Chronickými poruchami spánku trpí asi 20 až 35 % populace – a ve vyšším věku až polovina všech lidí. Navíc každý dospívající nebo dospělý člověk občas zažije spánkovou deprivaci alespoň v rámci jedné noci. Není to ale zdaleka totéž a rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým problémem je jasně vidět i v mozku.
Category Archives: Výzkum
Rozdíly mezi genovou terapii a mRNA očkováním.
Genová terapie i mRNA očkování patří mezi moderní biomedicínské přístupy, které pracují s genetickou informací. Přestože se někdy zaměňují, jejich princip, účel i způsob použití se zásadně liší. Pojďme si to vysvětlit jednoduše a srozumitelně.
Další zdravotní panika bez důkazů: „očkovaná krev“ pod palbou mýtů
V posledních letech se objevuje nový trend, který znepokojuje lékaře i odborníky na transfuzní medicínu. Někteří lidé začínají odmítat krev od dárců, kteří byli očkováni proti covidu-19 – přestože pro takové obavy neexistují žádné vědecké důkazy.
Proč imunitní systém někdy selhává v boji s rakovinou? Vědci našli klíčovou příčinu
Nový výzkum publikovaný v prestižním časopise Nature přináší důležité vysvětlení toho, proč náš imunitní systém často nedokáže zastavit růst nádorů – i když by teoreticky měl.
Jedna injekce a návrat sluchu? Věda právě udělala obrovský krok
Představte si, že člověk narozený se ztrátou sluchu začne slyšet – ne po letech rehabilitace, ale během několika týdnů. Přesně to ukazuje nový výzkum, který může zásadně změnit budoucnost léčby hluchoty.
Nová naděje v léčbě rakoviny mozku: nanotechnologie, která překonává bariéry
Vědci z Mayo Clinic přicházejí s průlomovým objevem, který může v budoucnu zásadně změnit léčbu jednoho z nejagresivnějších nádorů – glioblastom.
Když si AI vymyslí nemoc
Představte si, že se zeptáte umělé inteligence na zdravotní problém – a ona vám nabídne přesvědčivé vysvětlení, seznam příznaků i doporučení, co dělat dál. Zní to užitečně. Co když je ale celý příběh smyšlený?
Jak věda „letí“ na sociálních sítích: Co opravdu funguje na TikToku, Instagramu a YouTube
Sociální sítě dnes představují jeden z nejdůležitějších mostů mezi vědou a veřejností. To, co dříve zůstávalo uzamčené v akademických časopisech, se dnes během několika hodin může dostat k milionům lidí po celém světě. Ale jak v prostředí, kde každý den vznikají miliardy nových příspěvků, zajistit, aby právě vědecký obsah nezapadl? A proč některé edukativní video vyletí do virálních výšin, zatímco jiné zmizí beze stopy?
Nová studie přináší detailní odpovědi. Zkoumá, jak vědci komunikují na TikToku, Instagramu a YouTube – a odhaluje, že neexistuje univerzální recept. Každá platforma má vlastní pravidla, vlastní publikum a vlastní styl, který funguje.
Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat
Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.
Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.
Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.
Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?
V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.
Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.