Stát a církev v Československu 1948-1953

Karel Kaplan: Stát a církev v Československu 1948-1953

Vítězný únor roku 1948 určil církvi vývojový směr na dalších čtyřicet let. Kniha se věnuje vývoji vztahu státu a církve v Československu v období, kdy totalitní režim usiloval o absolutní likvidaci církevních struktur a církevního života.


AKCE K

Násilná akce namířená proti mužským řeholím

Počátek akce K (jako kláštery) lze datovat již do dubna 1949, kdy na schůzi církevních pracovníků akčních výborů Národní fronty zazněly požadavky na zrušení klášterů. Na samotném předsednictvu ÚV KSČ byla akce připravována od 22. srpna 1949, kdy předsednictvo ÚV KSČ schválilo na návrh církevní šestky plán na soustředění řeholníků. Dalším postupem vůči řeholím byl pověřen SÚC, který pečlivě shromažďoval informace o jednotlivých klášterech v republice. Dne 20. ledna 1950 přijalo předsednictvo ÚV KSČ již konkrétnější plán likvidace mužských klášterů, který se měl uskutečnit ve dvou etapách. Zahájení celé akce bylo naplánováno pouhých osm dní po skončení monstrprocesu s představiteli řádů „Machalka a spol.“. První etapa akce byla namířena proti nejpočetnějším řádům. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 uskutečnila Bezpečnost první plánovanou etapu akce, při které bylo příslušníky SNB, StB a oddíly Lidových milicí v českých zemích obsazeno 75 klášterů. Druhá etapa akce, týkající se zbylých řeholí, proběhla ve dnech 27.–28. dubna 1950. Bezpečnost při ní obsadila dalších 69 klášterů. Na Slovensku se první etapa akce dotkla 62 klášterů. Druhá etapa, která na Slovensku proběhla o týden později než v českých zemích – o půlnoci ze 3. na 4. května 1950 –, se týkala zbylých třinácti řeholních domů. V obou etapách bylo v celém Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno nebo centralizováno 2376 řeholníků. Akce K měla i nedozírné hospodářské důsledky. Došlo k devastaci řeholních budov i k znehodnocení značného množství inventáře jednotlivých řeholních domů (např. knih a uměleckých předmětů). Na akci K bezprostředně po první etapě navázala akce Ř, která byla zaměřena proti ženským řádům.


AKCE Ř

Násilná akce proti ženským řeholím

Počátek akce Ř, tedy vyklizení ženských klášterů, spadá do období ukončení první etapy akce K, kterou vedení KSČ hodnotilo jako úspěšnou. Dne 17. dubna 1950 dostala církevní šestka zadání, aby navrhla plán pozvolného a pokud možno dobrovolného soustředění jeptišek a jejich pracovního využití. Na urychlené řešení naléhal také ministr národní obrany Alexej Čepička, který hodlal řeholní budovy využít pro potřeby armády. SÚC podal 14. července 1950 předsednictvu ÚV KSČ návrh na postupné soustřeďování řeholnic. Podrobný plán byl předsednictvem přijat 28. srpna 1950, tedy v době, kdy již celá akce v českých zemích probíhala.

Ve dvou vlnách bylo od července do září 1950 přes čtyři tisíce řádových sester převezeno do soustřeďovacích středisek. V další etapě byly dva tisíce řeholnic z těchto středisek „převedeny“ do průmyslu. Další část plánu spočívala v zásazích do struktury jednotlivých řádů, čímž se měl limitovat počet řádových sester. Počátkem roku 1951 bylo naplánováno snížení počtu nemocnic a ústavů, ve kterých ještě během roku 1950 dle údajů SÚC pracovalo 9748 řeholnic. Celá akce byla doprovázena dalšími opatřeními. Administrativně bylo ztěžováno přijímání nových členek, v létě 1952 byly internovány představené jednotlivých ženských řeholí a vše mělo v rámci tzv. akce B vyvrcholit zrušením všech ženských řádů a kongregací. Akce však byla nakonec odvolána a režim přistoupil na způsob postupného vytlačování řeholnic ze společnosti.


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s