Evropské řešení ověřování věku online je hotovo. Přichází později než v mnoha amerických státech, ale může být technicky čistší – to ještě uvidíme – a taky je zpoždění logické: EU není americký stát. Když se dohaduje 27 zemí, je to prostě složitější, než když se hledá dohoda v general assembly o 100 členech v Ohiu nebo Louisianě. Což jsou dva z desítek států USA, které od pandemie přistoupily k ověřování věku online. Třeba proto, aby osmileté děti nemohly bez problému konzumovat porno. Mimochodem, pornoservery dostaly x šancí – doslova roky – zavést rozumné ověřování věku samy. Neudělaly to. Neudělají nic, pokud k tomu nejsou donuceny. Rozumějí jen síle. Dva největší pornoservery světa mimochodem sídlí v Česku. Uvidíme, jak moc se bude o včerejším průlomovém oznámení psát v českých médích. Tipuji, že moc ne. A když, tak spíš negativně.
Category Archives: Internet
Když šifrování nestačí
Instant messaging tu s námi je už dlouho. Zlom ale přišel až se smartphony: z krátkých textovek se staly multimediální konverzace, ve kterých běžně posíláme fotky, videa a voláme si přes video. A hlavně — velká část téhle komunikace už dnes neběží přes klasické telekomunikační sítě, ale přes datové připojení a aplikace. To je pohodlné. Jenže s pohodlím rostou i nároky na soukromí.
Brýle s umělou inteligencí si v Číně získávají stále větší oblibu. K čemu je lidé používají – a jaká rizika to přináší?
Ještě před pár lety šlo o geekovskou kuriozitu. Dnes se AI brýle stávají jedním z nejrychleji rostoucích kousků spotřební elektroniky v Číně – a to jak díky praktickým funkcím (překlad, navigace, hands‑free záznam), tak i díky státním dotacím, které citelně snižují pořizovací cenu. Čínští uživatelé si je pořizují na cestování, práci i studium – a někteří (bohužel) i jako tajnou zbraň u zkoušek.
Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat
Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.
Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.
Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.
Attie: Nová éra uživatelsky řízených algoritmů a sociálních feedů od Bluesky
Digitální svět se rychle posouvá směrem k větší personalizaci, otevřeným systémům a uživatelské kontrole nad algoritmy. Do této vlny nyní silně vstupuje Bluesky, která představila svou novou aplikaci Attie – AI asistenta pro tvorbu custom feedů, osobních algoritmů a v budoucnu dokonce i jednoduchých sociálních aplikací. Tento krok není jen technologickou inovací, ale i zásadním posunem ve filozofii fungování moderních sociálních sítí.
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.
Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?
V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.
A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.
Co je to prebunking (a proč funguje)
Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.
Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“
Manosféra, sebehodnota a nejistota
Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.
Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.
Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace
Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.
Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.
Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 