Jak se holub dokáže vrátit domů i z velké dálky, když nevidí slunce a krajina mu moc nepomáhá? Právě to je jedna z velkých záhad biologie. Nová studie publikovaná v časopise Science přichází s překvapivým vysvětlením: důležitou roli by mohly hrát imunitní buňky v játrech, které obsahují železo a mají zvláštní magnetické vlastnosti.
Category Archives: Výzkum
Metan v přehradách nevzniká jen u dna: nová studie ukazuje skrytá ohniska v Římovské nádrži
Přehradní nádrže nejsou pouze zásobárnami vody, ale také aktivními biogeochemickými systémy, ve kterých vznikají a zanikají skleníkové plyny. Jedním z nejvýznamnějších je metan, plyn s výrazně silnějším oteplovacím účinkem než oxid uhličitý. Nová studie vědců Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity, publikovaná v prestižním časopise Water Research, ukazuje, že chování metanu v nádržích je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Vejce a Alzheimerova choroba: Nové důkazy o zdravotních přínosech
Vejce byla roky démonizována kvůli cholesterolu. Nové výzkumy ale naznačují, že právě tato běžná snídaně může být spojena s nižším rizikem Alzheimerovy choroby.
RNA se přiblížila schopnosti samokopírování. Klíč k pochopení vzniku života?
RNA se přiblížila schopnosti samokopírování. Klíč k pochopení vzniku života?
Vědci se opět přiblížili odpovědi na jednu z nejzásadnějších otázek vědy: jak vznikl život na Zemi. Nový experiment ukazuje, že i velmi jednoduché RNA molekuly mohou mít schopnost téměř se samy kopírovat, což posiluje teorii tzv. RNA světa.
Rudá biologie: Sodové koupele v boji za dlouhověkost
Rudá biologie: Sodové koupele v boji za dlouhověkost
Zábavně a ironicky vypráví Valery Soyfer o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie.
Čmeláci mají sice maličké mozky, ale dokážou řešit problémy stejně jako šimpanzi a sloni
Před více než stoletím provedl německý psycholog Wolfgang Köhler experiment, který se stal klasickým. Zavěsil banán tak, aby byl pro šimpanze těsně mimo dosah, a poblíž umístil hromadu krabic a beden. Šimpanz brzy krabice naskládal na sebe, vylezl na ně a pochoutku uchopil.
Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje
Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
Odlišná cesta fotosyntézy: co dělá smrk jinak než kvetoucí rostliny
Mezinárodní tým vedený Romanem Kouřilem z Univerzity Palackého v Olomouci popsal unikátní uspořádání fotosyntetického aparátu smrku. Ukázal, že jehličnany využívají odlišnou strukturní organizaci fotosystému II než kvetoucí rostliny – a to jim může dávat výhodu v extrémních světelných podmínkách.
Když se škrtá ve vědě, neodnášejí to jen laboratoře. Nakonec na to doplatí pacienti
Na první pohled to může znít jako vzdálený spor z americké politiky: hádky o rozpočtech, úřadech a grantových pravidlech. Jenže autoři editorialu publikovaného v roce 2026 v odborném časopise Diabetes Care varují, že nejde o žádnou zákulisní byrokracii. Podle nich se v USA rozebírá systém biomedicínského výzkumu způsobem, který může dopadnout na vývoj léčby, prevenci nemocí i každodenní život pacientů — včetně lidí s diabetem.
Příchod humanoidních robotů do výroby: Kdy dávají smysl a jak se nespálit
Za tímto posunem stojí hned několik klíčových faktorů. Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat své okolí pomocí moderních algoritmů. Tím hlavním motorem je ale neustálý tlak na flexibilitu, protože současná výroba i logistika se mění mnohem častěji a dynamičtěji než v minulosti.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 