Nanoplasty se dnes přirozeně vyskytují prakticky všude – ve vzduchu, v prachu i v potravinách – nelze se jim zcela vyhnout. Vznikají především rozpadem větších plastových předmětů a jejich dalším opotřebením ve venkovním prostředí i v interiérech. Ultrajemné polystyrenové nanoplasty se mohou zabudovávat do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci. Zjistili to badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
Author Archives: Pepik Hipik
Proč je 90% lidí praváků?
Většina lidí, přibližně 90%, je praváků. Vědci se dlouho snažili zjistit, proč je tomu tak, a nedávno našli možnou odpověď. Podle studie z Oxfordské univerzity jsou důvody pro praváctví spojeny se dvěma důležitými evolučními změnami: chůzí po dvou nohách a zvětšením mozku.
Umělá inteligence právě vyřešila osmdesát let starý matematický problém
Umělá inteligence nedávno vyřešila matematický problém starý téměř osmdesát let. Tento problém, známý jako problém různých vzdáleností, byl formulován slavným maďarským matematikem Paulem Erdősem a spočívá v otázce, kolik úseček stejné délky lze nakreslit mezi body na nekonečném papíře.
Houba maitake (trsnatec lupenitý) a paměť: co ukázala první kontrolovaná studie na lidech?
Když se řekne „houby“, většina z nás si představí kuchyni — případně podzimní košík. Jenže některé jedlé houby se už roky zkoumají i jako možné „jemné“ nástroje prevence nemocí souvisejících se stárnutím. Jedna z nejnovějších studií se zaměřila na maitake (trsnatec lupenitý, Grifola frondosa) a položila jednoduchou otázku: může pravidelná konzumace maitake měřitelně podpořit kognitivní funkce u zdravých seniorů?
Když neumíme pojmenovat, co cítíme, snadněji uvěříme „velkému vysvětlení“
Představte si, že vás něco rozhodí. Není to vyloženě strach – ale ani smutek. Je to směs napětí, frustrace, nejistoty a možná i studu. Jenže v hlavě to splývá do jedné škatulky: „Je mi blbě.“ A přesně v téhle mlze bývají jednoduché příběhy nebezpečně přitažlivé.
Úmrtí předškoláka na záškrt: Co je dobé vědět
Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel na záškrt. Chlapec byl hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Motol, jeho stav se nadále zhoršoval a nakonec zemřel. Hygienici upozorňují, že záškrt je v České republice vzácný, ale v posledních letech se jeho výskyt zvyšuje. Rodičům se doporučuje zkontrolovat očkování svých dětí, protože očkování je nejúčinnější ochranou proti této nemoci.
„Forma a růst“ od D’Arcyho Thompsona: Živá příroda – návod k použití
„Forma a růst“, klíčové dílo D’Arcyho Thompsona vydané v roce 1917, znamenalo v biologii zásadní zlom, když vysvětlilo rozmanitost forem života pomocí fyzikálních zákonů. Jak tato průkopnická práce v oblasti biomatematiky proměnila a doplnila náš pohled na morfogenezi a evoluci?
Jak vitamín C může snížit riziko nitrosaminů z uzenin
Mel Gibson a léky proti rakovině: Fakta vs. fikce
V poslední době vzrostl počet předepsaných léků ivermektin a fenbendazol v USA v souvisí s tvrzením herce Mel Gibsona. Ten v podcastu Joe Rogana uvedl, že tyto léky vyléčily jeho přátele ze čtvrtého stádia rakoviny. Po jeho vystoupení se lidé začali o tyto léky více zajímat, což vedlo k tomu, že předpisy pro ivermektin se mezi pacienty s rakovinou více než zdvojnásobily.
Problémy rychlého používání kódu generovaného umělou inteligencí ve velkých firmách
Ještě nedávno byla nejdražší a nejpomalejší část vývoje samotná tvorba kódu. Dnes se karta obrací. Podle zprávy „The State of Code Abundance 2026: The Gap Between Al Output and Enterprise Control“ se firmy dostávají do stavu, který autoři nazývají „code abundance“: AI generuje (nebo významně pomáhá generovat) kód rychleji, než ho organizace stíhají ověřovat, řídit a především připisovat mu odpovědnost.