Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Vyprávění o jedné rodině, kterou semlela totalitní špína a lidská chamtivost. Nedotknutelnost soudruhů se dotkla mnoha obyčejných lidí. Jedná o lidský příběh o svědomí a hříchu, rozpolcenosti ve své době. Možná by mnoho z nás bylo překvapeno, kolik lidí v okolí si něco podobného muselo prožít na vlastní kůži a bez pardonu…
Svědectví o hrůze, tyranii a bídě socialistického bloku a komunistických zřízení vychází dost a mohu kvitovat s povděkem, že i v reedicích a opětovných nákladech a ještě raději jsem, že tyto knihy se nadále i čtou. Protože by čteny být měly a čím více lidí se seznámí s podobnými svědectvími a bude jimi zděšeno, tím lépe.
Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů. Odborná spolupráce Martin Tichý, Pavel Horák, Ondřej Vojtěchovský, Michal Pehr. Zvukový mistr Josef Kačírek.
Příběh politického vězně Jaroslava Jindry z cyklu ZAPOMENUTÉ PORTRÉTY.
Historie má různé podoby. O té „velké“ se zpravidla píše v učebnicích. Ta „malá“ je tvořena příběhy jednotlivců. Nemusí se jednat o významné historické osobnosti. I příběhy méně známých lidí dokáží výstižně reflektovat dějinné události.
Na jaře roku 1968 posluchač filmové režie pražské FAMU Vlastimil Venclík natočil na magnetofonový pásek sadu rozhovorů s někdejšími politickými vězni komunistického režimu, které chtěl využít při tvorbě filmu Národ sobě. Koncepce filmu se však změnila a nahrávky zůstaly nevyužity. Materiálu se po více než čtyřiceti letech ujal redaktor Petr Slinták, který po digitalizaci magnetických záznamů připravil sérii vzpomínek vybraných politických vězňů.
Radovan Procházka se narodil 11. května roku 1927 v rodině velitele Hradní stráže T. G. Masaryka, ruského legionáře, podplukovníka Vladimíra Procházky. Od dětství miloval vážnou hudbu, chtěl se stát operním zpěvákem. Za války se zapojil do odboje, po osvobození a otcově tragické smrti nastoupil z úcty k jeho památce na vojenskou akademii.
Zdeněk Peška se narodil 9. května 1900 v Praze a vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě Karlovy univerzity. Následující pobyty ve Francii v letech 1924-25 a v Americe dále prohloubily jeho vzdělání. V poměrně mladém věku byl Zdeněk Peška jmenován profesorem univerzity v Bratislavě a děkanem právnické fakulty, kde mohl působit až do roku 1938.
Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 1. 1. 1999.
Sonda do historie slovenské jazzové scény. Pořad Slovenské redakce RFE/RL připravil a moderuje Jaroslav Rozsíval. Premiéra 1. 1. 1999.
Cena facky je opravdu malá, útlá a nenápadná knížečka. Příběhy v ní jsou však silné, plné bolesti a většinou končí smířením. Smířením obětí se svými trapiteli a vrahy, smířením z daní za dobu, kdy se dle soudruhů měli všichni mít dobře, ale platit za to měli jen někteří. Mnohdy daň nejvyšší. Kolektivizace venkova je dosud palčivé téma, protože pamětníci stále žijí a ne vždy mají čisté svědomí. Tenkrát to bylo tak a tak a my jsme museli… Za komunistu… Pohled z druhé strany, vyprávění obětí, na kterých se „muselo“ páchat bezpráví a museli být v zájmu kolektivního blaha zbaveni domova, rodiny i zázemí a bez důstojnosti potrestáni za zločin tradice rodiny v sedlačení, je jedním z nejsilnějších souborů příběhů, jaký se mi dostal do rukou. Na tyto zločiny by se nemělo nikdy zapomenout a je nutné stále připomínat, že svoboda je křehká věc a vždy závisí jen na možnosti jiného prosadit kolektivní zvůli k vlastnímu prospěchu. A to se může stát kdykoliv znovu.
Have a WordPress.com account? Log in now.
