Významného milníku v biomedicínském výzkumu bylo dosaženo udělením evropského patentu Evropským patentovým úřadem (EPO) v rámci evropské patentové přihlášky č. 22826050.1 na inovativní využití ginsenosidů při léčbě a prevenci chronické infekce virem hepatitidy B (HBV). Patent, jehož vlastníky jsou Výzkumný ústav veterinárního lékařství, a Mendelova univerzita v Brně, chrání jak samostatné použití ginsenosidů, tak jejich kombinaci se stávajícími antivirotiky ze skupiny nukleosidových a nukleotidových analogů.
Author Archives: Pepik Hipik
Dobrodružství poznávání
Mladé Američanky se odvrací od tradičního náboženství
Nový průzkum Pew Research Center ukazuje, že stále více mladých žen v Americe, konkrétně z generace Z (lidé narození mezi lety 1997 a 2012), se odklání od tradičního náboženství a označuje se jako „bez vyznání“. Dnes se 43 % žen mladších 30 let nepřihlásí k žádnému konkrétnímu náboženství, což je nárůst z 29 % v roce 2013.
Klíšťata umí víc, než jsme si mysleli: vědci popsali mechanismus důležitý pro jejich vývoj
Vědecký tým z Katedry chemie PřF JU učinil překvapivý objev v biologii klíšťat. Nová studie ukazuje, že klíště obecné (Ixodes ricinus) je schopno samo vytvářet kyselinu sialovou – molekulu, která je dosud spojována především s buňkami obratlovců včetně člověka. Objev zásadně mění dosavadní pohled na biochemii těchto významných přenašečů infekčních onemocnění.
Když se vrací život pod hladinu: ve Francii obnovují mořské louky
Ekologické projekty nemusí vždy znamenat sázení stromů na souši. Na jihu Francie se jedna asociace snaží vrátit život i tam, kde by ho čekal málokdo — na dno laguny Étang de Berre nedaleko Marseille. Právě zde dobrovolníci sbírají a vysévají semena mořských rostlin, které jsou pro vodní ekosystém klíčové.
Běh na dlouhou trať. Jak vzniká lék na genetickou poruchu růstu?
Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti to ale neovlivňuje. Na celém světě s ní žije zhruba 350 tisíc lidí, v České republice do stovky.
Včely a zemědělství: Ekonomické a etické aspekty opylování
Včely nezajímají jen včelaře a vědce, kteří se zabývají biodiverzitou. Někteří je chtějí lépe pochopit, aby je mohli efektivněji využít v intenzivním zemědělství. Připomíná nám to antropolog a včelař Robin Mugnier, který vydává knihu Des abeilles au travail (Včely v práci, nakladatelství La Découverte, 2026).
Je AI něco jiného než stroj nebo jde o další prodejní trik kolem umělé inteligence?
Papež Lev XIV. varoval před mylným názorem, že strojová „inteligence“ je srovnatelná s lidskou. Podle něj AI pouze napodobuje některé funkce lidské inteligence. K tomu se Chris Olah, spoluzakladatel společnosti Anthropic, vyjádřil, že AI není tak studená a pouhý výpočetní stroj, jak se často říká, ale že je výsledkem lidského jazyka a myšlení.
DeepL Voice se ukazuje jako lídr v oblasti automatického překladu titulků pro běžného uživatele
Na první pohled to vypadá jednoduše: někdo mluví, systém překládá a na obrazovce naskakují titulky. Jenže právě v tomhle detailu se skrývá zásadní rozdíl mezi použitelným nástrojem a technologií, která spíš překáží, než pomáhá. Report Slator o kvalitě AI přeložených titulků totiž ukazuje, že nestačí sledovat jen to, jestli je překlad správně, ale také jestli se titulky průběžně nepřepisují tak často, že se přestanou dát číst.
Největší pirátská knihovna vědy má novou AI. Zničí to miliardový akademický byznys?
Zakladatelka kontroverzního Sci-Hubu v tichosti spustila systém Sci-Bot. Tato umělá inteligence bleskově prohledává 88 milionů vědeckých prací a zdarma generuje odpovědi s reálnými citacemi. Zatímco komerční akademické AI brzdí drahé licence, pirátský nástroj žádné hranice nezná a dává všem do kapsy veškeré vědecké poznání lidstva. Má být podle vás vědecké poznání lidstva zcela zdarma pro všechny, nebo mají vydavatelé právo na své paywally a ochranu autorských práv?
Mezi traumatem a diplomem
Ukrajinští studenti, kteří se po útěku před válkou usadili v Brně, se snaží vést normální studentský život, ale mnozí z nich trpí chronickým stresem a pocitem viny. Psycholožka Sofiia Berezka z Masarykovy univerzity vysvětluje, že jazykové bariéry nejsou hlavním problémem; tím je spíše pocit, že se studenti necítí jako doma a že jejich domov už neexistuje.
