Praha, 8. července 2024: Zneužití deepfake v podvodných kampaních se už dotklo i Česka a s rozvojem umělé inteligence lze očekávat nárůst padělaných vyjádření politiků či falešný pornografický obsah s tváří celebrit. Problematice deepfake videí nebo zvukových nahrávek se však česká věda a výzkum věnuje jen okrajově a systematická podpora výzkumu problematiky deepfake v Česku chybí, jak ukazují výsledky studie Technologického centra (TC) Praha.
Category Archives: Věda
Čeští vědci jako první zobrazili povrchovou strukturu chromozomu – díky inovaci elektronové mikroskopie
Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR věří, že jejich revoluční odhalení miniaturních výběžků s prostorově uspořádanými smyčkami vláken na povrchu chromozomu může mít využití v medicíně či zemědělství.
Virus klíšťové encefalitidy musí dozrát, aby byl infekční
Klíšťová encefalitida je závažné neurologické onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy. Mezinárodní tým vědců pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Sarah Butcher z University of Helsinki se ve svém výzkumu soustředil na odhalení struktury nezralé (neinfekční) částice viru klíšťové encefalitidy, vzájemné působení proteinů obalujících tento virus a rozdíly v jejich uspořádání na povrchu nezralé částice ve srovnání se zralou, infekční částicí. Závěry jejich studie rozšiřují portfolio znalostí o viru klíšťové encefalitidy a v budoucnu mohou vést k vývoji nových antivirotik bránících dozrávání viru.
Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
Americká mise InSight prokázala, že Mars je stále seismicky aktivní. Oblast Tharsis, největší sopečně-tektonická část planety, byla ovšem svou polohou mimo dosah seismometru SEIS. Případné otřesy vzniklé v této lokalitě by seismometr nedokázal zaznamenat, vzhledem k jeho poloze by totiž průchod seismických vln odstínilo jádro planety. Vědecký tým s účastí Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR proto ke zkoumání možné tektonické aktivity v této části planety zvolil jiný přístup. Na základě snímků o vysokém rozlišení vědci zdokumentovali a popsali geologicky mladé praskliny, které nejsou patrně starší než jeden milion let. Ze závěrů studie, již nedávno publikoval časopis Icarus, vyplývá, že jihovýchod Tharsis postihly v oblasti Claritas Fossae v geologicky nedávné minulosti seismické otřesy.
Přináší pití syrového mléka nějaké riziko?
Ano, pití syrového mléka je stále riziko, i když jsou dodržována přísná hygienická pravidla
Podle studie z roku 2017 „Emerging Infectious Diseases“ jsou nepasterizované mléčné výrobky příčinou 840x více onemocnění a 45x více hospitalizací než pasterizované mléčné výrobky. Je patrné, že konzumace syrového mléka je zdravotním rizikem. Přesto se v mnoha unijních státech USA stále objevuje legislativa schvalující prodej syrového mléka.
Minerály a hydrotermální procesy
Minerály velmi často vznikají krystalizací z horkého vodného (hydrotermálního) roztoku. Voda je prakticky všudypřítomná: je obsažena v magmatu i v horninách, v jejich puklinách, pórech a mezi zrny minerálů. Voda obsažená v horninách přitom komunikuje s vodou na zemském povrchu. Hydrotermální roztoky přenášejí chemické prvky a jejich sloučeniny pocházející z magmatu anebo vyluhované z hornin. Roztoky pronikají rozpraskanými horninami a putují po trhlinách, puklinách a mezi zrny minerálů. Rozpuštěné látky jsou v nich přenášeny v podobě komplexních sloučenin (především s chlorem či sírou) a poté se vysráží v podobě minerálů. K vysrážení pevných látek z roztoku (neboli ke krystalizaci minerálů) dochází vlivem snížení teploty postupujícího roztoku, dále vlivem snížení tlaku, reakcí roztoku s okolními horninovými minerály nebo mísením roztoků rozdílného složení.
Nový koncept vakcíny vytváří imunitní reakce, které by mohly produkovat více typů HIV neutralizačních protilátek
Pomocí kombinace nejmodernějších imunologických technologií se vědcům podařilo stimulovat imunitní systém zvířat k indukci vzácných prekurzorů buněk B široce neutralizujících protilátek proti HIV (bNAbs). Výsledky, které byly zveřejněny v časopise Nature Immunology, jsou dalším povzbudivým krokem ve vývoji preventivní vakcíny proti HIV.
Biodegradabilní vlákna bource morušového mohou v blízké budoucnosti pomoci hojit kožní rány
Nové materiály pro regeneraci kůže i vylepšené kontaktní čočky. I to je jeden ze směrů výzkumu, kterým se ubírá prestižní mezinárodní projekt Medipol, a jehož součástí je Technická univerzita v Liberci. Podstatou projektu je nalezení nových přírodních polymerních materiálů.
Na počátku byla polévka nukleotidů, ze které vznikl život
Těžko někdy zjistíme s jistotou, jak přesně vznikl první život a jak vypadal a fungoval, ale známe různá prostředí, kde na rané Zemi mohly vznikat postupně složitější látky – například v okolí sopek, dopadových (impaktních) kráterů, hlubokomořských horkých vývěrů, přílivových jezírek nebo v okolí ledovců. Laboratorní pokusy ukázaly, jak lze bez přičinění života vytvořit stavební kameny látek, které život potřebuje (například DNA nebo bílkoviny). Vznik života můžeme zkoušet laboratorně zrekonstruovat – zkoušet možnosti syntézy důležitých jednodušších molekul za různých podmínek představitelných na rané Zemi a propojit tyto reakce do sítě možného „prvotního metabolismu“. Nemůžeme ale s určitostí říci, že život vznikl právě tak, či onak.
Studie ukazuje, že konopné terpeny mohou zmírnit neuropatickou bolest vyvolanou chemoterapií
Konopí seté (Cannabis sativa) je jedinečné tím, že obsahuje až 150 terpenů.
Studie University of Arizona Health Sciences publikovaná v časopise Pain zjistila, že terpeny Cannabis sativa jsou při tlumení chronické neuropatické bolesti stejně účinné jako morfin a kombinace těchto dvou analgetik dále zvyšuje úlevu od bolesti bez negativních vedlejších účinků.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 