V posledních měsících se v debatách o umělé inteligenci znovu objevuje výrazně zneklidňující motiv: mohla by AI představovat existenční riziko pro lidstvo? Téma získává pozornost nejen na sociálních sítích, ale i v respektovaných vědeckých médiích — například v rozsáhlém textu na serveru Nature od reportérky Elizabeth Gibney. Ukazuje proč varování sílí, kde jsou sporná místa a také jaké vedlejší škody může vyvolat přehnaná debata o existenčních rizicích včetně úplného podřízení lidí strojům.
Tag Archives: AI
Meta hodlá využít vlastní zaměstnance jako zdroj trénovacích dat pro své AI modely
TechCrunch informuje, že Meta chce využít vlastní zaměstnance jako zdroj trénovacích dat pro své AI modely tím, že bude sbírat signály z jejich práce na počítači – zejména pohyby myší a úhozy kláves. Záměrem je z těchto interakcí vytvořit dataset, který pomůže Metě zlepšovat modely pro tzv. AI „agenty“, tedy systémy, které umí vykonávat úkoly v aplikacích podobně jako člověk (klikání, výběry v menu, navigace v uživatelském rozhraní).
Když se AI přestěhuje z cloudu do krajiny: 6 trendů, které teď formují „éru hyperscale“
Ještě před pár lety se debata o umělé inteligenci točila hlavně kolem modelů, promptů a produktů. Jenže dnes se AI čím dál víc chová jako infrastrukturní průmysl: potřebuje pozemky, energii, vodu, politickou podporu, a hlavně – obrovský kapitál. A s tím přichází i druhá stránka: odpor komunit, tlak na regulaci, kulturní války o „smysl“ technologií a nové, často znepokojivé experimenty na hraně bioetiky.
Níže naleznete přehled trendů, kam se AI ekosystém posouvá a co si v roce 2026 hlídat.
Brýle s umělou inteligencí si v Číně získávají stále větší oblibu. K čemu je lidé používají – a jaká rizika to přináší?
Ještě před pár lety šlo o geekovskou kuriozitu. Dnes se AI brýle stávají jedním z nejrychleji rostoucích kousků spotřební elektroniky v Číně – a to jak díky praktickým funkcím (překlad, navigace, hands‑free záznam), tak i díky státním dotacím, které citelně snižují pořizovací cenu. Čínští uživatelé si je pořizují na cestování, práci i studium – a někteří (bohužel) i jako tajnou zbraň u zkoušek.
Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat
Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.
Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.
Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.
Attie: Nová éra uživatelsky řízených algoritmů a sociálních feedů od Bluesky
Digitální svět se rychle posouvá směrem k větší personalizaci, otevřeným systémům a uživatelské kontrole nad algoritmy. Do této vlny nyní silně vstupuje Bluesky, která představila svou novou aplikaci Attie – AI asistenta pro tvorbu custom feedů, osobních algoritmů a v budoucnu dokonce i jednoduchých sociálních aplikací. Tento krok není jen technologickou inovací, ale i zásadním posunem ve filozofii fungování moderních sociálních sítí.
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.
Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita
Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.
Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.
Generální ředitel společnosti Palantir učinil šokující přiznání ohledně narušení demokratické moci
Generální ředitel společnosti Palantir Alex Karp v nedávném rozhovoru pro CNBC představil mimořádně kontroverzní tezi: umělá inteligence podle něj zásadně změní rozložení ekonomické a politické moci ve Spojených státech. Tvrdí, že technologie, které Palantir vyvíjí, oslabí vliv vysokoškolsky vzdělaných, převážně demokraticky orientovaných žen, a naopak posílí ekonomickou pozici dělnických a odborně vyučených mužů.
Knihy dostávají hlas s pomocí umělé inteligence
Městská knihovna v Praze (MKP) je v tuto chvíli největší vydavatel e-knih v České republice. Již od roku 2009 zpřístupňuje českou i světovou klasiku, ale i díla současných autorek a autorů, v E-knihovně na www.e-knihovna.cz. Nově se prostřednictvím projektu Nová vlna rozhodla zpřístupnit čtenářstvu knihy, které by zůstaly „němé“. Texty se díky umělé inteligenci mění v audioknihy, které jsou dostupné všem.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 