Vědec Radim Tolasz odmítl debatu o klimatu na CNN Prima News

Velké poděkování vědci Radimu Tolaszovi za příklad všem vzdělaným lidem. Není možné v debatě o faktech mít za partnera člověka, který má jen nějaký názor. To je základní pravidlo vedení rozhovoru o faktech.

Radim Tolasz

Odmítl jsem pozvání do CNN Prima News. Tam, kde diskutuje o klimatu pan Jakl, nemám já co dělat.

Radim Tolasz se tak připojil k české jaderné inženýrce a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové a k biochemikovi Janu Konvalinkovi, kteří již dříve taktéž účast ve vysílání CNN Prima News odmítli.


Radim Tolasz o sobě:

Narodil jsem se v první polovině šedesátých let minulého století (1964) ve Frýdku Místku v rodině báňského inženýra. Vyrůstal jsem v Havířově a v Šenově, kde jsem taky musel chodit do školy a na gympl.
V roce 1987 jsem zamával brněnské universitě a s prvním titulem se vydal do odborného světa. Protože jsem se nemohl dočkat, tak jsem už v roce 1986 nastoupil na ostravskou pobočku ČHMÚ. Postupně jsem se potkal s klimatologií, meteorologií, hydrologií a okrajově i s čistotou ovzduší.
Ve stejném roce jsem začal externě vyučovat na Ostravské universitě, kde se snažím s malým úvazkem zůstat v kontaktu se studentským životem dodnes.
V roce 1991 jsem začal stoupat po kariérním žebříčku. Byl jsem vedoucím oddělení meteorologie a klimatologie. Většina mých podřízených byla starší než já a byla to klidná a krásná doba.
V roce 1996 jsem se začal zabývat klimatologickou databází v ČHMÚ a postupně jsem ne zcela oprávněně získal pověst „stvořitele aplikace CLIDATA“. Tato aplikace se dnes používá v ČHMÚ a vyvezli jsme ji do mnoha dalších zemí (Ghana, Makedonie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Barbados, Niger, Etiopie, Dominikánská republika, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Namibie, Černá Hora, Guyana, Tanzánie a další) a ve spolupráci s AGRHYMET v Nigeru je aplikace šířena do dalších zemí Afriky. Více na http://www.clidata.cz.
V roce 2003 jsem se pracovně přesunul do Prahy, kde jsem se usadil na židli „nejvyššího“ českého meteorologa. Vydržel jsem to do konce roku 2011. V roce 2012 jsem se vrátil do Ostravy a zpět ke klimatologii.
Po dlouhém úsilí a na druhý pokus se mi podařilo v červnu 2007 obhájit disertaci.
V letech 2008 až 2012 jsem byl členem dozorčí rady ÚFA AV ČR. Byla to zajímavá zkušenost.
Od 16. srpna 2010 má moje dcera dceru, od 13. května 2012 druhou. Okolí mi začalo říkat „dědečku“.
Od roku 2011 jsem tzv. GEO Principal – zastupuji Českou republiku v GEO.
Od roku 2013 jsem se stal vedoucím redaktorem časopisu Meteorologické zprávy.
Od dubna 2014 jsem své působení v klimatologii rozšířil o funkci národního kontaktu pro IPCC.
Od roku 2015 jsem členem redakční rady slovenského Meteorologického časopisu.
Od července 2020 koordinuji řešení projektu TAČR s názvem PERUN, který, dá-li Perun, budeme řešit do konce roku 2026.

Záznam Science Café o extrémních jevech počasí a meteorologii jako takové (rok 2010)

Hosté z Českého hydrometeorologického ústavu:

  • RNDr. Jan Pretel, CSc.
  • RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.,

Probíhající změny v globálním klimatickém systému se projevují nejenom v globálním měřítku, ale i v měřítcích regionálních či lokálních. Jedním z projevů typických pro naše zeměpisné šířky je i zvýšená extremalita počasí.

V příspěvcích obou hostů bude poukázáno na hlavní příčiny těchto změn, jejich stávající trendy a další širší souvislosti. Příspěvky pojednají rovněž o pravděpodobném výhledu očekávaných změn do nejbližší budoucnosti s přihlédnutím k možnostem, které současná vědecká poznání přinášejí.

Hosté se rovněž zmíní o možnostech současné meteorologie extrémní projevy počasí s dostatečným předstihem předpovídat. Jelikož jedním z takových typických projevů na našem území jsou příčinné srážky, účastníci setkání se seznámí s hodnocením příčin velkých povodní konce 20. a začátku 21. století (1997, 2002, 2006, 2009, 2010), které v současnosti probíhá s využitím GIS aplikací.


Radim Tolasz: Šokující studie? Pro klimatologii vůbec ne.

Článek Daniela Kaisera na serveru Echo24 „Šokující studie klimaskeptika: měřící stanice teplot jsou na špatných místech“  se snaží čtenáře přesvědčovat, že klimatologie je postavená na špatných datech. Není to poprvé, klimatologové jsou už na podobné údery zvyklí. O co jde tentokrát?
➡️Více zde: https://www.tolasz.cz/news/sokujici-studie-pro-klimatologii-vubec-ne/

Radim Tolasz: Politika a věda

V oblasti změny klimatu vychází klimatologie z dlouhých řad měření a z analýz různých proxy dat (vrty, sedimenty, letokruhy, …). Rekonstrukce historického klimatu je dnes porovnávána s projekcemi klimatu budoucího. Proč? Klimatologie upozorňuje, že aktuální změny klimatických charakteristik nemají v historických záznamech obdobu pokud jde o rychlost a intenzitu změn, stejně tak pokud jde o příčinu aktuálních změn. Tyto výsledky jsou samozřejmě zatíženy chybou odhadů založených na různých modelech, jejich přesnost je však už delší dobu dostatečná k přípravě a provádění nutných opatření.
➡️Více zde: https://www.tolasz.cz/news/politika-a-veda/

Radim Tolasz: Má antropogenní změna klimatu antropogenní řešení?

Otázka v nadpisu je záměrně položena tak, aby byla odpověď jasná a jednoznačná. Samozřejmě, že má, v tom není stín pochybnosti. Ale je a bude řešení, které je nutné, zároveň i přijatelné, správné a realizovatelné? O tom už můžeme vést diskuse a pravděpodobně se zcela jednoznačně neshodneme. Přesto je nutné řešení připravovat, připravit a realizovat.

Je dobře, že už většinou nikdo nediskutuje o příčinách změny klimatu, kterou naše generace prožívá. Kterou naše generace vidí všude kolem sebe. V těchto diskusích jsme ztráceli čas příliš dlouho. Dnes už je obecně přijímáno, že spalováním fosilních paliv a změnami ve využívání půdy vychylujeme klimatický systém a uhlíkový cyklus z rovnováhy. K tomu začínají působit zpětné vazby, které teplejší systém dále oteplují. Teplejší oceán zpracovává méně CO2 než ještě před desetiletími oceán chladnější. Z méně plovoucího ledu v Arktidě vyplývá více slunečního záření pohlcené v oceánu a samozřejmě méně záření odražené ledovou vrstvou. A teplejší atmosféra obsahuje více vodní páry než atmosféra chladnější. A vodní pára je nevýznamnějším skleníkovým plynem. Dalo by se zjednodušeně na tyto procesy nahlížet jako na spirálu, která se roztáčí.
➡️Více zde: https://www.tolasz.cz/news/ma-antropogenni-zmena-klimatu-antropogenni-reseni/

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s