Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
O lidském pohlaví rozhoduje přítomnost jediného chromosomu, u některých skupin živočichů pak i třeba pouhá teplota prostředí. Jak je to s genderem, někdy překládaným do češtiny jako sociální pohlaví? Nakolik to, jaké máme pohlaví, určuje náš osud? A jsou všechny rozdíly mezi muži a ženami dané a neměnné nebo existují i takové, které jsou proměnlivé a od pohlaví odvozené jen zdánlivě?
Karafiáty modré barvy představují první geneticky modifikované květiny, které byly uvedeny na trh. Jedná se o víceletou rostlinu (𝐷𝑖𝑎𝑛𝑡ℎ𝑢𝑠 𝑐𝑎𝑟𝑦𝑜𝑝ℎ𝑦𝑙𝑢𝑠), u které je genetická modifikace z hlediska dlouhodobého výnosu výhodnější než u jednoletých rostlin.
Vědci z ÚOCHB ve spolupráci s univerzitou v belgickém Gentu vylepšují vlastnosti materiálů na bázi želatiny a rozšiřují možnosti jejich využití hlavně v medicíně. V článku, který otiskl vědecký časopis ACS Applied Engineering Materials, výzkumníci představili 3D tisknutelné materiály, které lze jednoduše sledovat na rentgenu nebo počítačové tomografii (CT).
Křídovitost zrn (tj. zrna s neprůhlednou částí nacházející se v jinak průsvitném bílém endospermu rýže, která má volnou strukturu kvůli neúplné akumulaci škrobu a bílkovin) je při pěstování rýže velkým problémem – je klíčovým faktorem určujícím její kvalitu a cenu. Ovlivňuje výnos při mletí a vlastnosti při vaření, což v konečném důsledku snižuje tržní hodnotu rýže. Významný vliv na křídovitost zrna má tepelný stres, konkrétně vysoké noční teploty.
Každý, kdo někdy navštívil hlasitý koncert, zná pocit zvonění v uších. Někteří lidé po ukončení hlasitého zvuku pociťují dočasnou nebo dokonce trvalou ztrátu sluchu nebo výrazné změny ve vnímání zvuku. Doktor Thanos Tzounopoulos, ředitel Pittsburgh Hearing Research Center na Lékařské fakultě Pittsburské univerzity, se ve své vědecké kariéře zaměřil na zkoumání fungování sluchu a na vývoj způsobů léčby hučení v uších a ztráty sluchu.
Vysoké teploty, sucho, nedostatek živin… Klimatické změny ovlivňují také rostliny. Jak se mohou adaptovat, aby přežily v nových podmínkách? Mezinárodní tým pod vedením vědců z Botanického ústavu AV ČR prokázal, že se klonální rostliny mohou přizpůsobit změně klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť. Výsledky studie publikoval časopis New Phytologist.
Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se proto zaměřil na evoluci biosyntézy esenciální kyseliny linolové u termitů a švábů a její souvislosti s ekologickým úspěchem termitů. Výsledky své práce publikovali v časopise Molecular Biology and Evolution.
Podle nové studie vědců z Torontské univerzity Unity Health Toronto se lidem, kteří přestanou kouřit, již po několika letech výrazně prodlouží délka života.
Studie zveřejněná v časopise NEJM Evidence ukazuje, že kuřáci, kteří přestanou kouřit před 40. rokem věku, mohou očekávat, že budou žít téměř stejně dlouho jako ti, kteří nikdy nekouřili. Ti, kteří přestanou kouřit v jakémkoli věku, se 10 let po ukončení kouření vrátí na úroveň blízkou přežití nikdy nekouřících osob, přičemž přibližně polovina tohoto přínosu se dostaví během pouhých tří let.
Nejstarší světově rozšířená sociální síť Facebook slaví dvacet let své existence. V Česku ji používá více než polovina populace. Podle antropoložky Marie Heřmanové ze SYRI Facebook změnil zejména formu toho, jak přijímáme a předáváme si informace. Zatímco před jeho spuštěním jsme měli média jako producenty a na druhé straně konzumenty mediálních sdělení, tak teď jsme vlastně všichni konzumenty i producenty těchto sdělení. A to je ten největší posun, říká Heřmanová.
V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka