Demokracie se často bere jako „danost“ – jako něco, co tu prostě je a bude. Jenže právě tahle samozřejmost je nebezpečná. V posledních letech sílí tlak na demokratické instituce, roste nedůvěra vůči odbornému poznání a šíří se nálady, které z veřejné debaty vytlačují argumenty ve prospěch emocí a jednoduchých hesel.
Category Archives: Školství
Když se škola stane „trhem“: co nám příběh z Iowy říká o americkém školství (a proč to může zajímat i Evropu)
V Evropě jsme zvyklí, že veřejná škola je především služba státu či obce: dítě má „svou“ spádovou školu, financování je relativně stabilní a alternativy existují, ale většinou nejsou navázané na to, že by veřejné peníze hromadně odtékaly z veřejného systému. V USA je však financování a správa škol výrazně decentralizovaná – a právě to je klíč k pochopení, proč se „výběr školy“ (school choice) v některých státech stává existenciální otázkou pro tradiční veřejné školy.
Harvard v bodě zlomu: Proč akademičtí pracovníci zvažují stávku a co to znamená pro budoucnost univerzit
Na Harvardu právě probíhá zásadní střet, který může změnit podobu akademické práce na amerických univerzitách. Harvard Academic Workers–United Auto Workers (HAW‑UAW), odborová organizace sdružující stovky přednášejících, vědeckých pracovníků, lektorů a dalších akademiků bez jistoty dlouhodobého úvazku, zahájila hlasování o autorizaci stávky. A důvody jsou hlubší, než se na první pohled zdá.
Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat
Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.
Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.
Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.
Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?
Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.
A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.
To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.
„Politická neziskovka“ | Nesmysly a mýty vs. fakta na příkladu JSNS Člověka v tísni
Jak jistě víte, v poslední době se těší oblibě mnohých politiků a různých médií slovní spojení „politická neziskovka“ (přitom nedokážou vysvětlit či popsat, podle kterých kritérií a pravidel neziskové organizace za „politické“ označují). V této souvislosti bývá často jmenován vzdělávací program JSNS (Jeden svět na školách) a objevuje se při tom spousta zkreslených či nepravdivých informací. Pár těch nejčastějších je třeba uvést na pravou míru.
Studie: Rodinné zázemí i rezidenční podmínky mají vliv na dosažené vzdělání
Klíčem k vysokoškolskému titulu je v Česku rodinné zázemí, ale také okolí, v němž děti vyrůstají. Rozhodující význam má vzdělání rodičů, ale také stabilita rodiny. Pokud tedy například rodiče nejsou rozvedení, je šance, že jejich dítě úspěšně absolvuje univerzitu, vyšší. Dospívání v lokalitách s vyšším podílem vysokoškoláků šance na absolvování univerzity výrazně zvyšuje, naproti tomu vyšší nezaměstnanost v místě sama o sobě překážkou není. Ženy mají více než dvojnásobné šance vystudovat vysokou školu než muži. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie Národního institutu SYRI, která zkoumala jak rodinné a rezidenční podmínky v dětství šance na vzdělávání formují.
Kovyho optimismus vs. školní realita: Kde selhává mediální výchova?
Jak vypadá mediální výchova z pohledu učitelky, která ji denně prožívá ve třídě? V dnešním textu se naše bloggerka Hana Vacková zamýšlí nad tím, proč nesdílí optimismus některých influencerů ohledně boje s dezinformacemi. A proč věří, že právě hlas žáků psaný „mimo tabuli“ může přinést naději.
QS World University Rankings 2026: České univerzity, probuďte se! Ostatní stoupají, vy stagnujete
České vysoké školství zaostává v konkurenceschopnosti nejen za světem, ale i regionálními konkurenty, upozorňuje nejnovější vydání žebříčku QS World University Rankings 2026. Žebříček zahrnuje 16 českých institucí, jen dvě si polepšily, především VUT v Brně, sedm si dokonce pohoršilo. Naproti tomu regionální konkurenti jako Maďarsko, Polsko a Rumunsko zaznamenali zlepšení u více než 30 % svých univerzit.
Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě
Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 