„Oslepil“ USA a pomohl Putinovi chopit se moci: ve vedení CIA by mohl být ruský špión
Na počátku osmdesátých let provedla CIA sérii ohromujících zatčení. Odhalení tří prominentních ruských špionů – Aldricha Amese, Edwarda Lee Howarda a Roberta Hanssena – bylo jedním z nejničivějších úniků, jaké kdy agentura poznala. Jak však ve své knize vylíčil bývalý důstojník CIA Robert Baer, krátce poté začalo vyšetřování „čtvrtého muže“ pracujícího pro CIA. Pomohl poskytovat informace Vladimiru Putinovi a usnadnil jeho nástup k moci.
„Příběh uprchlého ruského dvojitého agenta ze CIA se může zdát jako nedokončená záležitost ze studené války,“ poznamenává Baer v rozhovoru ke své knize pro organizaci národní bezpečnosti ve Washingtonu The Intercept.
THE INTERCEPT | RUSKO MĚLO „ČTVRTÉHO MUŽE“ JAKO ŠPIÓNA UVNITŘ CIA, ŘÍKÁ BOVÁ KNIHA
Kniha Roberta Baera poskytuje nové podrobnosti o pátrání po ruském špionovi uvnitř CIA, když se Vladimir Putin dostal k moci. INVAZE RUSKÉHO PREZIDENTA VLADIMIRA PUTINA na Ukrajinu vyvolala nové zmrazení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Ale pro některé veterány CIA a FBI špionážní války, které přerušily první studenou válku, ve skutečnosti nikdy neskončily.
Bývalý agent CIA, autor knihy Nevidět zlo (Volvox Globator, 2006), která se stala předlohou filmu Syriana (2005). Herec George Clooney, který ve filmu ztvárnil postavu Baerem volně inspirovaného agenta CIA, za tuto roli obdržel Oskara. Robert Baer pravidelně píše pro server Time.com, přispívá také do časopisu Vanity Fair nebo novin Wall Street Journal a Washington Post. Je považován za předního světového odborníka na problematiku Blízkého východu.
Ale „začíná to vypadat, že záhada čtvrtého muže má mnohem větší historický význam než obyčejný špionážní příběh. Toto je část mnohem většího příběhu o tom, jak Amerika úplně minula Putina a vzkříšení KGB.
„Věřím, že tam byl čtvrtý špión a hodně věcí tomu nasvědčuje,“ řekl Jim Milburn, bývalý agent kontrarozvědky FBI zapojený do vyšetřování. „Je ještě jedna věc, o které nemůžu mluvit.“ To vše ale vede k tomu, co cítím: existuje čtvrtá osoba.
„Určitě tam byla čtvrtá osoba,“ dodal John Lewis, bývalý zástupce ředitele pro vnitřní bezpečnost FBI. „Měli jsme na stole spoustu nejasných věcí, které ostatní tři nedokázali vysvětlit.“
Baerova kniha ukazuje, že kořeny případu sahají do roku 1988, kdy se důstojník CIA umístěný v Addis Abebě v Etiopii poprvé setkal s důstojníkem KGB jménem Alexandr Záporožský. Podle Baera se několik důstojníků CIA v průběhu let nadále setkávalo se Záporožským. Poskytl CIA informace o tom, že KGB měla krtky v americké rozvědce. V jednu chvíli Záporožský uvedl, že KGB má dva krtky, jednoho v CIA a druhého v FBI, i když neznal jejich jména. Jeden byl KGB známý jako „Karat“ a druhý jako „Ruby“.
Záporožského informace o existenci dvou krtků přišly dávno předtím, než CIA nebo FBI nabyly přesvědčení, že Moskva má uvnitř americké rozvědky dvojité agenty. Již před Záporožkým „došlo ke zničujícím nevysvětlitelným ztrátám ruských agentů CIA. Určitě se našli tací, kteří tušili, že problém je v krtkovi. Ale neexistoval žádný pevný důkaz, který by tuto teorii podpořil,“ píše Baer.
Z knihy se dozvídáme, že Záporožského svědectví nakonec vedlo k dopadení Amese ze CIA a Hanssena z FBI. Autor popisuje Záporožského jako jednoho z nejvýznamnějších ruských špionů, jaké kdy CIA měla. V určitém okamžiku Záporožský začal CIA říkat, že ve zpravodajské službě je další krtek KGB, který měl mít vyšší postavení v organizaci než Ames. Američtí lovci špionů tomu začali říkat „velká věc“.
Předpokládá se, že tři zatčení špióni se museli dozvědět o sovětských špionech pracujících pro Spojené státy. A vytvořit v Moskvě „slepou zónu“ pro americkou rozvědku. Záhada čtvrtého špióna ale zůstala nevyřešena i po 15 letech vyšetřování.
Ale byl to právě tento čtvrtý „superkrtek“, kdo poskytl Vladimiru Putinovi tajný přepis rozhovoru mezi prezidentem Billem Clintonem a Borisem Jelcinem. A Putin tuto nahrávku později využil k vydírání Jelcina, aby opustil prezidentský úřad Ruska a předal moc jemu, jak uvádí CNN.
„Prozradil všechna vojenská tajemství a mnoho dalších,“ řekl Baer. „Věří se, že nikdy nebyl lepší špión.“
„Přepis dal Putinovi a ten mohl Jelcinovi pohrozit tím, že mu řekl, že KGB má své lidi všude a ti vědí všechno, co on dělá. Putin se tak následně stal premiérem a později i prezidentem,“ řekl Baer.
Americké zpravodajské služby přitom neměly tušení, že Putin tolik touží po moci, protože mnoho amerických špionů bylo v té době odhaleno a úřady ani nemohly řádně vytvořit novou síť špionů, protože byli všichni noví rychle ruskou stranou vypátráni.
Čtvrtý neznámý špión tak nejenže „oslepil“ Spojené státy v Rusku, ale také pomohl Putinovi nepozorovaně nastoupit na „trůn“.
Zdroj: FOEUM DAILY | Olga Derkach | „Oslepil“ USA a pomohl Putinovi chopit se moci: ve vedení CIA by mohl být ruský špión
Hon na ruskéh krtka uvnitř CIA (a proč USA přehlížely Putina)
Former CIA operative and Security Analyst for CNN Robert Baer joins me now. Author: The Fourth Man: The Hunt for the KGBs secret mole and Why the US overlooked Putin.
Vůbec poprvé autor bestsellerů New York Times a bývalý agent CIA Robert Baer vypráví výbušný příběh o tom, jak zasvěcenci věří, že krtek KGB se dostal do nejvyšších pozic CIA.
Roberta Baera, jednoho z nejúspěšnějších agentů v historii CIA, ztvárnil George Clooney ve filmu Syriana a Vear je v současnosti považován za jednu z předních světových autorit pro bezpečnost a Blízký východ.
Připojuje se k nám, aby vyprávěl napínavý skutečný příběh ruské špionáže a amerických zpravodajských služeb – s hlubokými důsledky pro vzestup Vladimira Putina a mezinárodní vztahy s Ruskem.
Po studené válce chytila americká rozvědka tři vysoce postavené ruské špiony. Tato zatčení však ponechala hlavní otázky nezodpovězené a již dlouho se šíří zvěsti o dalším krtkovi, často označovaném jako Čtvrtý muž.
Odhalit ho měly za úkol tři průkopnické veteránky kontrarozvědky. S neochvějným odhodláním a odbornými znalostmi dospěli k šokujícímu závěru, který měl a nadále má dramatické důsledky pro americkou bezpečnost. Tato událost, která nabízí šokující nové vysvětlení vzestupu Putinova Ruska a zhoršujících se vztahů mezi Východem a Západem, je nepřehlédnutelnou živou událostí nejen pro každého, kdo se v naší době zabývá problematikou světových událostí a jejich zákulisím.
RUSKO MĚLO „ČTVRTÉHO MUŽE“ JAKO ŠPIONA UVNITŘ CIA, TVRDÍ NOVÁ KNIHA
Autor článku: Jim Risen
Jim Risen je autor bestsellerů a bývalý reportér deníku New York Times, je vedoucím zpravodajem The Intercept pro národní bezpečnost ve Washingtonu.
Kniha Roberta Baera přináší nové podrobnosti o pátrání po ruském špionovi uvnitř CIA v době nástupu Vladimira Putina k moci.
Invaze ruského prezidenta VLADIMÍRA PUTINA na Ukrajinu způsobila nové zmrazení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Pro některé veterány CIA a FBI však špionážní války, které přerušily první studenou válku, ve skutečnosti nikdy neskončily.
Je známo, že v 80. letech, v posledním desetiletí studené války, tři Američané, kteří špehovali pro Sovětský svaz – důstojníci CIA Edward Lee Howard a Aldrich Ames a agent FBI Robert Hanssen – pomohli Moskvě identifikovat, zatknout a uvěznit nebo popravit většinu sovětských agentů, kteří tajně špehovali pro Spojené státy. Tyto ztráty agentů zanechaly CIA v Moskvě na dlouhá léta prakticky v nevědomosti. Ames a Hanssen byli nakonec dopadeni a zatčeni a dnes zůstávají ve federálním vězení, zatímco Howard přeběhl do Moskvy, kde v roce 2002 zemřel.
Nyní se objevuje stále více důkazů o tom, že mohl existovat čtvrtý významný americký špion, který nebyl nikdy dopaden. Podle nové knihy Roberta Beara začal hon na „čtvrtého muže“, který byl jako důstojník CIA v 90. letech podezřelý, ale nebyl nikdy zatčen ani obviněn. Tajné podrobnosti o tomto vyšetřování jsou poprvé zveřejněny v nové knize „Čtvrtý muž“ bývalého důstojníka CIA Roberta Baera, která vychází v květnu 2022.
„Příběh ruského dvojitého agenta v CIA, který utekl, může znít jako nedořešená záležitost z dob studené války,“ poznamenává Baer ve své knize. Ale „začíná to vypadat, že záhada čtvrtého muže je mnohem historicky významnější než špionážní příběh ze staré školy. Je to součást mnohem širšího příběhu o tom, jak Amerika zcela pominula Putina a vzkříšení KGB.“
Skutečnost, že američtí představitelé věří, že uvnitř CIA existoval „čtvrtý muž“, byla poprvé zveřejněna v roce 2003 v knize „Hlavní nepřítel“, kterou jsem napsal společně s bývalým důstojníkem CIA Miltem Beardenem. Baer nyní poskytl řadu nových podrobností o tomto případu, včetně klíčové role agenta KGB, který poskytl CIA zásadní informace o čtvrtém špionovi. Tento týden jsem vedl rozhovory s několika bývalými představiteli CIA a FBI, kteří se shodli na tom, že čtvrtý špion existoval.
„Domnívám se, že tento čtvrtý člověk existuje, a mnoho věcí tomu nasvědčuje,“ řekl na počátku května 2022 v rozhovoru Jim Milburn, bývalý agent kontrarozvědky FBI, který se podílel na vyšetřování. „Je toho víc, o čem nemohu mluvit. Všechno to vede k mému pocitu, že existuje čtvrtý muž.“
Vyprávění o vyšetřování „čtvrtého muže“ v mnoha ohledech připomíná román Johna le Carrého „Tinker Tailor Soldier Spy“ o pátrání po špionech uvnitř britské rozvědky. Baerova kniha odhaluje, že zárodky případu sahají až do roku 1988, kdy se důstojník CIA umístěný v etiopské Addis Abebě poprvé setkal s důstojníkem KGB Alexandrem Záporožským. CIA dala Zaporožskému krycí jméno „GTZORRO“ a přezdívala mu „Max“. Když se řada důstojníků CIA v průběhu let se Záporožským dále setkávala, začal jim podle Baera poskytovat indicie odhalující, že KGB má uvnitř americké rozvědky své krtky. V určitém okamžiku Záporožský naznačil, že KGB má dva krtky, jednoho v CIA a druhého v FBI, ačkoli neznal jejich jména. Jeden byl uvnitř KGB známý jako „Karat“ a druhý jako „Rubine“.
Záporožského informace o existenci dvou krtků přišla dlouho předtím, než byla CIA nebo FBI přesvědčena, že Moskva má uvnitř americké rozvědky dvojité agenty. Před Zaporožským „docházelo ke zničujícím, nevysvětlitelným ztrátám ruských agentů CIA … a jistě se našli tací, kteří měli podezření, že problémem je krtek. Ale neexistovalo nic jako neprůstřelný důkaz, který by tuto teorii podporoval,“ píše Baer.
Záporožského důkazy nakonec vedly k Amesovi v CIA a Hanssenovi v FBI, píše Baer. Záporožského popisuje jako jednoho z nejdůležitějších ruských špionů, které kdy CIA měla. V určitém okamžiku začal Záporožský také CIA říkat, že uvnitř CIA je ještě jeden špión KGB, o němž se věřilo, že má v organizaci vyšší postavení než Ames. Američtí lovci špionů tomu začali říkat „velký případ“.
V roce 1994 byl Ames zatčen a obviněn ze špionáže pro Moskvu, mimo jiné díky informacím, které mu Záporožský poskytl.
Po Amesově zatčení CIA tajně vytvořila nový kontrarozvědný tým, který se měl pokusit zjistit, zda existují nějaké ztráty, které nelze vysvětlit Amesem nebo Howardem, jenž v roce 1985 přeběhl do Moskvy. Baer píše, že součástí agenturního týmu byly důstojnice CIA Laine Bannermanová, Diana Worthenová a MaryAnn Houghová. Začali procházet staré tipy, stopy a další důkazy týkající se kompromitovaných agentů a operací, které nemohl vysvětlit ani Ames, ani Howard. Nakonec nabyli přesvědčení, že existují nejméně dva další krtci. Některé důkazy ukazovaly na Hanssena, který byl zatčen v roce 2001.
Baerova kniha prozrazuje, že tým stále věřil, že existuje ještě jeden, čtvrtý krtek – dospěl tedy ke stejnému závěru jako Záporožský. To serveru The Intercept potvrdil jeden z nyní již penzionovaných vyšetřovatelů CIA: „Věřím, že existuje čtvrtý člověk,“ řekl Worthen v rozhovoru z tohoto týdne.
V roce 1996 se důstojník CIA se Záporožským setkal znovu, tentokrát v gruzínském Tbilisi. Řekl CIA, že se domnívá, že se v Moskvě dostal do podezření. Řekl však také, že slyšel, že ruská rozvědka naverbovala jiného amerického důstojníka CIA. Tento důstojník byl naverbován v Kuala Lumpuru v Malajsii a nyní byl přidělen na „farmu“, výcvikové středisko CIA u Williamsburgu ve Virginii. Díky Záporožského informacím byla CIA rychle schopna identifikovat důstojníka CIA Harolda Nicholsona jako ruského špiona a ten byl v listopadu 1996 zatčen.
Nicholson však nikdy nepracoval na sovětských nebo ruských operacích CIA, a tak byl jako „čtvrtý muž“ rychle vyloučen.
V roce 1998 CIA Záporožského přesídlila do Spojených států a stáhla ho z Moskvy spolu s dalšími agenty, o nichž se domnívala, že jsou v nebezpečí. Po odchodu Záporožského a dalších agentů se CIA ocitla v Moskvě v temnotě právě v době, kdy Putin začínal svůj nástup k moci.
Záporožský také špatně přečetl Putinovo Rusko. Poté, co přesídlil do Spojených států, udělal chybu a odcestoval zpět do Ruska, kde byl zatčen a poté strávil několik let ve vězení. V roce 2010 byl propuštěn a poslán zpět do Spojených států v rámci jedné z největších výměn špionů v historii. Záporožský byl jedním ze čtyř lidí, které Moskva poslala zpět do USA výměnou za 10 ruských „spících“ agentů zatčených Spojenými státy. Příběh ruských „ilegálních“ agentů, kteří se vloudili do americké společnosti, včetně Anny Chapmanové, která se díky své špionáži stala celebritou, se stal inspirací pro populární televizní seriál „Američané“.
Články na podobné téma:
V Maďarsku odsoudili KGBélu, bývalého europoslance Jobbiku, za špionáž pro Rusko
V Maďarsku dne 27. září 2022 odsoudili KGBélu, bývalého europoslance Jobbiku, za špionáž pro Rusko. Je to svým způsobem neuvěřitelný příběh, především jak si člověka našel jeho původ. Béla Kovács junior se narodil v roce 1960 v Budapešti. Jeho otcem byl ruský vojenský důstojník, umístěný nedaleko vesnice, kde žila Kovácsova matka.
Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas ve své nové knize Klam odhaluje skutečný příběh Chapmanové a jejích kolegyní, „spících agentek“ ve Velké Británii a USA. Vrhá světlo na jejich tajné úkoly a lov špionů, který vedl k jejich dopadení. Líčí dosud neznámé triumfy, ale i debakly západních rozvědek za studené války a poukazuje na pozadí nového světa průmyslové a politické špionáže. Kdysi z Moskvy vycházelo nebezpečí mezinárodního komunismu, kdežto nyní jsou jeho zdrojem silovici – bezohlední „držitelé moci“ v Rusku. Kniha Klam je naprosto nezbytná četba pro všechny, kdo chtějí pochopit hrozbu, kterou tito mocipáni představují pro vnější svět, ale i vlastní lid.
Špion vypovídá II – Jasná zpráva o konci jednoho světa
Jméno dlouholetého pracovníka komunistické Státní bezpečnosti Josefa Frolíka, kterému se v roce 1969 podařil útěk na Západ, je u nás díky jeho obsáhlým a unikátním pamětem dobře známé.
Jeho vzpomínková kniha Špión vypovídá byla publikována nejprve anglicky a od roku 1979 čtyřikrát česky, pokaždé ovšem v zahraničí. Teprve v roce 1990 vyšla v masovém nákladu i u nás. Obsahovala řadu otřesných informací, svědectví a příběhů ze zákulisí Státní bezpečnosti, jejích zahraničních a domácích aktivit, a komunistického režimu vůbec. K některým pasážím ovšem zazněly výhrady v tom smyslu, že Frolík píše i o akcích, na nichž se osobně nepodílel a pouze o nich slyšel.
Fanatická špionka Ana Montesová: Vynikala originální technikou, byla i v Praze
Válka na Ukrajině vynesla zvýšený mediální zájem i profesi, která se mu jinak z podstaty věci spíše vyhýbá – tedy tajným službám. Jak moc jsou tyto služby, na jejichž informacích často závisejí osudy národů, zajištěny proti tomu, aby se jejich dat nezmocnila strana protivníka? S touto otázkou se pojí také příběh jedné z nejnebezpečnějších špionek v dějinách USA. Špionky, jež se objevila i v Praze.
Podcast by Pepik Hipik 