„Historická shoda“ v DNA je zajímavá, ale…

Lidé si dnes můžou nechat otestovat DNA a přes služby typu GEDmatch nebo některé funkce u komerčních testů porovnávat své geny s publikovanými genomy historických osob. To někdy vyhodí shodu se středověkými lidmi (např. se vzorky z židovského hřbitova v Německu ze 14. století) nebo s jinými historickými soubory – a je lákavé si to vyložit jako „mám v rodině Vikinga“ nebo „jsem potomkem konkrétní osoby“.

Autoři článku DNA says you’re related to a Viking, a medieval German Jew or a 1700s enslaved African? What a genetic match really means na serveru The Conversation ale vysvětlují, že u velmi starých shod to většinou není genealogicky tak výmluvné, jak to na první pohled vypadá.

Klíčový rozdíl

• Genealogičtí předci: v každé generaci se počet předků zdvojnásobuje (2, 4, 8, 16…). Když se vrátíte třeba ~30 generací zpět (zhruba do 12. století), vychází to „matematicky“ na obrovská čísla, takže v praxi máte v rodokmenu velkou část tehdejší populace (kromě těch, kteří nezanechali potomky).
• Genetičtí předci: DNA ale nedědíte od všech genealogických předků. Po mnoha generacích se genetický „podpis“ spousty předků ztratí, takže reálně nesete DNA jen od malé části lidí z dávné minulosti (autoři uvádějí, že třeba pro 12. století jde řádově o tisíce „genetických“ předků, ne miliony).

Důsledek: i když jste genealogicky „příbuzní“ s ohromným množstvím středověkých lidí, genetickou shodu (sdílený úsek DNA) budete mít jen s některými – a často je to hlavně otázka náhody, které linie se v DNA zachovaly.

Proč „shoda se středověkým člověkem“ nebývá nic speciálního

Matematické modely popsané v článku The Conversation ukazují, že v rámci jedné populace (lidé podobného původu) jsou dnešní jedinci genealogicky přibližně stejně příbuzní se středověkými lidmi z téže populace. To znamená: když vám databáze najde shodu s konkrétním středověkým jedincem, neříká to nutně, že jste s ním „víc příbuzní“ než ostatní lidé z vaší populace – jen jste zrovna vy „vyhráli“ sdílený úsek DNA v genetické loterii.

Autoři to přirovnávají k ruletě: když padne konkrétní číslo, neznamená to, že je „osudové“ – mohlo padnout komukoli. Stejně tak sdílený fragment DNA se středověkým člověkem není automaticky „unikátní rodová linka“, ale spíš náhodně zachovaný střípek.

A naopak: když shodu nemáte, neznamená to, že genealogicky příbuzní nejste – jen se daný úsek DNA ve vašich generacích prostě nedochoval.

Kdy už může historická DNA shoda dávat větší smysl

Článek dodává, že u novější minulosti (řekněme 200–300 let zpět) se situace mění: tehdy se počet „cest“ v rodokmenu k dané osobě může mezi lidmi výrazně lišit, takže DNA shoda může ukazovat na konkrétnější genealogické propojení.

Jako příklad uvádí studii, kdy 23andMe porovnávalo genomy zotročených Afričanů z 18. století z Marylandu s databází zákazníků a našlo desítky tisíc žijících příbuzných, včetně několika téměř přímých potomků.

Pointa

„Historická shoda“ v DNA je zajímavá, ale u středověku a starších období často říká víc o náhodě dědičnosti než o konkrétní větvi vašeho rodokmenu.

Zdroj:

Yahoo News | German Jew or a 1700s enslaved African? What a genetic match really means

⚠️ Důležité upozornění: Tento článek byl vytvořen za pomoci AI COPILOT