Category Archives: Výzkum

Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí

Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.

Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.

Další

Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?

Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.

A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.

To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.

Další

Aujeszkyho choroba: „pseudovzteklina“, která ohrožuje zvířata. Je nebezpečná i pro lidi?

Aujeszkyho choroba zní jako něco, co by se mělo týkat daleké veterinární historie. Pravda je však jiná: tato infekce se stále objevuje ve volně žijící populaci prasat, včetně těch českých, a představuje reálné riziko především pro lovecké psy. Pojďme si přehledně vysvětlit, co o ní ví věda i veterinární praxe.

Zdroj audia | ČRo České Budějovice

Další

Jak umělá inteligence mění naše estetické vnímání: proč digitální obrazy působí “dokonaleji” než realita

Digitální technologie v posledních letech změnily prakticky každou oblast vizuální kultury — od fotografie, přes film a reklamu až po tvorbu postav ve videohrách. K nejvýraznějším posunům patří nástup pokročilé umělé inteligence, která dnes dokáže generovat lidské postavy, jež na první pohled působí dokonalejší, harmoničtější a esteticky přitažlivější než skuteční lidé.

Nejde jen o technický pokrok. Tento trend odhaluje něco podstatného o nás samotných: o tom, jak funguje lidské vnímání, jaké máme estetické preference a jak nás formují zkušenosti v digitálním světě.

Další

Proč se bojíme říct, že jsme změnili názor? Nový výzkum ukazuje, že hrozba sociálního odsouzení je mnohem menší, než si myslíme

Změnit názor na politické téma je pro mnoho lidí téměř nemyslitelné – ne snad kvůli samotné změně postojů, ale kvůli obavám z reakce okolí. Jak ukazuje nový výzkum publikovaný v Journal of Personality and Social Psychology, lidé mají výraznou tendenci přehánět, jak moc je jejich političtí „spojenci“ odsoudí, pokud projeví jiný názor, než jaký se očekává v rámci jejich tábora. Tato obava pak vede k tichému přizpůsobení se a k nevyřčeným nesouhlasům, které deformují obraz skutečných názorových map ve společnosti.

Další

Jak rasové a politické signály na sociálních sítích formují televizní vkus publika

Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.

Další

Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace

Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.

Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.

Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.

Další

Jak naše očekávání utváří bolest: Co ukazuje nový výzkum

Představ si, že stojíš v chodbě kliniky a čekáš na injekci. Míjí tě pacient, který právě proceduru podstoupil — zkřivená tvář, poznámka o tom, jak to „hrozně bolelo“. Ještě než se tě jehla dotkne, tvoje tělo se napíná. Najednou máš pocit, že to bude opravdu nepříjemné.

Co se právě stalo? Podle nové studie z Dartmouth College rozhodně víc než jen obyčejný okamžik empatie nebo nervozity. Výzkumníci ukázali, že sociální informace — tedy to, co slyšíme či vidíme u ostatních — může dramaticky ovlivnit, jak sami prožíváme bolest, psychickou námahu i sledování utrpení druhých.

Další

Když influencer mluví, internet se bouří: Jak osobnosti sociálních sítí posilují toxicitu i sílu dezinformací

Sociální sítě dnes nejsou jen prostor pro sdílení fotek a videí. Staly se arénou, kde se střetává veřejné mínění, emoce – a bohužel i dezinformace. Nový výzkum z Cardiff Business School ukazuje, že významnou roli v šíření nepravdivých informací a v  nárůstu toxicity diskuzí hrají sociální média influencerů (SMIs). A jejich vliv je mnohem větší, než se dosud čekalo.

Další

Když minulost firmy ožívá: Proč lidé nezapomínají ani po 60 letech

Kdy jste naposledy slyšeli někoho říct: “To už je dávno, to se nepočítá!”? V běžném životě to může platit — ale ve světě firem a veřejného mínění nikoliv. Nový výzkum vedený Cornellovou univerzitou ukazuje, že lidé si pamatují firemní minulost s nečekanou vytrvalostí. A co víc: tato paměť má skutečný dopad na reputaci i byznys samotný.

Další