Nová odborná studie EUDA (European Union Drugs Agency) se zabývá analýzou odpadních vod v evropských městech, která se používá k odhadu spotřeby drog v komunitách. Tato metoda se vyvinula od 90. let a dnes slouží k monitorování užívání nelegálních drog v reálném čase.
Category Archives: Výzkum
Využití umělé inteligence ve zdravotnictví ve Velké Británii
Nová studie King’s College London zkoumá postoje veřejnosti k umělé inteligenci ve zdravotnictví – a to jak k jejímu osobnímu využití, tak k její roli v klinickém prostředí – a ukazuje, že veřejnost již s technologií umělé inteligence pracuje, avšak panují značné obavy a rozporuplné názory na to, jak daleko by se v jejím využívání mělo zajít.
Noční můry a démonické postavy: Co ukazuje nová studie
Jsou sny, které přijdou a odejdou – a pak jsou sny, které na sebe navazují. Ne jednou, ale několik nocí po sobě. Zpočátku nenápadně. Až na konci se promění v cosi, co si pamatujeme ještě dlouho po probuzení. Právě takové sny zkoumala nedávná studie popsaná na serveru PsyPost. A její závěry znějí téměř jako scénář psychologického hororu: některé noční můry s „démonickou“ tematikou nevznikají náhle, ale vyvíjejí se postupně – noc za nocí.
Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.
Objev bodu zlomu v buněčné signalizaci a jeho důsledky
Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který tuto komunikaci řídí, je tzv. Wnt signalizační dráha. Pokud se tento mechanismus rozladí, buňky se mohou vymknout kontrole, což následně vede k jejich nekontrolovanému růstu a vzniku nádorů.
Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na katastrofu z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.
Chytrý materiál umožní účinnou recyklaci plastů i levnou výrobu léčiv
Dva v jednom. I tak lze nahlížet na nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci Centra energetických a environmentálních technologií VŠB – Technické univerzity Ostrava CEET a CATRIN Univerzity Palackého. Univerzální pomocník založený na atomech železa a uhlíku dokáže nejen přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv.
Narcisté mají sklon vnímat Boha jako postavu, která je trestá a která jim dluží zvláštní laskavosti
Studie publikovaná v časopise Personality and Individual Differences zkoumá, jak lidé s narcistickými rysy používají náboženství. Zjistilo se, že tito lidé často nevyužívají víru pro duchovní důvody, ale spíše jako nástroj pro osobní prospěch, status nebo emocionální útěchu.
Konference DC26: Dědictví, paměť a komunita v kultuře elektronické hudby a tance
Konference DC26, která se bude konat ve dnech 14.–15. května 2026 v Kampusu Hybernská, nabídne dvoudenní program věnovaný studiu elektronické hudby a tanečních kultur.
Tajný život krvetvorných kmenových buněk
Výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové a progenitorové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 