Plísňová infekce způsobená houbou Sporothrix brasiliensis představuje stále větší veterinární i veřejně-zdravotní problém v Jižní Americe. Onemocnění, známé jako sporotrichóza, se od svého objevení v Brazílii v 90. letech rozšířilo do dalších zemí regionu a podle odborníků může představovat hrozbu i pro další části světa. Výjimečná je tím, že se na rozdíl od většiny podobných hub účinně přenáší z koček na člověka.
COVID-19 může mít dlouhodobý dopad i na sexuální zdraví mužů
Téměř každý pátý muž hospitalizovaný s COVID-19 v jedné japonské studii uvedl přetrvávající erektilní dysfunkci až dva roky po prodělané infekci. Výsledek upozorňuje na méně známý možný dlouhodobý následek onemocnění, zároveň je však nutné čísla interpretovat s opatrností.
Když se přeruší pomoc, začnou umírat matky a děti
Příběh z Nepálu ukazuje, jak rychle se může zhroutit zdravotní péče, která byla budována desítky let. Rozsáhlé škrty v americké zahraniční pomoci po rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa zasáhly také programy zaměřené na zdraví těhotných žen a novorozenců. Podle reportáže Associated Press se jejich důsledky v některých oblastech začínají projevovat v podobě komplikací a úmrtí.
Politické zásahy mohou brzdit výzkum Alzheimerovy choroby
Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.
Demokracie neumírá vždy jen při převratu. Někdy odchází po malých krůčcích bez většího zájmu společnosti, médií i politiků
Autoritářství jednadvacátého století nemusí pochodovat ulicemi v uniformách. Může přijít prostřednictvím voleb, sociálních sítí, politického marketingu a postupného zvykání si na to, co bylo ještě včera nepřijatelné. Jak rozpoznat společnost, která se začíná vzdalovat demokracii, a co s tím může dělat občanská společnost?
Mohou městské květnaté louky sloužit jako opatření na změnu klimatu?
S postupující změnou klimatu a rostoucí urbanizací nabývá městská zeleň stále většího významu. Jednou z možností, jak tradiční městskou zeleň obohatit, jsou květnaté louky. Vedle podpory biodiverzity mohou přispívat i k estetické kvalitě veřejných prostranství a psychické pohodě obyvatel. Zároveň se nabízí otázka, zda a do jaké míry mohou přispívat také k adaptaci města na horko a sucho. Právě na tuto otázku se zaměřila pilotní studie pracovníků katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která vznikla ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou a porovnávala květnatou louku se sousedním pravidelně sečeným trávníkem v univerzitním kampusu Envelopa. Výsledky publikoval odborný časopis Urban Ecosystems.
Když město začne chutnat: co nás může naučit „jedlý“ Andernach
Představte si město, kde se na veřejné zeleni neobjevuje cedule „Nevstupujte na trávník“, ale naopak „Trhání povoleno“. Místo sterilních záhonů a okrasných keřů rostou v ulicích rajčata, fazole, bylinky, fíky nebo jahody. Lidé se u záhonů zastavují, dívají se, co dozrálo, občas si něco utrhnou a často se přitom dají do řeči se sousedy. Přesně takový obraz nabízí německý Andernach nad Rýnem, město, které už od roku 2010 proměňuje část svých veřejných zelených ploch v jedlé zahrady přístupné všem.
Děti, platformy a odpovědnost: proč Brazílie zastavila livestreamy na Discordu
Existují okamžiky, kdy se abstraktní debaty o digitální bezpečnosti náhle zhmotní do jediné tragické události. Ne do akademické studie, ne do parlamentní rozpravy, ale do příběhu dítěte, které se ocitlo v online prostoru, kde selhaly ochranné mechanismy, lidská blízkost i odpovědnost platformy. Právě tak působí brazilský zásah proti živým přenosům na Discordu.
Nestačí napsat „nejsem člověk“. Bezpečná AI potřebuje lepší design
Umělá inteligence se rychle stává součástí běžných rozhovorů, rozhodování i osobních situací. Chatboti už nejsou jen nástroje pro hledání informací nebo psaní textů. Často působí jako společníci, rádci nebo emocionální opora. Právě proto už otázka bezpečnosti AI není jen technická. Je také otázkou designu, odpovědnosti a toho, jak produkty reagují ve chvílích, kdy se uživatel dostává do zranitelné situace.
Když extremisté říkají, co chtějí udělat, věřme jim
Existuje jedna zvláštní slabina demokratických společností. Neprojevuje se jen v tom, že nedokážou včas rozpoznat nebezpečí. Ještě častěji spočívá v tom, že ho rozpoznat nechtějí. Že se samy uklidňují větou: „To přece nemohou myslet vážně.“ Právě tahle věta je možná jedním z nejnebezpečnějších politických uklidňovadel naší doby. Text článku Fascists Really Believe It na webu Liberal Currents nestojí jen na kritice fašismu a neofašismu, ale především na kritice této společenské neschopnosti brát ideologické výroky extrémistů vážně.
