Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu – Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z doby před 250 až 300 miliony let. Vodivé pletivo je zvýrazněné modře.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.

Další

Nevadí, že neprší, jen když kape

Duna autora Franka Herberta je stále aktuálním poselstvím o světě, kde se voda stává vzácnou a jen málo dostupnou komoditou a vše podléhá tlaku na těžbu zázračného koření, látky, která prodlužuje život, modrají po ní oči a každý národ s ní dokáže velké věci po svém. Příběh rodiny Atreidů přicházejících na planetu Arrakis vystřídat zlotřilé Harkonneny s poněkud naivní vizí překračuje svou dobu a ať již se čtenář podívá na jakoukoliv linii příběhu, nalezne spojitost až do současnosti. Problém s dostupností vody klepe na dveře i u nás stejně jako války o cenné komodity, které naše planeta vydává. Hlas vypravěče se tedy může zdát mnohdy trochu protivný, ale o to zajímavější. Příběh mladého Paula, který se musí vyrovnat s úlohou, jež nenaleží jeho věku ani zkušenostem a osudem, jaký mu byl dán ještě před jeho narozením, však zajímá čtenáře či diváky dodnes, a to i díky novému filmovému zpracování, o něco stravitelnějšímu masám než počin Davida Lynche.

Další

Kyselina sírová a dekarbonizace

Jedním z úskalí řešení globálních problémů, jako je například snaha o dekarbonizaci, je komplexnost a vazby, které je třeba vzít v potaz. Řešení tedy musí být podobně komplexní. Pojďme se na jednu podívat.

Kyselinu sírovou si asi většina z vás pamatuje ze školy. Jedná se o silnou anorganickou kyselinu se vzorcem H₂SO₄. Tato kyselina se průmyslově vyrábí ve velkém množství. Proč?

Další

Vědci objasnili, jak zvýšit životnost a účinnost solárních článků s perovskity

☀️ Pro vývoj cenově dostupnějších a vysoce výkonných fotovoltaických článků využívají vědci v současnosti uměle krystalizované perovskity. Ty patří do skupiny materiálů, jejichž struktura byla odvozena od minerálu perovskit (CaTiO3). Nyní se mezinárodnímu týmu výzkumníků vedenému profesorem Feng Gao z univerzity ve švédském Linköpingu podařilo objasnit mechanismus, jak zvýšit životnost a účinnost tohoto typu organických solárních článků. Na výzkumu se významně podíleli také vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Výsledky nové studie byly zveřejněny v prestižním vědeckém časopisu Science.

Další

Oxfordská debata

Fórum udržitelného rozvoje 2022 – Kultura vs. strategie: Válcují zvyky naše strategie?

Letošní Fórum se zaměřilo na otázku společenské rezistence vůči vládním strategiím v oblasti udržitelnosti a ptalo se, jak lze tento stav změnit.

📌 Nový formát oxfordské debaty, v níž diváci debaty posílali jednomu ze dvou týmů své hlasy.

Další