Jak se vyvíjí vodní bilance našich polí? Proč i přes pravidelné srážky trpí půda nedostatkem vody? V letech 2019–2021 provedl tým vědců z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze průzkum deseti nejvíce zastoupených plodin v české rostlinné produkci.
Category Archives: Věda
Systém AMULET poslouží zemědělcům i vědcům
Efektivní a přesné měření morfologických a fyziologických vlastností rostlin umožňuje systém AMULET. Při jeho vývoji spolupracovali odborníci na rostlinný výzkum i informatici z CATRIN Univerzity Palackého, VŠB-Technické univerzity Ostrava a Imperial College London a výsledek představili v odborném časopise Computers and Electronics in Agriculture. Díky propojení řady zobrazovacích metod s pokročilými algoritmy strojového učení systém umožňuje předpovědět na základě získaných dat další vývoj a kondici rostlin, což jsou stěžejní informace pro pěstitele i šlechtitele zemědělských plodin.
Nové strukturní poznatky odhalují detailní mechanismus regulace enzymu Nedd4-2
Tým Dr. Veroniky Obšilové z Fyziologického ústavu AV ČR a prof. Tomáše Obšila z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali mechanismus regulace enzymu E3 ubikvitin ligasy Nedd4-2. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.
Objasnění strukturní podstaty interakce transkripčních faktorů p53 a FOXO4
Týmy prof. Tomáše Obšila z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, doc. Václava Veverky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Dr. Veroniky Obšilové z Fyziologického ústavu AV ČR objasnily strukturní podstatu interakce klíčových transkripčních faktorů p53 a FOXO4. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.
Noroviry pod kontrolou? Ústní vakcína ukazuje slibné výsledky
Noroviry jsou postrachem škol, školek, nemocnic i domovů seniorů. Stačí málo – dotek kontaminovaného povrchu, kapka na nemyté ruce – a lavina nevolností, zvracení a průjmů je na světě. Přesto dosud proti tomuto velmi nakažlivému viru neexistovala žádná schválená vakcína. Nová studie však naznačuje, že to se může brzy změnit.
S bakteriemi i viry umí zatočit nový materiál, stačí na něj posvítit
Usmrtit bakterie pomocí světla. Právě tak jednoduchá by v budoucnu mohla být dezinfekce povrchů. Proto se vědci z EMPA (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and technology), CATRIN Univerzity Palackého a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO v Ostravě pustili do vývoje speciálního povlaku, jehož antimikrobiální účinek lze aktivovat infračerveným světlem.
Čeští lékaři našli nečekanou příčinu nebezpečné genetické nemoci
Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.
Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.
Doc. MUDr. Michal Mokrý, PhD.: Když šest recenzentů obratem odmítne článek, aneb poučení z českého preprintu o „míře početí“
Minulý měsíc byl publikován preprint, který naznačuje spojitost očkování proti COVID-19 s poklesem porodnosti. Jedním z hlavních autorů je matematik Tomáš Fürst, člen Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Šest editorů vědeckých časopisů si příspěvek přečetlo a odmítlo ho ještě před zahájením recenzního řízení. SMIS a jeho stoupenci to interpretovali jako cenzuru a pokus o potlačení nepohodlných pravd.
Jak působí slunce na kůži a co se stane, když to přeženete?
Ať už pracujete na zahrádce, procházíte se v přírodě, ve městě, nebo se opalujete u přehrady či u moře, je důležité chránit svoji kůži. Ta je na ultrafialové záření velmi citlivá, což dokazuje i smutný fakt, že se výskyt zhoubného nádoru kůže za posledních 30 let zpětinásobil. Jak působí slunce na kůži? A co se stane, když se to se sluncem přežene? Na to odpovídala další odborná konference České lékařské komory z cyklu Rady pro zdraví s názvem Kam nechodí slunce, tam chodí lékař, která se konala 6. května v pražském Domě lékařů.
