Síla ženy

Kniha První dámy autorky Aleny Štrobové představuje jedenáct rozhovorů s jedenácti zajímavými ženami.

Některá jména si zřejmě přečtete poprvé, ale po seznámení se s osudem každé zpovídané máte šanci zjistit, jak neuvěřitelné osudy jsou vám v knize představovány. Kniha není příliš obsáhlá, a přitom představuje nesmírně zajímavé čtení. V každém rozhovoru je obsaženo vyprávění a každé je úplně jiné, jak odlišené jsou ženy, které se v knize sešly. Je to nesmírně inspirující čtení a doporučuji jej každému se zájmem o nezvyklé osudy.

Další

„Přísahala jsem, že jej nechám zemřít ve svém náručí…“

Kniha Deníky Mistra a Markétky má autorů několik. A ti nejhlavnější jsou sami Michail a Jelena Bulgakovovi. Michal Bulgakov je nesmrtelný svým románem Mistr a Markétka, který už tenkrát nastavil zrcadlo tehdejším časům a po jeho přečtení většina i dnes oněmí autorovou genialitou, s jakou dokázal napsat nadčasové dílo plné kouzel a naděje.

Napsal však mnohem více děl a okolnosti jejich vzniku, autorovy niterné myšlenky, obavy i záchvaty víry v lepší budoucnost pro něj i jeho milované protkávají obsáhlý svazek složený ze dnů několika let života nejprve Bulgakova samotného a pak z pohledu jeho ženy Jeleny. I když jsou deníky psány téměř s odstupem století a jejich hlavní autoři již dávno nežijí, je to neuvěřitelně stále aktuální čtení a pomůže mnohé pochopit i do dnešních časů. Mnohé věci totiž někde zůstaly stále stejné.

Další

Když je Rus v zahraničí, zjišťuje, že ho klid a bezpečí unavují

Dmitrij Zachvatov: Mám na kontě stovky případů, ale jen jednou v životě se mi podařilo dosáhnout zproštění viny.

Dmitrij Zachvatov, moskevský advokát, v rozhovoru s Wiktorií Bieliaszynovou z deníku Gazeta Wyborcza. Přeložil Luděk Vašta.

Wiktoria Bieliaszynová (GW): V Rusku prý jen méně než 1 % případů končí osvobozujícím rozsudkem.

Dmitrij Zachvatov (DZ): Máme-li být přesní, tak 0,63 procenta. Mně se podařilo dosáhnout zproštění viny jednou v životě, ačkoliv mám za sebou stovky správních a desítky trestních případů, hlavně politických. Obhajoval jsem mj. Mášu Aljochinovou z Pussy Riot, Marinu Ovsjannikovovou, bývalou novinářku státní televize, která se v březnu postavila proti vizi války, nebo Allu Gutnikovovou, redaktorku nezávislé redakce Doxa. Za zmínku stojí, že dnes všechny pobývají v zahraničí a je na ně vydán zatykač.

Další

Český Grand Canyon a Český Mauthausen

Lomy Velká Amerika a Mexiko nedaleko obce Mořina v Českém krasu prochází od 11. prosince 2022 nová naučná stezka Český Grand Canyon a Český Mauthausen. Historie lomu Mexiko, který fungoval jako místo výkonu nelidské práce trestanců, je spojena s pracovně výchovnými tábory (AEL = Arbeitserziehungslager) za Protektorátu Čechy a Morava, s nucenými pracemi vězňů po Druhé světové válce i s nástupem krutého komunistického vězeňského systému po Únoru 1948 a s budováním a obnovováním táborů nucených prací v okolí Prahy.


AOPK ČR: Český kras má novou naučnou stezku. Vede kolem lomů Velká Amerika a Trestanecký lom.

Její název Český Grand Canyon a Český Mauthausen odkazuje na časté označení těchto lomů. Naučná stezka přibližuje přírodovědné hodnoty zdejší krajiny, historii těžby vápence a tzv. pracovní útvar Mořina v Trestaneckém lomu. Dlouhá je necelé tři kilometry, má jedenáct panelů a interaktivních prvků. 

Další

Jakub Wolf: Podstata ruské lži

Článek z roku 2014 je převzat ze společenské revue Přítomnost.

Z mnoha podivných zpráv týkajících se Ruska mohla zaujmout v posledních dnech zvláště jedna. Totiž ta, týkající se osoby, vystupující v ruských televizních pořadech pod jménem Andrej Petkov, Pečov či podobným, nepříliš pozměněným. Jeho sláva zasáhla i naše kraje, když o záhadném výskytu tohoto člověka psal server idnes. Petkov nebo Pečov se jednou objevuje jako germánský žoldák, polapený při běžně Němci prováděné diverzní operaci na Ukrajině, podruhé zase jako chudák člověk, zmlácený ukrajinskými nacionalisty, a tak dále. Ať chcete slyšet svědectví o tom, co se na Ukrajině děje, z kterékoliv strany, stačí se zeptat buď Petkova nebo Pečova.

Ruské televize, kterým se tato blamáž vydařila, na nic nečekaly a rovnou uvedly věc „na pravou míru.“ Celá eskamotáž byla samozřejmě výsledkem komplotu ukrajinské vlády, která ruské novináře nepustí na Ukrajinu, a jim chudákům nezbývá, než si něco zinscenovat. Co by se mezi jakž takž příčetnými jedinci nutně muselo považovat za projev neschopnosti, dostalo úplně nový rozměr.

Další

Proč jsou Čečenci v kontrastu s pravidelnou ruskou armádou tak dobře vybavení, oblečení, najezení, vyzbrojení atd.

Zajímavý článek Kamila Galejeva v překladu Lucie Sulovské

Na dálnici spojující Čečensko s Dagestánem stojí semafor. Svítí vždy červeně. Každý den musí tisíce aut projíždět tímto nepřetržitě červeným semaforem, aby se nějak dostaly z jednoho regionu do druhého. Není to chyba, ale dobře organizovaný systém. Na dohled od semaforu se nachází monumentální oblouk, který označuje kontrolní stanoviště vedoucí do Hosi jurty (nyní Achmat jurta) – rodné vesnice Kadyrova. Achmat Jurta je střežena po celém svém obvodu, podobně jako všechny Putinovy rezidence. Dovnitř smějí pouze rodilí obyvatelé vesnice.

Upřímně řečeno, nikde v Rusku jsem neviděl jiné místo s tak koncentrovanou aurou osobní moci. Bezpečnostní opatření jsou opravdu působivá: od ozbrojené stráže až po rušičky signálu. Poznáte to podle toho, že vám pár kilometrů od vesnice přestane fungovat mobilní síť.

A proč teda na téhle dálnici pořád svítí červená?

Další

Po povolené cestě

Obracený půlměsíc pánů Hanzelky a Zikmunda je jeden z řady cestopisů, které vyšly a vzešly z jejich cest po světě, do jakého jim tehdy bylo dovoleno jet a o kterých psát. Tento konkrétně pojednává o cestě přes Balkán až do dalekého Orientu. Byť jejich úplně první cesta započala spíše jako obchodní, s ohledem na změnu poměrů za jejich nepřítomnosti se pak z pánů stali ryze autoři cestopisů v rámci cestami za poznáním nejenom socialistického přátelství. Jejich svědectví však dává mnohem více, než ideologickou masírku a sepsané zápisky navždy zůstanou nesmírně zajímavým svědectvím o životě v dodnes dalekých zemích v časech, kdy byly mnohem nedostupnější, než je tomu dnes. Jejich odkaz přežil nejenom období totality i následnou změnu poměrů a budí zájem u dalších generací. Což je jedině dobře a já pevně doufám, že tomu tak bude i nadále.

Další

Chaos a strach

„Lidé jsou kolem něj podělaní strachy. Ale je to strach bez respektu. K Putinovi nemají respekt už dva nebo tři roky,“ řekl Meduze zdroj blízký ruské vládě. Dva další zdroje blízké vládě a jeden zdroj blízký Kremlu podali podobná svědectví.

Podle těchto zdrojů se pocity ruských elit vůči Putinovi zhoršily po jeho rozhodnutí zvýšit v roce 2018 věk odchodu do důchodu, což byl krok, proti kterému se postavila většina Rusů. Formálně byl kabinet ministrů obměněn v roce 2020, kdy Michail Mišustin nahradil Dmitrije Medveděva ve funkci premiéra, ale mnoho vládních zaměstnanců zastávalo své funkce již dávno předtím. Ještě si pamatují, jak Putin hodil důsledky své důchodové reformy na ministry – a nakonec je obvinil, že mu kvůli nim poklesly ratingy. „Lidé ve vládě jsou na slovo rating od té doby alergičtí,“ řekl zdroj.

Další

A co když je to pravda?

Román Bílá Voda se opírá o skutečné události 50. let, kdy došlo k internaci členů církevních řádů a tito byli násilně vystěhování ze svých domovských klášterů na odlehlá místa v naší tehdejší vlasti. Tím však jejich utrpení nekončilo a režim se snažil zbytek násilně zkracovaných životů co nejvíce ztrpčit. To se dělo i v klášteru Bílá Voda, kam přichází tajemná Lena o jejíchž osudu má ponětí jen málokdo, a která zde hledá vykoupení, byť sama v sobě tuto touhu popírá. Postupně jej však nalézá v odhalování temné historie již omšelého místa, ve kterém se toho skrývá ještě více než v jejím bolestném nitru.

Další

Když je přání otcem myšlenky

Měj mě rád/a čtenáři přiblíží běh 20. století v české kotlině i příběhy těch, kteří se rozhodli odejít více na východ do Tuzly, poté se zase v průběhu let vraceli a takto se osudy míchají přes problémy i rozpory naší společnosti. Čtenář se podívá na procesy s českými spisovateli a nahlédne do svědomí předobrazu prokurátora Urválka, sleduje duševní pochody Heydrichovy vdovy Liny nebo se otřese v ději popisujícím současnost. Kniha ukazuje osudy rodin krátkými zápisky z daného dne i roku, ovšem autorka množství postav míchá více, než je pro čtenáře při čtení udržitelné. Při sledování 3. generace se čtenáři jen těžko spojí jednotlivé děti s jejich dědy a rodiče už taky pomalu odplouvají jinam v nejasných vazbách. I tak se jedná o pozoruhodné dílo a každý, kdo má zájem se podívat na českou historii zbeletrizovaným pohledem a nahlédnout do pocitů lidí žijících v rámci totality a naříkajících na generační rozdíly, je kniha výbornou příležitostí. Ale oddechové ani jednoduché čtení to opravdu není.

Další