Ukrajinští studenti, kteří se po útěku před válkou usadili v Brně, se snaží vést normální studentský život, ale mnozí z nich trpí chronickým stresem a pocitem viny. Psycholožka Sofiia Berezka z Masarykovy univerzity vysvětluje, že jazykové bariéry nejsou hlavním problémem; tím je spíše pocit, že se studenti necítí jako doma a že jejich domov už neexistuje.
Mnozí studenti, i když mají dobré jazykové dovednosti, se obávají komunikovat, protože se bojí chyb a toho, jak budou vnímáni. Tento strach může vést k izolaci a neschopnosti plně se zapojit do studia. Berezka také upozorňuje na to, že trauma z války ovlivňuje jejich psychiku a schopnost soustředit se na studium.
Dalším problémem je pracovní uplatnění, kdy mnoho ukrajinských studentů pracuje na nízkokvalifikovaných pozicích, což je způsobeno ekonomickým tlakem a stereotypy ze strany zaměstnavatelů.
Masarykova univerzita nabízí různé podpůrné služby, ale studenti o nich často nevědí nebo je neumějí využít. Psycholožka Sofiia Berezka z Masarykovy univerzity nabádá studenty, aby vyhledávali pomoc, protože to není projev slabosti, ale rozumný krok k překonání obtížné situace.
Zdroj a další podrobné informace:

Mezi traumatem a diplomem. Ukrajinští studující tu bojují s chronickým stresem i pocity viny, popisuje psycholožka z MU | Universitas
Brno se stalo útočištěm pro tisíce ukrajinských studujících, kteří prchli před válkou. Chodí na přednášky, skládají zápočty, žijí tu běžný studentský život. Jenže pod povrchem mnozí bojují: chronickým stresem, ochromujícím pocitem viny i legislativními pastmi. „Jazyk není největší bariérou. Tou je tichý, všudypřítomný vnitřní pocit, že sem nepatříte a že váš domov přestal existovat,“ popisuje v rozhovoru psycholožka z Kariérního a poradenského centra Masarykovy univerzity Sofiia Berezka.
⚠️ Důležité upozornění: Tento článek vznikl za pomoci AI aplikace INOREADER