Rudá biologie: Sodové koupele v boji za dlouhověkost

Zábavně a ironicky vypráví Valery Soyfer o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie.

Další

Polynésie: vzpomínky na jaderné výbuchy, jejich oběti a hledání cesty ke smíření

V letech 1966 až 1996 odpálila Francie ve Francouzské Polynésii 193 jaderných bomb, z toho 46 pod širým nebem. Od roku 2024 je předávání tohoto historického dědictví součástí školních osnov, ale jen málokterý učitel se odváží o tomto společensky příliš citlivém tématu učit.

Radio France | Le Reportage de la rédaction | Polynésie : enseigner le fait nucléaire pour réconcilier les mémoires

Další

Stalin se vypořádal se starými bolševiky

Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.

Další

Komunikační popel

Přistoupit na žádost vdovy rozloučit se v kruhu přátel se společným přítelem, jehož loď nečekaně doplula až na druhý břeh života, je laskavost, která se neodmítá. Sci-fi povídka.

Autor: Pavel Svoboda
Čte: Jiří Trnka
Hudba: Pepik Hipik
, , ,
,
Home →
Episodes →
Music Blog →
Info →
Contact →

Když se škrtá ve vědě, neodnášejí to jen laboratoře. Nakonec na to doplatí pacienti

Na první pohled to může znít jako vzdálený spor z americké politiky: hádky o rozpočtech, úřadech a grantových pravidlech. Jenže autoři editorialu publikovaného v roce 2026 v odborném časopise Diabetes Care varují, že nejde o žádnou zákulisní byrokracii. Podle nich se v USA rozebírá systém biomedicínského výzkumu způsobem, který může dopadnout na vývoj léčby, prevenci nemocí i každodenní život pacientů — včetně lidí s diabetem.

Další

Příchod humanoidních robotů do výroby: Kdy dávají smysl a jak se nespálit

Za tímto posunem stojí hned několik klíčových faktorů. Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat své okolí pomocí moderních algoritmů. Tím hlavním motorem je ale neustálý tlak na flexibilitu, protože současná výroba i logistika se mění mnohem častěji a dynamičtěji než v minulosti.

Další

Muž, který „neměl“ většinu mozku

Případ francouzského muže, který žil téměř běžný život i přes extrémní poškození mozku, patří k nejpozoruhodnějším medicínským záhadám posledních desetiletí. Tento příběh, popsaný v článku na ScienceAlert, zásadně zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, co je vědomí a kde v mozku vlastně vzniká.

Další