Před pár víkendy jsem se na večírku v Greenpointu v Brooklynu ocitla v půlkruhu kuřáků vzadu na zahradě. Všichni jsme byli „lidé od hudby“ a mluvili jsme o nedávné minulosti a pochmurné budoucnosti našich profesních i společenských světů. Byli tam freelance kritici s denními zaměstnáními, hudebníci s děsivými historkami o tom, jak se na turné protloukají od výplaty k výplatě, publicista z indie labelu, kterého propustili, učitel na druhém stupni, který by raději dělal hudbu na plný úvazek, a pár redaktorů z médií, které by nepřekvapilo, kdyby je kdykoli vyhodili z kolotoče. Po chvíli společného bědování a vyprávění o „starých dobrých časech“ (které podle mě skončily někdy kolem roku 2018) jsem z nějakého důvodu považovala za nutné říct tu zjevnou věc: Nic z toho není naše vina. Na to jsme si mohli všichni připít.
Technologické firmy v roli kulturního barbara aneb Staré knihy jako krmení pro umělou inteligenci
Existují věci, které nelze převést jen na data. Starý dopis. Rukopis s poznámkami na okraji. Kniha, jejíž zažloutlé stránky přežily desetiletí nebo staletí lidských rukou, knihoven, stěhování, válek, domácností a zapomnění. Taková kniha není pouze nosičem textu. Je svědectvím. Je stopou lidské snahy porozumět světu. A právě proto působí tak znepokojivě zprávy, že některé technologické firmy kupují tištěné knihy ve velkém, rozřezávají jejich vazby, skenují stránky a fyzické originály následně likvidují, aby získaly trénovací data pro systémy umělé inteligence
Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
Jen několik týdnů poté, co svět obletěla zpráva o vynálezu daguerrotypie, se začal o novou zobrazovací metodu zajímat i rakouský kancléř Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg. Slavný politik a diplomat totiž patřil k prvním aristokratům, které fotografie nadchla. Díky svému postavení navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší.
Spotřeba soli a zdraví: proč záleží na množství
Sůl patří mezi základní součásti lidské stravy. Obsahuje sodík, který je nezbytný pro správnou funkci nervů, svalů a udržování rovnováhy tekutin v organismu. Bez sodíku bychom nemohli žít. Problém však nevzniká z její přítomnosti ve stravě, ale z jejího nadměrného příjmu, který je v moderních společnostech velmi častý.
Plísňové infekce mohou být větším zdravotním rizikem, než se dosud předpokládalo
Nová studie amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention) naznačuje, že invazivní plísňové infekce mohou být častější a nebezpečnější, než se dosud odhadovalo. Výzkum, který analyzoval data ze čtyř nemocnic v oblasti Atlanty v letech 2020–2024, identifikoval přibližně 450 potvrzených případů. Přibližně třetina pacientů během hospitalizace zemřela, což podtrhuje závažnost těchto onemocnění.
Trump mění dětské očkování. Co to znamená pro děti – a jak je na tom Česko?
Americká administrativa v roce 2026 zásadně mění doporučený dětský očkovací kalendář. Z dosavadního širokého systému se nově jako univerzálně doporučená ochrana ponechává očkování proti 11 nemocem.
Pravé neštovice se do Ameriky dostaly s Evropany. Potvrdila to první genetická analýza
Nová studie přináší dosud nejsilnější genetický důkaz o tom, že virus pravých neštovic (Variola virus) byl do Ameriky zavlečen evropskými kolonizátory. Vědcům se poprvé podařilo získat kompletní genomy viru z mumifikovaných lidských ostatků nalezených v severním Chile.
Mozek během celkové anestezie možná nikdy úplně „nevypne“. Nová studie odhalila překvapivou aktivitu hipokampu
Celková anestezie je běžně vnímána jako stav úplného odpojení od okolního světa. Pacient nevnímá dění kolem sebe, nereaguje na podněty a po probuzení si na průběh operace nic nepamatuje. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature však ukazuje, že alespoň některé části mozku zůstávají během anestezie překvapivě aktivní.
Omezení cukru v prvních dvou letech života může prospět zdraví mozku i o desítky let později
Výživa v nejranějších fázích života může mít dlouhodobý vliv na zdraví mozku. Naznačuje to nová studie, podle níž měli lidé, kteří byli během nitroděložního vývoje a prvních dvou let života vystaveni nižšímu příjmu cukru, v pozdějším věku nižší riziko demence, Alzheimerovy choroby, deprese i úzkostných poruch. Výzkumníci u nich zároveň zaznamenali známky pomalejšího biologického stárnutí mozku.
Fokusovaný ultrazvuk pomohl dopravit RNA léčbu do mozku. Nový přístup by mohl změnit terapii glioblastomu
Glioblastom patří mezi nejagresivnější nádory mozku a současně mezi onemocnění s nejhorší prognózou. Přestože pacienti obvykle podstupují kombinaci chirurgického zákroku, radioterapie a chemoterapie, nádor se často vrací a možnosti další léčby jsou omezené. Jedním z hlavních důvodů je hematoencefalická bariéra – přirozený ochranný systém mozku, který sice brání průniku škodlivých látek z krve do nervové tkáně, ale zároveň blokuje i většinu moderních léčiv.
