Nová malá studie vedená vědci z Johns Hopkins Medicine a publikovaná 25. července v časopise Nature Cardiovascular Research odhalila vliv obezity na strukturu svalů u pacientů s formou srdečního selhání zvanou srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí (HFpEF).
Category Archives: Věda
Šíření HIV může zabránit nová injekce
Profylaktická injekce dvakrát ročně poskytuje mladým ženám úplnou ochranu před nákazou virem HIV. Tato forma ochrany je ještě účinnější než denní užívání tablet v podobě pre-expoziční profylaxe. Ukazuje to nová studie publikovaná v The New England Journal of Medicine. Tato forma prevence se může stát průlomem ve zvládání šíření infekce, zejména mezi mladými lidmi. Prezentace výsledků studie si vysloužilo potlesk vestoje na nedávné konferenci Aids 2024, která se uskutečnila v Mnichově.
Žížaly jako potenciální záchranáři zemědělských půd
Celosvětově nízká kvalita zemědělských půd může být zvýšena organickými přídavky. Jak zjistili vědci z Bioloigického centra AV ČR, půdě velmi prospívají žížaly, které dokáží dokáží zvyšovat pozitivní účinky ukuřičné biomasy a biouhlu na kvalitu půdy.
Umíme čelit deepfake podvodům?
Praha, 8. července 2024: Zneužití deepfake v podvodných kampaních se už dotklo i Česka a s rozvojem umělé inteligence lze očekávat nárůst padělaných vyjádření politiků či falešný pornografický obsah s tváří celebrit. Problematice deepfake videí nebo zvukových nahrávek se však česká věda a výzkum věnuje jen okrajově a systematická podpora výzkumu problematiky deepfake v Česku chybí, jak ukazují výsledky studie Technologického centra (TC) Praha.
Čeští vědci jako první zobrazili povrchovou strukturu chromozomu – díky inovaci elektronové mikroskopie
Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR věří, že jejich revoluční odhalení miniaturních výběžků s prostorově uspořádanými smyčkami vláken na povrchu chromozomu může mít využití v medicíně či zemědělství.
Virus klíšťové encefalitidy musí dozrát, aby byl infekční
Klíšťová encefalitida je závažné neurologické onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy. Mezinárodní tým vědců pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Sarah Butcher z University of Helsinki se ve svém výzkumu soustředil na odhalení struktury nezralé (neinfekční) částice viru klíšťové encefalitidy, vzájemné působení proteinů obalujících tento virus a rozdíly v jejich uspořádání na povrchu nezralé částice ve srovnání se zralou, infekční částicí. Závěry jejich studie rozšiřují portfolio znalostí o viru klíšťové encefalitidy a v budoucnu mohou vést k vývoji nových antivirotik bránících dozrávání viru.
Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
Americká mise InSight prokázala, že Mars je stále seismicky aktivní. Oblast Tharsis, největší sopečně-tektonická část planety, byla ovšem svou polohou mimo dosah seismometru SEIS. Případné otřesy vzniklé v této lokalitě by seismometr nedokázal zaznamenat, vzhledem k jeho poloze by totiž průchod seismických vln odstínilo jádro planety. Vědecký tým s účastí Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR proto ke zkoumání možné tektonické aktivity v této části planety zvolil jiný přístup. Na základě snímků o vysokém rozlišení vědci zdokumentovali a popsali geologicky mladé praskliny, které nejsou patrně starší než jeden milion let. Ze závěrů studie, již nedávno publikoval časopis Icarus, vyplývá, že jihovýchod Tharsis postihly v oblasti Claritas Fossae v geologicky nedávné minulosti seismické otřesy.
Přináší pití syrového mléka nějaké riziko?
Ano, pití syrového mléka je stále riziko, i když jsou dodržována přísná hygienická pravidla
Podle studie z roku 2017 „Emerging Infectious Diseases“ jsou nepasterizované mléčné výrobky příčinou 840x více onemocnění a 45x více hospitalizací než pasterizované mléčné výrobky. Je patrné, že konzumace syrového mléka je zdravotním rizikem. Přesto se v mnoha unijních státech USA stále objevuje legislativa schvalující prodej syrového mléka.
Minerály a hydrotermální procesy
Minerály velmi často vznikají krystalizací z horkého vodného (hydrotermálního) roztoku. Voda je prakticky všudypřítomná: je obsažena v magmatu i v horninách, v jejich puklinách, pórech a mezi zrny minerálů. Voda obsažená v horninách přitom komunikuje s vodou na zemském povrchu. Hydrotermální roztoky přenášejí chemické prvky a jejich sloučeniny pocházející z magmatu anebo vyluhované z hornin. Roztoky pronikají rozpraskanými horninami a putují po trhlinách, puklinách a mezi zrny minerálů. Rozpuštěné látky jsou v nich přenášeny v podobě komplexních sloučenin (především s chlorem či sírou) a poté se vysráží v podobě minerálů. K vysrážení pevných látek z roztoku (neboli ke krystalizaci minerálů) dochází vlivem snížení teploty postupujícího roztoku, dále vlivem snížení tlaku, reakcí roztoku s okolními horninovými minerály nebo mísením roztoků rozdílného složení.
Nový koncept vakcíny vytváří imunitní reakce, které by mohly produkovat více typů HIV neutralizačních protilátek
Pomocí kombinace nejmodernějších imunologických technologií se vědcům podařilo stimulovat imunitní systém zvířat k indukci vzácných prekurzorů buněk B široce neutralizujících protilátek proti HIV (bNAbs). Výsledky, které byly zveřejněny v časopise Nature Immunology, jsou dalším povzbudivým krokem ve vývoji preventivní vakcíny proti HIV.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 