Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny

Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Na druhou stranu česká veřejnost většinově podporuje adaptační opatření v krajině, zejména ta přírodní, iniciovaná státem, která nepředstavují pro lidi omezení.

Další

Den, kdy se zatočilo nebe

Kniha …a pak bylo ticho zpovídá oběti ničivého tornáda z Moravské Nové Vsi i okolí. 24. června 2021 prošlo obcemi na jižní Moravě tornádo síly F4 a zničilo několik stovek domů, zabilo šest lidí a změnilo navždy tisíce životů. Soubor vyprávění rodin i jednotlivců mapuje jejich pocity těsně přes katastrofou, v průběhu devastace i situaci poté. S odstupem jednoho roku už dokáží s novináři bilancovat nad postupem obnovy majetku i svých vlastních životů. Jedno však vědí už teď. Jejich svět už nikdy nebude stejný. Vyprávění ilustrují fotografie ze zdevastovaných obcí a zakončuje rozsáhlý rozhovor s psychologem specializujícím se na péči o oběti velkých katastrof. Kniha není vyloženě kronikou neštěstí, ale ukazuje střípky změněných osudů. Jedná se o emotivní čtení a doporučuji jej každému, kdo si chce rozšířit povědomí o katastrofické události z léta 2021 nad rámec běžného zpravodajství.

Další

Buky, smrky či dřeviny odjinud. Vědci řeší, jakým stromům patří v Česku budoucnost

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Další

Riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin

Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině

Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.

Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.

Další

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA

Vysoké teploty, sucho, nedostatek živin… Klimatické změny ovlivňují také rostliny. Jak se mohou adaptovat, aby přežily v nových podmínkách? Mezinárodní tým pod vedením vědců z Botanického ústavu AV ČR prokázal, že se klonální rostliny mohou přizpůsobit změně klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť. Výsledky studie publikoval časopis New Phytologist.

Další

Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy

Biologické centrum AV ČR

Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou.

Další

Zemi hrozí překročení pěti bodů zlomu. Tři další jsou v ohrožení, varuje zpráva

Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.

Zpráva Global Tipping Points, jejíž vznik financoval Bezos Earth Fund, vychází z různých variant klimatických scénářů a sleduje, jak by se chovaly důležité hranice, kterým se odborně říká „tipping points“. Autoři varují před zjednodušeným výkladem těchto výsledků: překročení hranic neznamená, že by se pak teploty vymkly z kloubů a začaly nekontrolovaně růst. Došlo by ale k vážnému poškození životního prostředí, což způsobí nejen utrpení lidí, ale i ekonomické škody.

Další