Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Karel Kaplan: Stát a církev v Československu 1948-1953
Vítězný únor roku 1948 určil církvi vývojový směr na dalších čtyřicet let. Kniha se věnuje vývoji vztahu státu a církve v Československu v období, kdy totalitní režim usiloval o absolutní likvidaci církevních struktur a církevního života.
Pokud jste citlivá duše, tuhle knihu nečtěte. Pokud jste milovník náročnějšího čtení, tuhle knihu nečtěte. Pokud máte rádi knihy s historickým bonusem navíc, tuhle knihu nečtěte. Pokud hledáte nenáročnější čtení a nevadí vám, že to může být chvílemi i trochu „blbý“, je to kniha právě pro vás. Peklo z Araratu umí vzbudit ve čtenáři nepříjemný pocit i navodit atmosféru hnijícího dřeva uprostřed pohodlné postele, a přitom chytne a nepustí. Za mě dost dobrá kniha, pokud chcete být chvíli nenároční a nepřemýšlet. Což se taky někdy může hodit.
Kniha Normalizované životy autorů Adama Drdy a Mikuláše Kroupy je velmi těžkým čtením. Jedná se o knihu vzniklou na základě projektu Příběhy 20. Století, tvůrci se rozhodli část natočených rozhovorů pro televizní cyklus převést do knižní podoby. Vybrali několik důležitých příběhů, odpovídající fotodokumentaci a nechali příběhy z dob minulých pokračovat dál. Nalezneme v nich mnohé. Stud. Odpor. Hrdost. Často selektivní ztrátu paměti. Bagatelizaci. Daň nepěkné doby.
Ukázka z knihy Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kapitola Pětačtyřicátý. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat.
Něžné vzpomínání Američana, který z naší země již nedokázal nikdy odejít i přes odstrašující dobu, do které přišel. V období tvrdé totality, nedostatku základních životních potřeb a absurdity každého dne dokázal Gene vytěžit ze života v Praze to nejlepší a v devadesáti letech na to i rád vzpomínat. Příběh jedné nemožné lásky, která se stala osudovou, okořeněný jedinečnými vzpomínkami.
Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který „Dopisy“ napsal původně pro časopis Simplicissimus.
Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).
Jiřina Štěpničková v knize Jindřicha Černého ožívá jako velká postava prken, která znamenají svět a později jako filmová herečka mnoha rolí. Její osobní život však postihla velká tragédie, která formovala zbytek jejího života i život jejího syna, dnes velmi známého syna a dabéra, Jiřího Štěpničky. Kniha samotná je však hlavně o něčem jiném. Mapuje profesní život velké herečky a velmi detailně se zaobírá i její předválečnou kariérou v divadle. O osobním životě herečky je zde opravdu nezbytné minimum, kniha je hlavně profesním životopisem, jež smutnou událost zmiňuje spíše jako vysvětlení k hereckému pádu a později k opětovnému vzkříšení.
Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který „Dopisy“ napsal původně pro časopis Simplicissimus.
Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).
Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který „Dopisy“ napsal původně pro časopis Simplicissimus.
Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).
Musíme si promluvit o Kevinovi autorky Lionel Shriver je šokujícím souborem dopisů manželky manželovi. Eva a Franklin si kdysi přáli mít dítě a narodil se jim Kevin. Mělo to být završení jejich lásky a štěstí, vykročení na novou společnou cestu. Kevin se však stal nakonec jejich prokletím. A to zdaleka ne „pouze“ tím, že zastřelil ve škole několik svých spolužáků spolu s učitelkou.
Kevin svou existencí dokázal zničit mnohem víc.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka