Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat

Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.

Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.

Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.

Další

Attie: Nová éra uživatelsky řízených algoritmů a sociálních feedů od Bluesky

Digitální svět se rychle posouvá směrem k větší personalizaci, otevřeným systémům a uživatelské kontrole nad algoritmy. Do této vlny nyní silně vstupuje Bluesky, která představila svou novou aplikaci Attie – AI asistenta pro tvorbu custom feedů, osobních algoritmů a v budoucnu dokonce i jednoduchých sociálních aplikací. Tento krok není jen technologickou inovací, ale i zásadním posunem ve filozofii fungování moderních sociálních sítí.

Další

Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?

V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.

Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.

Další

Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita

Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.

Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.

Další

Generální ředitel společnosti Palantir učinil šokující přiznání ohledně narušení demokratické moci

Generální ředitel společnosti Palantir Alex Karp v nedávném rozhovoru pro CNBC představil mimořádně kontroverzní tezi: umělá inteligence podle něj zásadně změní rozložení ekonomické a politické moci ve Spojených státech. Tvrdí, že technologie, které Palantir vyvíjí, oslabí vliv vysokoškolsky vzdělaných, převážně demokraticky orientovaných žen, a naopak posílí ekonomickou pozici dělnických a odborně vyučených mužů.

Další

Knihy dostávají hlas s pomocí umělé inteligence

Městská knihovna v Praze (MKP) je v tuto chvíli největší vydavatel e-knih v České republice. Již od roku 2009 zpřístupňuje českou i světovou klasiku, ale i díla současných autorek a autorů, v E-knihovně na www.e-knihovna.cz. Nově se prostřednictvím projektu Nová vlna rozhodla zpřístupnit čtenářstvu knihy, které by zůstaly „němé“. Texty se díky umělé inteligenci mění v audioknihy, které jsou dostupné všem.

Další

BIS varuje před radikalizací mladých mužů na sociálních sítích. Zmapovala i weby placené Ruskem

Na sociálních sítích se radikalizuje česká mládež, která nachází zalíbení v násilném obsahu. Ve výroční zprávě za rok 2024 na to upozorňuje Bezpečnostní a informační služba. Kontrarozvědka v ní také popsala, že Rusko se v loňském roce stále snažilo obnovit špionážní struktury v Česku. Svá tvrzení o ruské hrozbě podepřela i zmapováním dezinformačních webů, které jsou přímo napojené na ruský státní aparát.

Další

Amerika je inovační laboratoří medicíny

Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.

Další