Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Ještě před pár lety se debata o umělé inteligenci točila hlavně kolem modelů, promptů a produktů. Jenže dnes se AI čím dál víc chová jako infrastrukturní průmysl: potřebuje pozemky, energii, vodu, politickou podporu, a hlavně – obrovský kapitál. A s tím přichází i druhá stránka: odpor komunit, tlak na regulaci, kulturní války o „smysl“ technologií a nové, často znepokojivé experimenty na hraně bioetiky.
Níže naleznete přehled trendů, kam se AI ekosystém posouvá a co si v roce 2026 hlídat.
Evropské řešení ověřování věku online je hotovo. Přichází později než v mnoha amerických státech, ale může být technicky čistší – to ještě uvidíme – a taky je zpoždění logické: EU není americký stát. Když se dohaduje 27 zemí, je to prostě složitější, než když se hledá dohoda v general assembly o 100 členech v Ohiu nebo Louisianě. Což jsou dva z desítek států USA, které od pandemie přistoupily k ověřování věku online. Třeba proto, aby osmileté děti nemohly bez problému konzumovat porno. Mimochodem, pornoservery dostaly x šancí – doslova roky – zavést rozumné ověřování věku samy. Neudělaly to. Neudělají nic, pokud k tomu nejsou donuceny. Rozumějí jen síle. Dva největší pornoservery světa mimochodem sídlí v Česku. Uvidíme, jak moc se bude o včerejším průlomovém oznámení psát v českých médích. Tipuji, že moc ne. A když, tak spíš negativně.
Instant messaging tu s námi je už dlouho. Zlom ale přišel až se smartphony: z krátkých textovek se staly multimediální konverzace, ve kterých běžně posíláme fotky, videa a voláme si přes video. A hlavně — velká část téhle komunikace už dnes neběží přes klasické telekomunikační sítě, ale přes datové připojení a aplikace. To je pohodlné. Jenže s pohodlím rostou i nároky na soukromí.
Ještě před pár lety šlo o geekovskou kuriozitu. Dnes se AI brýle stávají jedním z nejrychleji rostoucích kousků spotřební elektroniky v Číně – a to jak díky praktickým funkcím (překlad, navigace, hands‑free záznam), tak i díky státním dotacím, které citelně snižují pořizovací cenu. Čínští uživatelé si je pořizují na cestování, práci i studium – a někteří (bohužel) i jako tajnou zbraň u zkoušek.
Od 15. prosince 2025 platí v Kanadě novela Bill C‑3, která zásadně přepsala pravidla pro občanství „po předcích“ (citizenship by descent). Zrušila tzv. first‑generation limit – tedy stopku, která dříve bránila tomu, aby občanství automaticky přecházelo za první generaci narozenou mimo Kanadu. Změna je oficiálně vyhlášena v Canada Gazette a potvrzena ministerstvem IRCC.
75 % Kanaďanů by podpořilo úplný zákaz sociálních sítí pro děti <16 let. Mezitím Austrálie spustila světově první plošný „delay“: platformy musí zabránit účtům nezletilých a hrozí jim vysoké pokuty za nesoulad.
Sociální sítě dnes představují jeden z nejdůležitějších mostů mezi vědou a veřejností. To, co dříve zůstávalo uzamčené v akademických časopisech, se dnes během několika hodin může dostat k milionům lidí po celém světě. Ale jak v prostředí, kde každý den vznikají miliardy nových příspěvků, zajistit, aby právě vědecký obsah nezapadl? A proč některé edukativní video vyletí do virálních výšin, zatímco jiné zmizí beze stopy?
Nová studie přináší detailní odpovědi. Zkoumá, jak vědci komunikují na TikToku, Instagramu a YouTube – a odhaluje, že neexistuje univerzální recept. Každá platforma má vlastní pravidla, vlastní publikum a vlastní styl, který funguje.
Na Harvardu právě probíhá zásadní střet, který může změnit podobu akademické práce na amerických univerzitách. Harvard Academic Workers–United Auto Workers (HAW‑UAW), odborová organizace sdružující stovky přednášejících, vědeckých pracovníků, lektorů a dalších akademiků bez jistoty dlouhodobého úvazku, zahájila hlasování o autorizaci stávky. A důvody jsou hlubší, než se na první pohled zdá.
Jak přemýšlí tvůrci nejambicióznějšího decentralizovaného sociálního protokolu současnosti
Sociální sítě se mění. Po více než dvaceti letech centralizace, kdy velké platformy určovaly pravidla hry, přístupy k datům i viditelnost obsahu, sílí poptávka po otevřenějších systémech. Uživatelé chtějí větší kontrolu nad svým účtem, tvůrci nad publikací a vývojáři nad stavbou nových digitálních prostorů.
Jedním z nejvýraznějších projektů, který se snaží tento svět předefinovat, je AT Protocol (ATPROTO) – technologie stojící za síti Bluesky, ale navržená jako otevřený standard pro široké ekosystémy sociálních sítí.
Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.
Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.
Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka