Komunisté měli plán

Ukázka z knihy Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kapitola Pětačtyřicátý. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat.


Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku.


Pavel Tigrid

Původním jménem Pavel Schönfeld, svůj původně pseudonym P. T. přijal za úřední jméno v červnu 1945. – Pocházel ze semilského rodu spřízněného s Antalem Staškem a Ivanem Olbrachtem. Jako středoškolák byl jedním ze zakladatelů Divadelního kolektivu mladých (v Praze Na Zbořenci). Po absolvování gymnázia (mat. 1936) studoval na Právnické fakultě UK a zároveň působil v redakci Studentského časopisu, v němž také uveřejnil své první příspěvky. Na počátku protektorátu v březnu 1939 uprchl do Londýna, kde postupně pracoval jako číšník, hlasatel českého vysílání BBC a redaktor rozhlasového programu čs. exilové vlády Hlas svobodného Československa. V Londýně také vydával (spolu s Walterem Bergrem) časopisy Kulturní zápisník (v češtině a slovenštině) a Review 42 (v angličtině). Do Prahy se vrátil v červnu 1945. Pracoval nejprve na ministerstvu zahraničních věcí a poté spolu s Ivem Ducháčkem založil a řídil týdeník Obzory. 1946 se stal šéfredaktorem časopisu Vývoj.

Když se v únoru 1948 nevrátil z reportážní cesty po britské zóně Západního Německa, byla jeho žena v ČSR nějaký čas internována jako rukojmí a propuštěna až po protestech mezinárodní veřejnosti. Žil ve Frankfurtu, v němž zformoval Pomocný výbor pro uprchlíky z Československa. Působil rovněž ve Výboru pro Svobodnou Evropu, kde se podílel na přípravách vysílání Radio Free Europe – Svobodná Evropa (od května 1951 opět pod názvem Hlas svobodného Československa). Sestavil redakci a byl jeho programovým ředitelem v Mnichově až do listopadu 1952, kdy pro koncepční neshody se severoamerickým vedením rezignoval. Vzápětí odešel do USA, kde zpočátku studoval na Columbia University, přednášel ve větších amerických městech o střední a východní Evropě a posléze se živil jako číšník v irském nočním lokále v Brooklynu. 1955 načas nastoupil do publikačního oddělení Radia Free Europe v New Yorku. 1956 založil exilový čtvrtletník pro politiku a kulturu Svědectví. 1959 byl zbaven státního občanství ČSR. 1960 přesídlil do Paříže a pokračoval ve vydávání Svědectví, při němž založil i stejnojmennou knižní edici a z něhož vytvořil hlavní politickou a kulturní tribunu čs. exilu. 1967 byl Tigrid v nepřítomnosti (v politickém procesu, v němž byl obžalován i Jan Beneš) odsouzen k čtrnácti letům vězení. Po roce 1968 se podílel na zrodu politického a kulturního dialogu reprezentantů poúnorového a posrpnového exilu, jednak na stránkách Svědectví , jednak prostřednictvím seminářů pořádaných od 1979 katolickou nadací Opus Bonum ve Frankenu v SRN.

Na konci 1990 přenesl Svědectví do Prahy, jeho vydávání pak uzavřel roku 1992 číslem 93. Od února 1991 do června 1992 působil jako poradce prezidenta ČSFR Václava Havla, přičemž žil střídavě ve Francii a v Čechách. 1993 byl členem Kolegia prezidenta ČSFR. Od ledna 1994 do voleb v červnu 1996 byl ministrem kultury ČR; v roce 1995 obnovil tradici udílení Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo. V roce 1992 mu byl ve Francii udělen Řád čestné legie, v roce 1995 v Praze Řád T. G. Masaryka, v roce 2000 nejvyšší německé vyznamenání Velký kříž s hvězdou Řádu Za zásluhy. 1990 převzal od Bavorské akademie krásných umění Velkou cenu za exilovou literaturu, 1994 Pamětní medaili Edvarda Beneše, 2000 Cenu Nadace Pangea za úsilí o nápravu věcí lidských, 2000 Cenu Ferdinanda Peroutky. – Žil převážně v Praze, ke konci života střídavě v Praze a Héricy.

Kromě periodik, v nichž působil, přispíval do mnoha západoevropských časopisů, mj. do Neue Zürcher Zeitung, Le Mond a The Irish Times (Dublin), a do mnoha exilových periodik: Doba (Ludwigsburg), Svoboda (Frankfurt n. M.), České slovo (Mnichov), Hlas domova (Melbourne), Newyorské listy, Skutečnost (Paříž, Ženeva) aj. Po roce 1989 publikoval články, úvahy a glosy zejména v Lidových novinách a Mladé frontě Dnes, znovu působil jako pravidelný komentátor pražské redakce Svobodné Evropy a přispíval též do pořadu Radiofórum rozhlasové stanice Radiožurnál (Český rozhlas). – Tigridovu divadelní hru Neposkvrněné početí Josefa V. uveřejnilo Svědectví (Paříž) v č. 53/1977; jeho rozhlasové hry z exilového období nebyly tiskem publikovány. – Osobnosti Pavla Tigrida byly věnovány televizní dokumenty P. T. (z cyklu GEN, 1993, r. Igor Chaun) a P. T. – Evropan (2004, r. Helena Třeštíková). Kromě toho Tigrid vystoupil v řadě televizních diskusí a talk-show, mj. i v pořadech Krásný ztráty a Na plovárně (obé 2001). – Užíval šifer tgd; P.T.; tg; -i-; J.F.; AA a kolektivního pseudonymu Pauper (u divadelních recenzí v Obzorech, s Josefem Ledererem a Otou Ornestem).

Osou Tigridovy činnosti je rozsáhlá politická publicistika a novinářská aktivita. Revui Svědectví, kterou vydával a redigoval, vtiskl gradualistickou koncepci, vycházející z přesvědčení, že národ s masarykovskými tradicemi je schopen postupného sebeosvobození a v důsledku nevyhnutelných proměn politického režimu i postupného vymanění z ideologického a mocenského područí. V souladu s tímto pojetím vytvořil z revue platformu liberální protikomunistické opozice, usiloval o dialog s těmi, kteří se v Československu pokoušeli systém revidovat, a později o všestrannou komunikaci s disidentskými kruhy. Inicioval rovněž polemické diskuse o aktuálních problémech poválečné české společnosti (smysl reformních procesů 60. let, pojetí Střední Evropy, Charta 77, odsun německého obyvatelstva ze Sudet aj.). – Ve většině svých politologických prací se Tigrid zabýval analýzou socialistického systému. Již ve studii Marx na Hradčanech posuzoval tzv. českou otázku a domácí politickou situaci z desetiletého odstupu po únoru 1948, v dalších úvahách se pak zaměřoval zejména na specifiku reformních tendencí v totalitních mocenských strukturách. V knize Le Printemps de Prague interpretoval rok 1968 jako bezperspektivní konflikt revizionistického mesianismu s nereformovatelnou povahou systému. Své lapidární, o demytizaci usilující portréty marxistických renegátů, k nimiž počítal i Alexandra Dubčeka, shrnul v knize Amere révolution. V esejistické stati Politická emigrace v atomovém věku analyzoval zejména morální zázemí exilu a načrtl situaci čs. poúnorového a posrpnového exilu. V publikaci Dnešek je váš, zítřek je náš shrnul dějiny středoevropských a východoevropských protikomunistických dělnických vystoupení, přičemž se zaměřil zejména na osudy polské Solidarity. – Nejznámější Tigridovou prací se stalo beletrizované zpracování moderních čs. dějin v knize Průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu (jejíž první část vznikla již 1965–67 a druhá byla dokončena 1974) jako reakce na srpnovou okupaci 1968. Kniha je fabulovaná jako promluva sedmdesátiletého vypravěče, který během letního pobytu na Jadranu populárním způsobem a s polemickou vervou pomáhá své mladé posluchačce orientovat se v dilematu, zda zvolit odchod do exilu; zároveň se tu Tigrid polemicky vypořádává s mýty a tabu české společnosti a v této souvislosti načrtává předběžnou bilanci politického a morálního osudu vlastní generace.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s