Když plamenem zamrznou všechny úsměvy

Hořící stromy autorky Kristiny Ohlsson jsou skutečně výtečným čtením. Děj jednoduchý a přitom zápletka nenudí, hororové prvky, ovšem nikoliv přeplácaná nadpřirozenost. Postavy uvěřitelné a jejich bolest skutečná, že jim toužíte pomoci, ale příběh kráčí neúprosně daným směrem. Doufáte za ně, věříte.

Děj samotný není nijak složitý, před deseti lety došlo v městečku k několika únosům, poslední si musel prožít mladý Lucas, byl však natolik těžce únoscem zraněn, že ztratil rok paměti včetně vzpomínek na únos samotný. Po letech se však odhodlal k návratu do míst svého dětství a nadějí s nadějí, že se mu podaří vzpomínky opět vyvolat. Netuší však, co vše svým návratem vyvolá ve skutečnosti.


U knihy dám hodně na obal, proto mě kniha Hořící stromy v obchodě zaujala a to dost. Označení v anotaci jako hororový žánr už byl jen takový posun k dalšímu bodu zájmu, ale ta obálka, ta mě uchvátila. Netrvalo dlouho a do drobné knížky jsem se nadšeně začetla a našla svět, jakého bych nikdy nechtěla být součástí.

Ovšem popořadě.

Lucas se vrací do rodného města, kde strávil dětství, studoval, žil se svými přáteli a rodinou, kde se stal obětí brutálního únosu a ztratil rok paměti po těžkém zranění hlavy. To mu způsobil dosud neznámý únosce, který jej i zohavil a Lucas před tímto uprchl, jak nejdál mohl. A nejenom předtím, obětí série únosů se stala i jeho kamarádka Fanny a předtím ještě jedna žena, ale ta v příběhu vyjeví svá tajemství a význam až později. Lucas má však na rozdíl od dvou nešťastnic výhodu přeživšího, Fanny ani druhou Lydii už nikdo nenašel. Nebo je takový alespoň závěr vyšetřování.

Lucas se však rozhodne čelit svým démonům zavítat zpět do městečka. Není to rozhodně nijak snadné, Fanny byla jedinou dcerou sousedů hned za plotem jeho rodičů a jejich bolest neotupilo ani uběhnuvší desetiletí a Lucasovi Fannynin otec přežití nadále vyčítá. Rovnice zhrzeného rodiče nemá nikdy logický záběr a fakt, že Lucas se v jakém taktéž živém stavu objevil a Fanny nikoliv, jejího otce Gunnara spaluje zaživa.

O to větší je Lucasův návrat pozdvižením. Ten nelení, ve snaze vyburcovat poškozený mozek k aktivitě navštěvuje staré přítele, jako třeba Davida, který se svou Annou zvelebují starou faru, kde se ovšem také dějí prazvláštní věci…

Je důležitě dodat, že kniha se nejmenuje Hořící stromy jen tak a po sérii zvláštních znamení je hořící strom na pozemku oběti posledním varováním před únosem, ke kterému neodvratně brzy po žhářství dojde. Desetiletí se to nestalo, ovšem po Lucasově návratu jeden ze stromů neomylně zaplane. Co to znamená, ví jen ten, kdo svá tajemství nevyzradil už po léta. Lucas sám neví, zda tím oním není on sám…

Hořící stromy jsou šíleným čtením, temný severský thriller s hororovými prvky ve své nejtemnější ryzosti. Příběh je jednoduchý, věcný, náznaky šílené a příběh se jen špatně odkládá. V ději není zbytečný patos ani kudrlinky, hrůza si razí cestu dějem s přesností a devastací. Přála jsem si mít nějakou naději za hrdiny, za otce Fanny Gunnara i za paměť nešťastného Lucase, autorka však děj vede jistě a pevně, navzdory prosbám čtenáře.

Je to temné, je to hnusné a po dočtení jsem se nadšeně vrhla na slátaninu plnou sexu a svíjejících se pohlavních orgánů, protože ve mně zůstalo prázdno. Což se mi po dočtení knihy, nevím, jestli už stalo. Ale bylo to šílené, temné, báječné a neuvěřitelné. Pokud tedy chcete zažít jízdu temným toboganem, kde vás neviditelné ruce očešou o naději a chuť doufat v lepší zítřky, sáhněte po Hořících stromech. Nespálíte se. Naopak.

Kniha má efekt šokového zmrazení.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s