Ještě před pár lety se debata o umělé inteligenci točila hlavně kolem modelů, promptů a produktů. Jenže dnes se AI čím dál víc chová jako infrastrukturní průmysl: potřebuje pozemky, energii, vodu, politickou podporu, a hlavně – obrovský kapitál. A s tím přichází i druhá stránka: odpor komunit, tlak na regulaci, kulturní války o „smysl“ technologií a nové, často znepokojivé experimenty na hraně bioetiky.
Níže naleznete přehled trendů, kam se AI ekosystém posouvá a co si v roce 2026 hlídat.
AI už není „software“. Je to stavebnictví, energetika a real estate
Nejsilnější posun poslední doby: AI boom se materializuje do hyperscale datacenter, která mění okolní regiony podobně jako velké průmyslové projekty minulosti. Projekty popisované v sérii nejsou „serverovny“ – jsou to územní zásahy s dopady na dopravu, bydlení, infrastrukturu i lokální ekonomiku.
V praxi to znamená, že budování AI kapacit není jen o tom „přidat GPU“. Je to plánování elektráren a přenosových sítí, vodovodů, silnic, logistických uzlů, ubytování pro tisíce lidí a někdy i přestavba celých částí krajiny.
Sledujte, kde a jak vznikají datacentra – protože to je dnes jeden z nejspolehlivějších signálů, kam teče kapitál a kdo si „rezervuje budoucnost“ v compute.
Energie a voda: nový „limitní faktor“ AI
Když se AI škáluje, naráží na limity, které se v čistě digitální debatě snadno přehlédnou: elektrická energie a voda. V číslech je to brutálně jednoduché: projekce v textu „Number Go Up“ ukazují, že energetická spotřeba datacenter má v tomto desetiletí prudce růst a do roku 2030 může odpovídat výkonu desítek jaderných reaktorů.
Tento tlak se promítá do reality regionů: nové zdroje, přenosové vedení, vyjednávání s utility firmami, a v některých případech návraty k fosilním zdrojům nebo „kreativní“ energetická řešení, protože fronta na turbíny a infrastrukturu je dlouhá.
AI je čím dál víc „power story“. Zajímejte se o to, kdo zajišťuje energii pro compute (a za jakých podmínek), protože to bude formovat ceny, politiku i reputační rizika firem.
Lokální odpor a „hodina pravdy“ o tom, kdo rozhoduje
Velké AI projekty dnes nevznikají v abstraktním prostoru. Vznikají v konkrétních městech a okresech – a tam narážejí na odpor. Jsme svědky veřejných jednání, protestů a případů, kdy byly projekty pozastaveny nebo blokovány, často kvůli obavám z dopadů na vodu, energii, dopravu, krajinný ráz, ale také kvůli pocitu „kdo jste, že o nás rozhodujete“.
Zajímavé je, že tento odpor není ideologicky jednotný: objevuje se napříč spektrem, někdy jako klasické lokální „ne u nás“, jindy jako hlubší nedůvěra v korporátní sliby (pracovní místa, daňové výnosy, přínos pro region).
AI governance se přesouvá do regionální politiky. A to je velká změna oproti éře, kdy stačilo uvést do provozu cloudové úložiště.
Kapitálové závody, ovlivňování rozhodovacích orgánů a nová definice moci
Když se mluví o AI, často se řeší tržní podíly modelů. „Moc“ se dnes měří i tím, kdo má:
- největší capex (kolik utratí za infrastrukturu),
- největší compute (kolik GPU a energie „spálí“ na trénování),
- a největší politický vliv (lobbying a schopnost psát pravidla hry).
„Jsme svědky růstu bohatství technologických aktérů, masivních investic do datacenter i skokového nárůstu lobbingových výdajů v AI prostoru.
Sledujte nejen žebříčky úspěšnosti AI modelů, ale i „infrastrukturní leaderboard“: capex, datacentra, energie, lobbing. To jsou metriky, které často předbíhají produktové oznámení.
AI jako „morální mise“: technologická apologetika a kulturní boj o legitimitu
Nejde jen o peníze a kilowatty. Jde i o příběh. Někteří technologičtí aktéři se snaží AI rámovat jako morální imperativ, téměř duchovní poslání – a tím si budovat společenskou legitimitu v době, kdy je veřejnost k AI čím dál skeptičtější.
SJsme svědky vnitřního napětí na pravici: existují výrazně anti‑AI hlasy, které AI líčí jako ohrožení lidskosti a tradice, proti nimž stojí „tech right“ snažící se AI naopak posvětit jako nástroj „prosperity“, rodiny, vzdělávání a národní síly – a současně tlačit na deregulaci.
Budoucnost AI nebude jen technická a ekonomická. Bude i kulturní. A „narativní infrastruktura“ (kdo AI vysvětlí jako dobro vs. zlo) může být stejně důležitá jako ta energetická.
Transhumanismus v praxi: genetická optimalizace jako „druhá fronta“ technologických elit
Možná nejvíc sci‑fi (a přitom reálný) trend: propojení AI kapitálu s bio‑startupovou scénou kolem embryo screeningu a vizí budoucí genetické optimalizace. Sledujeme motivace od prevence nemocí až po extrémní argument: „potřebujeme chytřejší lidi, abychom zvládli rizika superinteligentní AI“.
Zároveň ale přichází tvrdý protiargument: u komplexních znaků jako IQ nebo duševní onemocnění jsou polygenické predikce vědecky i statisticky problematické, a komerční sliby mohou být výrazně před realitou. Je třeba si znovu připomenout etické stíny eugeniky a riziko, že trh začne odměňovat systematické zlepšování způsobem, který rozšíří nerovnosti mezi lidmi.
AI diskuse se propojuje s bioetikou. A čím víc se AI elity stylizují do role „budovatelů budoucnosti“, tím víc budou koketovat s technologiemi, které slibují překonat lidské limity – nejen v compute, ale i v biologii.
Druhá strana mince: hype, vedlejší škody a „účty“, které nejsou uváděny v pravidelných souhrnech finančních výsledků
Vedle slibů o přínosech a „abundanci“ jsme svědky přešlapů, nadsázky a externality, které se v PR materiálech neukazují. „Geek Tragedy“ to dělá formou číselných „účtenek“: zpochybňuje rozdíl mezi proklamacemi (např. rychlé dopady na zaměstnanost) a realitou provozu či společenských nákladů platforem.
Čím větší jsou investice a ambice, tím větší je i riziko, že některé projekty skončí jako monumenty doby – a otázka „co když se to nenaplní?“ je stejně důležitá jako „co když se to podaří?“.
Co z toho plyne pro mapování AI trendů?
Pokud se o AI trendy zajímáte, zkuste v roce 2026 pravidelně sledovat těchto 5 „signálů“:
- Capex a datacentra (kdo staví, kde, v jakém tempu).
- Energie a voda (připojení k síti, nové zdroje, lokální spory).
- Regulace a lobbing (kdo píše pravidla a jak rychle roste politická stopa).
- Legitimizující narativy (AI jako „spása“, „národní bezpečnost“, „morální povinnost“).
- Přelévání AI kapitálu do bio‑ a „human optimization“ projektů (a s tím spojená etika).
Zdroje:
„Power Hungry“ – úvod do rámce AI oligarchie: Mother Jones
„Number Go Up“ – data o bohatství, capex, energii a lobbying: Mother Jones
„How the American Oligarchy Went Hyperscale“ – reportáž o datacentrech a komunitách: Mother Jones
„Tech Billionaires Want Christians to Believe in AI“ – AI a náboženská/ideologická legitimizace: Mother Jones
„Creating Baby Geniuses…“ – genetická optimalizace, embryo screening a etika: Mother Jones
„Geek Tragedy“ – čísla a kontrast hype vs. realita: Mother Jones
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 