Digitální svět se rychle posouvá směrem k větší personalizaci, otevřeným systémům a uživatelské kontrole nad algoritmy. Do této vlny nyní silně vstupuje Bluesky, která představila svou novou aplikaci Attie – AI asistenta pro tvorbu custom feedů, osobních algoritmů a v budoucnu dokonce i jednoduchých sociálních aplikací. Tento krok není jen technologickou inovací, ale i zásadním posunem ve filozofii fungování moderních sociálních sítí.
Author Archives: Pepik Hipik
Dobrodružství poznávání
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.
Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí
Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.
Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.
Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?
Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.
A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.
To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.
Jeden z příběhů dětí odpíračů očkování
Mladý sedmnáctiletý chlapec z vnitrozemí Katalánska je ve velmi vážném stavu hospitalizován na jednotce intenzivní péče poté, co onemocněl tetanem. Infekci získal přes rány utrpěné při pádu, při němž si způsobil i zlomeninu. Rodina dlouhodobě odmítá očkování, a chlapec proto nebyl proti tetanu imunizován.
Ruské hybridní hrozby v Evropě: Co odhalila nová vyšetřování?
Evropa čelí v posledních letech nebývalému nárůstu hybridních hrozeb – operací, které kombinují dezinformace, kyberútoky, politické ovlivňování a fyzickou sabotáž. Nejnovější vyšetřování ukazují, že Rusko systematicky buduje transnacionální síť operativců, kteří jsou cvičeni mimo území EU a poté nasazováni v evropských státech. Tento článek shrnuje nejdůležitější zjištění a ukazuje, jak se tato síť stává jednou z nejsofistikovanějších struktur ruské hybridní války proti Evropě.
Rusko se odpojuje od internetu: Co se děje a proč by nás to mělo zajímat?
V posledních týdnech se v Rusku odehrává něco, co mnozí odborníci považují za milník v historii globálního internetu. Moskvu i další regiony zasáhla série rozsáhlých výpadků mobilního internetu, zpomalování komunikačních služeb a testování systémů, které mohou vést k faktickému oddělení ruského internetu od zbytku světa.
A i když se to děje tisíce kilometrů od nás, jde o vývoj, který může výrazně ovlivnit podobu budoucího internetu jako celku.
Co je to prebunking (a proč funguje)
Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.
Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“
Aujeszkyho choroba: „pseudovzteklina“, která ohrožuje zvířata. Je nebezpečná i pro lidi?
Aujeszkyho choroba zní jako něco, co by se mělo týkat daleké veterinární historie. Pravda je však jiná: tato infekce se stále objevuje ve volně žijící populaci prasat, včetně těch českých, a představuje reálné riziko především pro lovecké psy. Pojďme si přehledně vysvětlit, co o ní ví věda i veterinární praxe.
Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita
Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.
Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 