Azbest má pověst „zakázané“ látky, ale ve skutečnosti je to především přírodní skupina vláknitých minerálů, která se s námi potkává jak v horninách a půdě, tak ve starších stavbách a odpadech. Problém není v tom, že by azbest byl nebezpečný po chemické stránce – největší riziko představují mikroskopická vlákna, která se mohou uvolnit do vzduchu a být vdechnuta. A právě vdechnutí je cesta, která se u azbestu pojí s nejvážnějšími následky.
Category Archives: Školství
Psycholingvisté z Akademie věd tvrdí, že vícejazyčnost není omezena a lidé mohou efektivně ovládat více jazyků
Zajímavý článek na serveru Akademie věd ČR se zabývá tématem vícejazyčnosti a jejím vlivem na děti a dospělé. Psycholingvisté z Akademie věd vysvětlují, že přepínání mezi jazyky (tzv. code-switching) je normální a ukazuje, jak lidé využívají všechny své jazykové dovednosti. Vědci zjistili, že jazyky nejsou v mozku oddělené, ale prolínají se, což znamená, že lidé mohou zvládnout více jazyků bez přetížení.
Zákaz „genderové ideologie“ na texaských univerzitách vyvolal šok
V Texas Tech University došlo k zavedení nových pravidel, která omezují výuku témat týkajících se sexuální orientace a genderové identity. Tato změna byla oznámena v memorandu od kancléře Brandona Creightona a vyvolala silnou kritiku ze strany učitelů a profesních organizací.
Severský jídelníček prodlužuje život a chrání planetu
Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla – na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných a nízkotučných výrobků, zeleniny, ovoce a ryb.
Univerzity jako obranná linie demokracie: proč se bez veřejné angažovanosti neobejdeme
Demokracie se často bere jako „danost“ – jako něco, co tu prostě je a bude. Jenže právě tahle samozřejmost je nebezpečná. V posledních letech sílí tlak na demokratické instituce, roste nedůvěra vůči odbornému poznání a šíří se nálady, které z veřejné debaty vytlačují argumenty ve prospěch emocí a jednoduchých hesel.
Když se škola stane „trhem“: co nám příběh z Iowy říká o americkém školství (a proč to může zajímat i Evropu)
V Evropě jsme zvyklí, že veřejná škola je především služba státu či obce: dítě má „svou“ spádovou školu, financování je relativně stabilní a alternativy existují, ale většinou nejsou navázané na to, že by veřejné peníze hromadně odtékaly z veřejného systému. V USA je však financování a správa škol výrazně decentralizovaná – a právě to je klíč k pochopení, proč se „výběr školy“ (school choice) v některých státech stává existenciální otázkou pro tradiční veřejné školy.
Harvard v bodě zlomu: Proč akademičtí pracovníci zvažují stávku a co to znamená pro budoucnost univerzit
Na Harvardu právě probíhá zásadní střet, který může změnit podobu akademické práce na amerických univerzitách. Harvard Academic Workers–United Auto Workers (HAW‑UAW), odborová organizace sdružující stovky přednášejících, vědeckých pracovníků, lektorů a dalších akademiků bez jistoty dlouhodobého úvazku, zahájila hlasování o autorizaci stávky. A důvody jsou hlubší, než se na první pohled zdá.
Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat
Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.
Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.
Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.
Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?
Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.
A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.
To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.
„Politická neziskovka“ | Nesmysly a mýty vs. fakta na příkladu JSNS Člověka v tísni
Jak jistě víte, v poslední době se těší oblibě mnohých politiků a různých médií slovní spojení „politická neziskovka“ (přitom nedokážou vysvětlit či popsat, podle kterých kritérií a pravidel neziskové organizace za „politické“ označují). V této souvislosti bývá často jmenován vzdělávací program JSNS (Jeden svět na školách) a objevuje se při tom spousta zkreslených či nepravdivých informací. Pár těch nejčastějších je třeba uvést na pravou míru.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 