Dva pohledy, jedna zásadní otázka:
Je lidská komunikace něco jedinečně lidského, nebo ji lze pochopit – a možná i napodobit – jako proces, který zvládnou i stroje?
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Dva pohledy, jedna zásadní otázka:
Je lidská komunikace něco jedinečně lidského, nebo ji lze pochopit – a možná i napodobit – jako proces, který zvládnou i stroje?
Článek od Coryho Doctorowa s názvem „Pluralistic: Billionaire solipsism, dictator solipsism, AI, and the fascist paradigm“ se zabývá tím, jak mocní lidé, jako jsou miliardáři a diktátoři, často vidí ostatní jako objekty, nikoli jako skutečné lidi. Tento jev, který autor nazývá „solipsismus“, znamená, že ti, kdo mají moc, mají tendenci vnímat ostatní jako statistické údaje nebo jako pouhé nástroje pro dosažení svých cílů.
Nová studie King’s College London zkoumá postoje veřejnosti k umělé inteligenci ve zdravotnictví – a to jak k jejímu osobnímu využití, tak k její roli v klinickém prostředí – a ukazuje, že veřejnost již s technologií umělé inteligence pracuje, avšak panují značné obavy a rozporuplné názory na to, jak daleko by se v jejím využívání mělo zajít.
Technologie umělé inteligence (AI) se rozvíjejí nebývalým tempem, ale při jejich návrhu se často zapomíná na uživatele se specifickými potřebami. Právě jedinci se smyslovým postižením přitom mohou z nových nástrojů těžit obrovsky – AI jim dokáže usnadnit přístup k informacím, komunikaci i orientaci v každodenním životě. Aby však byly technologie skutečně inkluzivní, je nutné je vysvětlovat a učit využívat způsobem, který odpovídá potřebám konkrétní skupiny uživatelů.
„Podslop“, spojuje slova „podcast“ a „AI slop“, tedy označuje obsah produkovaný ve velkém množství s minimálním redakčním dohledem. Jde o rostoucí trend automaticky generovaných podcastů, které vytváří umělá inteligence (AI).
Ještě před pár lety byla „AI hudba“ spíš kuriozita: ukázka toho, že počítač umí napodobit styl nebo poskládat melodii. Dnes je to plnohodnotná součást hudebního ekosystému – a hlavně obrovský logistický a ekonomický tlak na streamovací služby, tvůrce i posluchače. Co se vlastně změnilo?
Americká lékařská asociace (AMA) žádá o legislativní opatření, která by zabránila zneužívání umělé inteligence (AI) v oblasti zdravotnictví. Umělá inteligence se využívá k šíření dezinformací v oblasti medicíny, k podvodům a k podkopávání důvěry ve veřejné zdravotnické služby, a to mimo jiné prostřednictvím deepfake videí a prostřednictvím chatbotů poskytujících zavádějící nebo nebezpečné zdravotní rady.
Evropské univerzity mohou čelit zásadním změnám v důsledku používání umělé inteligence v souvislosti s nástupem Aktu o umělé inteligenci (AI ACT). Podle vyjádření expertů pro portál Times Higher Education se regulace dotkne i běžných akademických praktik, například využívání nástrojů typu ChatGPT ze strany akademiků při hodnocení studentů.
21letý student z Austinu si vytvořil účet na OnlyFans s výtvorem AI jménem Maya a už za první měsíc vydělal 43 000 dolarů. Problém je v tom, že ta dívka na fotkách vůbec neexistuje.
Podle nejnovější zprávy od společnosti KnowBe4 se ukazuje, že většina phishingových útoků nyní využívá umělou inteligenci (AI). V posledních šesti měsících bylo zjištěno, že téměř 86 % phishingových kampaní zahrnovalo nějaký prvek AI. To je nárůst ve srovnání s předchozími lety, kdy 80 % kampaní v roce 2024 a 84 % v roce 2025 používalo AI.