Geneticky upravené brambory odolnější vůči vlnám horka

Tým odborníků z Illinoiské univerzity v USA zveřejnil ve vědeckém časopise Global Change Biology výsledky výzkumu, který přináší průlom v pěstování brambor v podmínkách klimatických změn. Pomocí genetické modifikace se jim podařilo vytvořit odrůdu brambor schopnou ve vlnách veder produkovat až o 30 % větší hlízy, aniž by tím utrpěla jejich nutriční hodnota.

Další

Rýže odolávající změnám klimatu

Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, a proto její odolnost vůči měnícím se klimatickým podmínkám představuje zásadní výzvu. Indičtí výzkumníci se zaměřili na genetické úpravy průduchů na listech rýže, které hrají klíčovou roli v regulaci fotosyntézy, výměny plynů nebo výparu vody. Pomocí technologie CRISPR/Cas9 upravili gen OsEPF1, čímž zvýšili hustotu průduchů, a tím zlepšili efektivitu fotosyntézy a odolnost rostlin vůči vysokým teplotám.

Další

Sugarcrete z bogasy

Po zpracování cukrové třtiny zůstává spousta odpadní biomasy bagasy. Buď skončí na skládce, nebo z ní lze vyrobit něco užitečného. Pozoruhodnou možností je cukrbeton Sugarcrete, který je překvapivě odolný a přitom nabízí celou řadu výhod. V mírném pásu se ale budeme muset poohlédnout po jiné plodině.

Další

Revoluční materiál COF-999 pro zachycování CO2 ze vzduchu přináší naději v boji s klimatickou změnou

Vědci představili revoluční materiál pro přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu, který by mohl významně přispět k řešení klimatické krize. Nová technologie představuje zásadní pokrok v oblasti přímého zachycování uhlíku ze vzduchu (direct air capture, DAC) a nabízí dosud nevídanou účinnost a stabilitu. Jakých výsledků vědci dosáhli?

Další

Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny

Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Na druhou stranu česká veřejnost většinově podporuje adaptační opatření v krajině, zejména ta přírodní, iniciovaná státem, která nepředstavují pro lidi omezení.

Další

Den, kdy se zatočilo nebe

Kniha …a pak bylo ticho zpovídá oběti ničivého tornáda z Moravské Nové Vsi i okolí. 24. června 2021 prošlo obcemi na jižní Moravě tornádo síly F4 a zničilo několik stovek domů, zabilo šest lidí a změnilo navždy tisíce životů. Soubor vyprávění rodin i jednotlivců mapuje jejich pocity těsně přes katastrofou, v průběhu devastace i situaci poté. S odstupem jednoho roku už dokáží s novináři bilancovat nad postupem obnovy majetku i svých vlastních životů. Jedno však vědí už teď. Jejich svět už nikdy nebude stejný. Vyprávění ilustrují fotografie ze zdevastovaných obcí a zakončuje rozsáhlý rozhovor s psychologem specializujícím se na péči o oběti velkých katastrof. Kniha není vyloženě kronikou neštěstí, ale ukazuje střípky změněných osudů. Jedná se o emotivní čtení a doporučuji jej každému, kdo si chce rozšířit povědomí o katastrofické události z léta 2021 nad rámec běžného zpravodajství.

Další

Buky, smrky či dřeviny odjinud. Vědci řeší, jakým stromům patří v Česku budoucnost

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Další