
Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 1. 1. 1999.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání

Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 1. 1. 1999.

Knihu jsem si vzala jako naději na skutečného průvodce na cestu po Rumunsku a inspirovaly mě k tomu krásné černobílé fotografie v knize. Knihu jsem opravdu začala (vpravdě, na-přeskáčku), číst až na cestě a hodně jsem se nasmála. Autor dostal očividně jednu přesnou cestu nalajnovanou režimem s tajnými v patách a z toho musel vytěžit více než 300 stran vyprávění o zemi, kterou ani nesměl skutečně poznat. S ohledem na nelehkou dobu a upřímnou snahu autora nepadat jen do chvály režimu nelze hodnotit skutečně nízko, ale spíše než sonda do zvyků a geografických zajímavostí Rumunska se jedná se naivní vzpomínku na cynické časy, kdy se nesmělo nikam jezdit, ale musely se vydávat cestopisy.

Temná sonda do duše dítěte pozůstalém po vraždě mladšího bratra a sebevraždy matky. Kniha sleduje osud devítileté Elišky, která se vyrovnává s nálezem dvou mrtvých těl svých nejbližších a pátrá po nezodpovězené otázce proč. V dospělosti se rozhodne otevřít třináctou komnatu rodinné historie aniž by tušila, že její matka má i po smrti moc pomalu jí ničit život. Pátrání se stane její obsesí a náhle si již sama není jistá, jak daleko je ochotná zajít a zda si vůbec přeje své kroky zastavit…

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové.
Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové.
Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.

Cena facky je opravdu malá, útlá a nenápadná knížečka. Příběhy v ní jsou však silné, plné bolesti a většinou končí smířením. Smířením obětí se svými trapiteli a vrahy, smířením z daní za dobu, kdy se dle soudruhů měli všichni mít dobře, ale platit za to měli jen někteří. Mnohdy daň nejvyšší. Kolektivizace venkova je dosud palčivé téma, protože pamětníci stále žijí a ne vždy mají čisté svědomí. Tenkrát to bylo tak a tak a my jsme museli… Za komunistu… Pohled z druhé strany, vyprávění obětí, na kterých se „muselo“ páchat bezpráví a museli být v zájmu kolektivního blaha zbaveni domova, rodiny i zázemí a bez důstojnosti potrestáni za zločin tradice rodiny v sedlačení, je jedním z nejsilnějších souborů příběhů, jaký se mi dostal do rukou. Na tyto zločiny by se nemělo nikdy zapomenout a je nutné stále připomínat, že svoboda je křehká věc a vždy závisí jen na možnosti jiného prosadit kolektivní zvůli k vlastnímu prospěchu. A to se může stát kdykoliv znovu.

Hořící stromy autorky Kristiny Ohlsson jsou skutečně výtečným čtením. Děj jednoduchý a přitom zápletka nenudí, hororové prvky, ovšem nikoliv přeplácaná nadpřirozenost. Postavy uvěřitelné a jejich bolest skutečná, že jim toužíte pomoci, ale příběh kráčí neúprosně daným směrem. Doufáte za ně, věříte.
Děj samotný není nijak složitý, před deseti lety došlo v městečku k několika únosům, poslední si musel prožít mladý Lucas, byl však natolik těžce únoscem zraněn, že ztratil rok paměti včetně vzpomínek na únos samotný. Po letech se však odhodlal k návratu do míst svého dětství a nadějí s nadějí, že se mu podaří vzpomínky opět vyvolat. Netuší však, co vše svým návratem vyvolá ve skutečnosti.

Strašák autora Franka Goldammera vystavuje příběh v kulisách válečných Drážďan. Těmito se v roce 1944 začíná prohánět zvrhlý vrah, který za sebou nechává bestiálně umučené ženy. Práci má jednoduchou, času při poplaších vyhlášených při náletu dost a válečné tažení za vítězství Německa je na prvním místě, podezření na řádění sériového vraha tudíž nemá větší váhy. S tím se však odmítá smířit vyšetřovatel Heller, který navzdory době i nedostatku všeho a všech neúnavně pátrá po totožnosti zvrhlého spoluobčana. Osudné datum města se však neúprosně blíží…

Eurokomunismus – termín, jímž it. tisk na začátku 70. l. označil souhrn postojů několika západoevrop. kom. stran (především it., fr., špan., angl., řec., také Nizozemí, Finska a Islandu, posléze i některých mimoevrop. zemí, jako Austrálie a Japonska), které se v mezinár. politice shodovaly na distanci od mezinár. politiky SSSR a ve vnitřní politice na hlubší integraci kom. stran do demokr. polit. systémů a na odmítnutí ozbrojené cesty revoluce.