Není toho mnoho, co zůstalo po bývalém redaktorovi Svobodné Evropy Karlu Moudrém. Kromě vzpomínek. Je třeba sáhnout hluboko do archivu. Tato nahrávka pochází z doby, kdy se Karel pár měsíců před náhlým úmrtím vybičoval k opětovnému psaní a kdy se zaměřil na důležité okamžiky pohnutých evropských dějiny.
David Hertl o Karlu Moudrém: Zaujetí, odvaha, přesné a třaskavé výrazivo. Takhle popsal hudební publicista Jiří Černý dlouholetou novinářskou práci jednoho z legendárních redaktorů Svobodné Evropy v osmdesátých letech Karla Moudrého.
Pro ty, kteří léta ladili rušičkami zašuměnou Svobodnou Evropu, byl Karel Moudrý nepřekonatelným glosátorem politických událostí před rokem 1989 i po něm. „Bohem nadaný psavec,“ řekl o něm redakční kolega ze Svobodné Evropy Martin Schulz.
Když Václav Havel 17. listopadu 2009, tedy deset let po začátku převratných politických změn, přečetl na konferenci Cesta z okovů seznam lidí, kteří za komunismu bojovali za svobodu, zaznělo také jméno Karla Moudrého.
Pro ty, kteří léta ladili rušičkami zašuměnou Svobodnou Evropu, byl Karel Moudrý nepřekonatelným glosátorem politických událostí před rokem 1989 i po něm. „Bohem nadaný psavec,“ řekl o něm redakční kolega ze Svobodné Evropy Martin Schulz.
Cesta Karla Moudrého (1947-2009) k novinařině byla klikatá. Vyučil se zedníkem, vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, pokračoval na Vysoké škole politické ÚV KSČ a po dvou semestrech přešel na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou ale nedokončil, stejně jako o něco později studia žurnalistiky.
Po vojenské službě pracoval v armádním týdeníku Obrana lidu a třeba v časopisu Československý voják lze najít některého jeho povídky o „narušitelích“ státních hranic, jak byli označováni lidé, kteří se pokusili uprchnout ze socialistického Československa. Snad právě pro tuto minulost neměli později někteří kolegové v mnichovské Svobodné Evropě Karla Moudrého tak úplně v lásce.
V červnu 1982 získal povolení odjet s rodinou na dovolenou do Itálie, už z Rakouska ale zamířil rovnou do Německa, kde začal postupně pracovat pro Rádio Svobodná Evropa.
„Měl fantastický dar nádherným slohem s barokně košatým slovníkem popsat kdejakou banalitu. Když bylo zapotřebí zaplnit v krátkosti pět minut vysílání, okamžitě vychrlil příspěvek o něčem, co zaslechl v tramvaji. A napsal to tak, že posluchač musel nabýt dojmu, že se dozvídá cosi jedinečného, že je tím Karlovým příspěvkem zasvěcován do čehosi, co celému zbylému lidstvu uniklo,“ vzpomínal na Karla Moudrého už citovaný redakční kolega z Mnichova Martin Schulz.
Po roce 1990 přesídlil Karel Moudrý se Svobodnou Evropou do Prahy, a pokračoval v práci komentátora v legendárním pořadu Události a názory; za skvělé novinářské výkony získal v roce 1996 v Lucembursku Evropskou cenu za objektivní žurnalistiku.
Poněkud neurovnaný životní styl mu dělal řadu problémů. Jeho posledním působištěm byl Český rozhlas Leonardo, kde připravoval například cykly Tajemství evropských dějin nebo Tajemství Ďáblovy bible – poslední pořad odvysílal rozhlas měsíc před jeho úmrtím. „Talentu měl na déle,“ napsal v nekrologu Jiří Černý.
Podcast by Pepik Hipik 