Category Archives: Věda

Povodní se obecně rozumí dočasné výrazné zvýšení průtoku a/nebo hladiny vody v řece tak, že dochází k jejímu přelévání do okolního území. Důvodů, proč k takovému jevu dochází, je několik. Za přirozený „přebytek“ vody v korytě nad rámec jeho kapacity může krátkodobý přítok srážkové (dešťové) vody, tavné vody ze sněhu a ledovců po extrémním tání, vytlačení vody z vodních nádrží sesuvy ze svahů, protržení jezer v horách, ať již jde o jezera hrazená ledovcovými morénami, sesuvy, balvano-bahennými proudy (sely) či výplavy bočních přítoků, vzácností nejsou podobná jezera hrazená sněhovými lavinami nebo bariérami ledu při tání. Z hlediska délky trvání v čase může jít o povodně extrémně krátkodobé (přívalové, resp. „bleskové“) v trvání od několika minut až po dlouhodobé (regionální) s trváním ve dnech až měsících. Z pohledu původu rozlévající se vody lze ve vnitrozemských regionech rozlišit dvě základní zdrojnice: pramenné (sběrné) povodí bez trvalého vodního toku a vlastní vodní tok. Za zvýšení hladiny vody v toku, aniž by došlo ke zvýšení průtoku (naopak se snižuje) může vznik dočasných překážek v určitých místech v řečišti. Vždy tak dochází ke zmenšení průtočného profilu a voda si hledá jinou volnou cestu k odtoku, zpravidla nad či vedle překážky. Tou mohou být popadané stromy, materiál z břehových nátrží, jazyky sesuvů, nahromadění matriálu selů či přinos sedimentů přítoků, „hrázotvorná“ činnost živočichů (bobrů), ba dokonce vlastní dnové sedimenty daného toku.

Další