Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Od vnějšího ucha až po sluchový nerv. Nový kompletní počítačový model ucha, který vyvinuli badatelé z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, umožní neinvazivně zkoumat sluch savců včetně člověka, a to v nebývalé šíři. Pomoci má nejen k lepšímu poznání lidského ucha, ale i ke zdokonalení sluchových pomůcek. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Hearing Research.
Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.
Častou konspirační teorií je, že očkování proti covidu vede k úmrtím mladých, jinak zdravých lidí, zejména vrcholových sportovců. Nic takového ale nepotvrdila žádná demografická data – u mladých lidí nedošlo po vakcínách k žádnému skokovému nárůstu úmrtnosti. Ale vyvrátit tyto pověry o sportovcích bylo složitější.
Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce v Českých Budějovicích poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů provádějí letos vědci z Biologického centra AV ČR experiment, při němž chtějí ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou.
Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.
Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost.
Odpověď: Dobrý den, máme pro vás dobrou zprávu! Dotaz, který jste nám zaslal, se nám podařilo rozlousknout.
Bohužel je záznam projevu pana Duška neúplný, a tak nelze než analyzovat jeho výroky bez znalosti kontextu jeho vyjádření. Ale i tak můžeme říci, že pan Dušek některá známá biologická fakta značně zjednodušuje a to až do takové míry, že je možné některé jeho výroky označit za zavádějící a nepravdivé:
Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.
Materiálové vědce z Hongkongu inspirovala strukturální bílá barva chroustů rodu Cyphochilus k vytvoření nového typu ultrabílého keramického materiálu. Vyrobili ho z aluminy, čili oxidu hlinitého, díky čemuž nejen ochlazuje budovy, ale je také dramaticky odolnější ve srovnání s dřívějšími ultrabílými nátěry.
Průlomová studie projektu SPRINT, financovaného z programu Evropské unie Horizon, odhalila znepokojivou skutečnost: rezidua pesticidů jsou rozšířená jak v zemědělském prostředí, tak v obytném prostředí, což vyvolává obavy o životní prostředí a lidské zdraví.
Tato zjištění, která mají významné důsledky pro rozhodovací orgány Evropské unie, zdůrazňují naléhavou potřebu komplexních regulačních opatření k řešení potenciálně dalekosáhlých dopadů společného výskytu pesticidů.
Adolescenti s depresí mají v krvi vyšší hladiny určitých látek než ti, kteří tímto onemocněním netrpí. Toto zjištění by mohlo pomoci identifikovat dospívající, kteří jsou k depresi náchylnější, a vést k včasnějším intervencím. O novém objevu informuje web New Scientist.
Více než 8 % dospělých ve Spojených státech trpí těžkou depresí a toto procento je vyšší u specifických skupin – zejména u dospívajících a starších dospělých. Deprese je komplexní onemocnění, které zahrnuje mnoho různých genetických složek a rizikových faktorů prostředí. Vědci se snaží pochopit přesné mechanismy v mozku, které odpovídají riziku nebo rozvoji deprese, v naději na včasnější identifikaci a účinnější možnosti léčby.
Léčba chronických ran obvykle vyžaduje, aby lékaři udržovali rány bez bakterií. Nový experimentální obvazový materiál naopak využívá živé bakterie, aby tím podpořil léčbu chronických ran. Když dojde k infekci diabetických vředů či dalších chronických ran, kolonie patogenů často vytváří biofilm. Ten pak do značné míry patogeny chrání před působení antibiotik či dezinfekce.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka