Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.
Časopis uvádí jako členy redakční rady významné vědce, ovšem bez jejich vědomí a souhlasu. Na opakované výzvy k odstranění jmen těchto vědců ze seznamu členů redakční rady časopis nereaguje. Jediný kontaktní údaj, který časopis nabízí, je nepersonalizovaný e-mail. Lze také předpokládat, že na adrese sídla uvedené na webových stránkách časopis téměř jistě nesídlí. Za těchto okolností nelze ztotožnit, kdo za časopisem doopravdy stojí, a proto jsou také možnosti nápravy v případě publikování u predátora velmi omezené, často se bohužel ani efektivně bránit nelze.
V celosvětové studii vedené vědci z UCL bylo nově identifikováno více než 200 genů spojených s depresí.
Výzkum publikovaný v časopise Nature Genetics odhalil v první rozsáhlé celosvětové studii genetiky závažné deprese více než 50 nových genetických lokusů (lokus je specifická pozice na chromozomu) a 205 genů, které souvisejí s depresí.
23. epizoda ArcheoPodcastu se věnuje významné lokalitě z doby bronzové, kterou je hradiště Skalka u Velimi (nedaleko Kolína). S ní je neodmyslitelně spojeno jméno hosta rozhovoru – Miloše Vávry. Jako terénní archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech strávil na lokalitě úctyhodných 30 let! V 90. letech na místě působila i britská expedice pod vedením A. Hardinga.
Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie „Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004“ editora Jiřího Hlaváčka.
Navzdory ukončení pandemie představuje COVID-19 i nadále vážnou zdravotní hrozbu. U většiny osob se vytvořila silná imunitní ochrana a nedochází u nich k závažnému onemocnění, ale infekce může stále vést k výrazným a někdy i dlouhotrvajícím příznakům onemocnění.
Koncem léta 2023 se objevila nová varianta viru SARS-CoV-2, BA.2.86 (pirola), která se geneticky výrazně liší od všech dosud cirkulujících variant.
Ve svých mnoha variantách jsou rajčata jednou ze světově nejoblíbenějších a nejrozšířenějších plodin současnosti. Nad čím se však již běžný konzument příliš nezamýšlí je, jak zamotaná cesta změn a mutací genetického materiálu přivedla rajčata k jejich dnešní podobě, jíž vděčí za svou popularitu. Více než tisíciletá evoluce rajčat s sebou přinášela přirozené mutace. Poté však do hry vstoupil člověk, jehož počínáním došlo v průběhu staletí k pečlivé pěstitelské selekci rajčat specifických vlastností a charakteristik dle naší chuti; tedy jakési rajčatové domestikaci. Dnes přichází zlom podobný, máme k dispozici revoluční technologii úpravy genomu CRISPR, která nám umožňuje vytvářet velmi specifické mutace rajčat a dalších plodin, a ještě více vylepšovat jejich vlastnosti.
Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Nálezy pomohou odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin, uvedli v dnešní tiskové zprávě zástupci Nadace Neuron, která výpravu finančně podpořila.
Vědecký pracovník fakulty Dr. Tomáš Fessl vedl výzkumný projekt, který prokázal klíčovou roli rychlé dynamiky proteinů v mechanismu jejich transportu přes membrány. Výsledky, které byly publikovány v lednovém čísle časopisu EMBO, byly získány ve spolupráci s týmy z University of Bristol (prof. Ian Collinson) a University of Leeds (prof. Sheena Radford, FRS) a podíleli se na nich místní vědci Dr. Joel Crossley a Prof. Roman Tuma.
Systém je schopen nejen během několika sekund detekovat střelbu a určit polohu střelce, ale i odhadnout ráži a typ použité zbraně. Na identifikaci typu zbraně se podílí umělá inteligence, díky tomu systém z katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT převyšuje stávající dostupné technologie. Akustický detektor, který je schopen odlišit střelbu od falešných poplachů s úspěšností 99 procent, bude využitelný jak pro speciální vojenské, tak civilní využití v budovách, jako jsou školy či nemocnice, ale i v městské zástavbě.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka