Když je přání otcem myšlenky

Měj mě rád/a čtenáři přiblíží běh 20. století v české kotlině i příběhy těch, kteří se rozhodli odejít více na východ do Tuzly, poté se zase v průběhu let vraceli a takto se osudy míchají přes problémy i rozpory naší společnosti. Čtenář se podívá na procesy s českými spisovateli a nahlédne do svědomí předobrazu prokurátora Urválka, sleduje duševní pochody Heydrichovy vdovy Liny nebo se otřese v ději popisujícím současnost. Kniha ukazuje osudy rodin krátkými zápisky z daného dne i roku, ovšem autorka množství postav míchá více, než je pro čtenáře při čtení udržitelné. Při sledování 3. generace se čtenáři jen těžko spojí jednotlivé děti s jejich dědy a rodiče už taky pomalu odplouvají jinam v nejasných vazbách. I tak se jedná o pozoruhodné dílo a každý, kdo má zájem se podívat na českou historii zbeletrizovaným pohledem a nahlédnout do pocitů lidí žijících v rámci totality a naříkajících na generační rozdíly, je kniha výbornou příležitostí. Ale oddechové ani jednoduché čtení to opravdu není.

Další

A jak to vlastně bylo?

Kniha Hořké vzpomínání kolektivu autorů dokumentární komise a pamětníků sborů PTP přináší čtenáři soubor vyprávění. Vyprávění o časech, které už naštěstí zůstávají jen ve vzpomínkách a pamětech. A protože pamětníci ubývají, tenký bílý svazek s jednoduchou grafikou, první z několika, přináší jednotlivé vzpomínky každému, kdo se touží dozvědět více. Kniha neoplývá vysokou jazykovou úrovní už jen z toho důvodu, že se jedná o jednotlivá vyprávění, předaná buď formou dopisu, nebo zachycená na schůzích a je zde zaměření spíše na emociální stránku a autentičnost. Jedná se však o soubor jedinečných svědectví, která již nebude možné z jiných pramenů získat. V mnohém bohužel, v něčem naštěstí.

Další

Rodina peklo

Vyprávění o jedné rodině, kterou semlela totalitní špína a lidská chamtivost. Nedotknutelnost soudruhů se dotkla mnoha obyčejných lidí. Jedná o lidský příběh o svědomí a hříchu, rozpolcenosti ve své době. Možná by mnoho z nás bylo překvapeno, kolik lidí v okolí si něco podobného muselo prožít na vlastní kůži a bez pardonu…

Další

Pojďme bí(ý)t věřící!

Svědectví o hrůze, tyranii a bídě socialistického bloku a komunistických zřízení vychází dost a mohu kvitovat s povděkem, že i v reedicích a opětovných nákladech a ještě raději jsem, že tyto knihy se nadále i čtou. Protože by čteny být měly a čím více lidí se seznámí s podobnými svědectvími a bude jimi zděšeno, tím lépe.

Další

Zapomenuté portréty (BONUS)

Cyklus rozhlasových medailonů nazvaný Zapomenuté portréty

Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů. Odborná spolupráce Martin Tichý, Pavel Horák, Ondřej Vojtěchovský, Michal Pehr. Zvukový mistr Josef Kačírek.

Další

Jaroslav Jindra

Příběh politického vězně Jaroslava Jindry z cyklu ZAPOMENUTÉ PORTRÉTY.

Historie má různé podoby. O té „velké“ se zpravidla píše v učebnicích. Ta „malá“ je tvořena příběhy jednotlivců. Nemusí se jednat o významné historické osobnosti. I příběhy méně známých lidí dokáží výstižně reflektovat dějinné události.

Další

Radovan Procházka

Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů.

Radovan Procházka se narodil 11. května roku 1927 v rodině velitele Hradní stráže T. G. Masaryka, ruského legionáře, podplukovníka Vladimíra Procházky. Od dětství miloval vážnou hudbu, chtěl se stát operním zpěvákem. Za války se zapojil do odboje, po osvobození a otcově tragické smrti nastoupil z úcty k jeho památce na vojenskou akademii.

Další

Zdeněk Peška

Zdeněk Peška se narodil 9. května 1900 v Praze a vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě Karlovy univerzity. Následující pobyty ve Francii v letech 1924-25 a v Americe dále prohloubily jeho vzdělání. V poměrně mladém věku byl Zdeněk Peška jmenován profesorem univerzity v Bratislavě a děkanem právnické fakulty, kde mohl působit až do roku 1938.

Další

Jazzový dialog (2)

Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 1. 1. 1999.

Další

Jazzový dialog (1)

Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 1. 1. 1999.

Další