Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Studie provedená na „špinavých“ myších zpochybňuje hygienickou hypotézu. Ta tvrdí, že určitá míra vystavení mikrobům nebo parazitům typu tasemnic může snížit riziko vzniku alergií. Výzkum provedený na švédském Karolinska Institutet ale ukazuje, že myši s vysokou expozicí infekcím od narození mají stejnou, ne-li dokonce vyšší předpoklady rozvíjet alergické imunitní reakce jako „čisté“ laboratorní myši.
Prach v okolí center galaxií významně ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru. Upozornil na to tým fyziků pod vedením Michala Zajačka z Masarykovy univerzity, který zpracovával ultrafialová a rentgenová data ze souboru 58 aktivních galaxií.
21. ledna 2024 zemřel, dva dny před svými 94. narozeninami, dr. Lubor Červa, jeden z významných českých parazitologů, jehož jméno je navždy spojeno s identifikací původce primární amébové meningoencefalitidy ve Vrbenského lázních v Ústí nad Labem. Úžasný rovný člověk. Čest jeho památce!
Vědci pracující na studii PROTECT, které se mohli zúčastnit lidé starší 40 let, prověřili údaje od dospělých osob starších 40 let, aby zjistili, jaký vliv má hra na hudební nástroj – nebo zpěv ve sboru – na zdraví mozku. Do studie PROTECT, která probíhá již 10 let, se přihlásilo více než 25 000 lidí.
Tým zkoumal hudební zkušenosti účastníků a jejich celoživotní kontakt s hudbou spolu s výsledky kognitivních testů, aby zjistil, zda muzikálnost pomáhá udržet mozek bystrý i v pozdějším věku.
V důsledku úrazu zemře ročně na celém světě více než 5 milionů lidí, přičemž více než třetina těchto úmrtí je způsobena nekontrolovaným krvácením.
Více než 11 milionů lidí ve Spojených státech užívá antikoagulační nebo protidestičkové léky, jako je heparin nebo aspirin, k léčbě závažných onemocnění, jako je srdeční infarkt a mrtvice. Tyto léky však také vystavují pacienty riziku život ohrožujícího krvácení v případě úrazu nebo při operaci.
Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou.
Stále existuje mnoho vážných onemocnění, která jsou způsobena jednou nebo dvěma genovými mutacemi, ale zároveň pro ně neexistuje dostatečná léčba. Tento fakt přivádí vědce už dlouhé roky na myšlenku, zda by nebylo možné léčit pacienty změnou DNA pomocí editace genů. Z tohoto důvodu byl pro ně velkým krokem vpřed objev technologie CRISPR-Cas v roce 2012.
Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy.
V populárně-naučné publikaci najdete řadu zajímavých a možná nečekaných informací o počasí, klimatu, vodě a ovzduší. Poutavou knížku plnou zajímavostí pro veřejnost pro vás zpracovali vědci z ČHMÚ formou internetové stránky a najdete ji na informačních stránkách ústavu v sekci „Online publikace“.
Oproti tištěné publikaci zde naleznete více obrázků, grafů, textů nebo taky animace.
Během pandemie covidu bylo na vědce upřeno více pozornosti, než doposud bylo zvykem. To vedlo na jedné straně k většímu povědomí a také k nárustu důvěry v tuto profesní skupinu v době krize, na straně druhé nabídlo volné pole pro dezinterpretace a spory. Jak se doba postpandemická odráží v důvěře lidí ve vědce v USA a jak jinde ve světě?
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka