Olomouci

Brucelóza patří mezi méně časté, ale závažné bakteriální zoonózy. Infekční onemocnění člověka mohou nejčastěji vyvolat první tři (v tabulce uvedené) druhy bakterií rodu Brucella. Většina brucel má svůj specifický animální rezervoár (viz tabulka č. 1).

Tabulka č. 1 – přehled známých druhů rodu Brucella

PůvodceHlavní hostitel
Brucella abortusskot
Brucella melitensiskozy, ovce, velbloudi
Brucella suisprasata, divočáci, zajíci, sobi, v Jižní Americe i skot
Brucella canis psi
Brucella ceti velryby
Brucella pinnipedialis tuleni, delfíni
Brucella neotomae krysy
Brucella ovis ovce
Brucella microtimyši (hraboši)
Brucella inopinatačlověk („neočekávaná“ izolace z prsního implantátu)

Z výše uvedených druhů je za nejvíce virulentní považován původce maltské horečky – Brucella melitensis. Jedná se o gramnegativní, nesporulující, nepohyblivé kokobakterie velikosti 0,4 až 1,5 mikrometrů. Toto onemocnění u lidí bylo poprvé popsáno u britských vojáků na Maltě v roce 1887 britským lékařem Sirem Davidem Brucem, který bakterii izoloval z jejich slezin, když následkem tohoto onemocnění zemřeli.

Celosvětové rozšíření brucelózy má svůj endemický výskyt v oblasti Středozemního moře, na Blízkém a Středním východě a ve Střední a Jižní Americe. Onemocnění lidí přichází v úvahu zejména v rozvojových zemích především v jejich zemědělských oblastech. Na světě onemocní každý rok brucelózou cca 500 000 lidí. V rámci států Evropské unie (EU) sleduje výskyt brucelózy u lidí a zvířat v členských státech Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA – European Food Safety Authority) ve spolupráci s ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control). Poslední publikovaná data v Souhrnné zprávě EFSA a ECDC jsou za rok 2014. V roce 2014 bylo podle této zprávy hlášeno v rámci členských států EU 365 případů brucelózy. Nejvyšší výskyt byl v uvedeném roce zaznamenán v Řecku (135 případů), Španělsku (70 případů) a Portugalsku (49 případů). Z hlediska výskytu onemocnění vztaženému k počtu obyvatel byla v roce 2014 nejhorší situace v Řecku, které vykázalo 1,24 případů na 100 000 obyvatel. Nejčastějším původcem brucelózy v Evropě byla v roce 2014 Brucella melitensis (85,6%), následovaná B. abortus (2,1%), ostatní druhy brucel se na případech infekcí podílely 12,4%. K přenosu infekce ze zvířete na člověka dochází při manipulaci s ním, nebo po požití kontaminované potravy z nemocných zvířat. V případě alimentární infekce představuje riziko zejména konzumace nepasterizovaného mléka a z něho vyrobených sýrů, případně nedostatečně tepelně opracovaného masa z infikovaného zvířete. Pozitivní nález brucel v mléce hlásila v roce 2014 oficiálně pouze Itálie, Portugalsko a Španělsko. Ze 491 vzorků syrového mléka (nejednalo se o kravské mléko, ale zřejmě mléko buvolů) bylo v Itálii 1,83 % vzorků pozitivních. Význam mléka a výrobků z nepasterizovaného mléka dokládá např. alimentární epidemie brucelózy na řeckém ostrově Thassos, která v roce 2008 postihla 126 lidí, zdrojem byla konzumace infikovaného sýra. Nejvíce bakterií obsahuje vždy plodová voda a plodové obaly infikovaných samic zvířat. Dalším možným způsobem získání brucelózy je laboratorní nákaza, která představuje až 2 % ze všech případů onemocnění brucelózou u lidí.

Exaktní inkubační doba u lidí není přesně známa, ale pohybuje se od 1 do 8 týdnů. V případě Brucella melitensis trvá od 1 do 3 týdnů. Jedná se o onemocnění multisystémové, často napodobující autoimunitní onemocnění a může postihnout prakticky všechny orgány. Po průniku brucel do lidského organismu jsou bakterie zachytávány v lymfatické tkáni, v níž se intracelulárně množí a jsou hematogenně roznášeny do celého organismu. Ve tkáních retikuloendoteliárního systému (RES) dochází k hyperplazii a tvorbě miliárních uzlíků, podobných tuberkulóze; kromě RES může být postižen kterýkoliv orgán (plíce, ledviny, kosti, mozek, srdce, svaly apod.). Brucelóza může probíhat jak pod obrazem akutní maligní nebo až tyfoidní formy, končící často smrtí. Subakutní forma je charakterizována rozvojem uzlíků ve tkáních podléhajícím fibrotizaci, či s tvorbou granulomů. Chronická forma probíhá protrahovaně, trvá několik let s opakovanými exacerbacemi a fázemi remise.

Diagnostika onemocnění je postavena především na klinickém stavu pacienta, cestovatelské anamnéze a dále na sérologickém průkazu specifických protilátek. Kultivace je obtížná, brucely rostou na speciálnících médiích obohacených sérem a jinými složkami. Pro přímou izolaci původce se doporučuje opakovaně provádět hemokultivaci během febrilních epizod, optimálně za použití automatizovaných systému. U sérologické diagnostiky je zapotřebí zohlednit skutečnost, že falešně pozitivní výsledek mohou způsobit také jiné bakterie, např. Yersinia enterocolitica O:9, Escherichia coli O157, Francisella tularensis, atp.

Biochemická identifikace bakteriálních kultur je u brucel relativně složitá, optimální je konfirmovat kulturu metodou PCR. Nadějnou metodou pro rychlou identifikaci bakteriálních kultur je druhová, případně alespoň rodová identifikace izolátů metodou MALDI – TOF MS.

Na Státním veterinárním ústavu Olomouc pracuje Národní referenční laboratoř (NRL) pro brucelózu, která provádí především sérologickou a bakteriologickou diagnostiku původců brucelózy, identifikaci, konfirmaci a testování antibiotické rezistence Brucella spp. v animální populaci. Dále zajišťuje činnost v oblasti statistiky a hlášení výskytu brucelózy u zvířat v ČR. NRL spolupracuje s EU-RL pro brucelózu se sídlem v Paříži (ANSES). Základním používaným sérologickým testem u testovaných zvířat je Rose-Bengál test (RBT). V případě jakékoliv viditelné reakce v RBT se provede vždy reakce vazby komplementu (RVK), kterou lze případně doplnit další vyšetřovací metodou, což je např. pomalá aglutinace a metody enzymoimunoanalýzy – nepřímá iELISA nebo kompetitivní c-ELISA. Konfirmační metodou je RVK, případně c-ELISA využívající v testu monoklonální protilátky. Česká republika je zemí oficiálně brucelózy hospodářských zvířat prostá. Sporadicky jsou evidovány případy výskytu Brucella suis u zajíců.

NRL také došetřuje na vyžádání vzorky při podezření infekce člověka. V jednom případě byla v NRL identifikována Brucella melitensis. Identifikace kultury metodami MALDI – TOF MS, PCR i všemi sérologickými testy byla pozitivní. Jednalo se o mladého muže, který se nakazil při pobytu v Turecku.

Základní diagnostické schéma využívané v NRL je uvedeno níže na obr. č. 1.

Obr. č. 1 – schéma diagnostického postupu při vyšetření vzorků na brucelózu v NRL Olomouc

Do skupiny „Jiné“, ve výše uvedeném schématu, lze zařadit různé typy komerčních rychlých testů, které však poskytují pouze orientační výsledek, který je zapotřebí vždy došetřit dalšími testy.

doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., MBA
Státní veterinární ústav Olomouc

20. pracovní setkání „Antibiotická politika“, Soláň 2016


, , ,

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s