Mise Artemis II spoléhala na evropskou vědu, ta však nyní čelí nejistotě

První pilotovaný oblet Měsíce v rámci nového amerického lunárního programu, Mise Artemis II (více informací naleznete v tomto článku), potvrdila podle časopisu Nature podstatnou roli Evropy v současném kosmickém výzkumu. Klíčovým prvkem celé mise byl totiž evropský servisní modul (European Service Module – ESM), vyvinutý společností Airbus pro European Space Agency (ESA), který zajistil pohon kosmické lodi Orion, dodávky energie i systémy podpory života pro posádku.

Posádku Orion tvořili čtyři astronauti – tři z NASA a jeden z Canadian Space Agency – zatímco Evropa, resp. evropská technologie, sehrála zásadní roli zejména při klíčovém manévru, který navedl loď z oběžné dráhy Země na trajektorii k Měsíci.

Podle odborníků je evropská účast výjimečná i z geopolitického hlediska. NASA se totiž u kritických systémů tradičně vyhýbá závislosti na zahraničních partnerech, což Nature potvrdil i Didier Schmitt, vedoucí týmu pro přípravu budoucích projektů ESA. Úspěch mise tak navazuje na další milníky evropského kosmického průmyslu – od programu Spacelab až po modul Columbus na Mezinárodní vesmírné stanici (International Space Station).

Program Artemis byl od počátku koncipován jako mezinárodní projekt, v němž má Evropa hrát svou podstatnou roli nejen prostřednictvím servisních modulů, ale i dodávkou komponent pro plánovanou lunární stanici Gateway a účastí evropských astronautů. Tento plán se však dostává do nejistoty. Administrátor NASA Jared Isaacman nedávno oznámil pozastavení projektu Gateway a přesměrování programu směrem k vybudování trvalé základny na Měsíci.

Tento krok tak podle Nature může zásadně proměnit podobu mezinárodní spolupráce. ESA nyní analyzuje možnosti dalšího zapojení, například prostřednictvím vývoje bezpilotního landeru Argonaut, který má dopravovat náklad na povrch Měsíce. Diskutuje se také o certifikaci rakety Ariane 6 pro pilotované lety na nízkou oběžnou dráhu Země, což by Evropě umožnilo větší autonomii.

Podle vyjádření astrofyzika Jonathana McDowella se však objevují signály, že Spojené státy mohou do budoucna klást menší důraz na mezinárodní partnerství. Rétorika Spojených států se tak posouvá od spolupráce k posilování amerického vedení ve vesmíru.

USA startují ambiciózní „Misi Genesis“ pro AI ve vědě, iniciativa je Bílým domem přirovnávána k projektu Manhattan. Rusko slibuje „kolosální“ navýšení výdajů na vědu, vědci však pochybují. Rozpočet ESA na příští tři roky dosáhne rekordních 22,1 miliardy eur. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v listopadu.