Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
Category Archives: Věda
Fascinující výzkum strachu: Jedna dvě, robogator si jde pro tebe
Potkanům, na rozdíl od lidí, je možné nahlížet do mozku, když jim tam vzniká a strach a obavy. Neurovědci postavili arénu s potravou, kterou tam hlídal strašlivý robogator a nechali potkany, ať se ho bojí. Výsledky experimentu potvrzují významnou roli hippokampu při tvorbě a v budoucnu i léčbě strachu a úzkosti.
Účinnější léčbu Alzheimerovy choroby by mohl slibovat xenon
Většina léčebných postupů, které se dnes používají na ochranu před Alzheimerovou chorobou, se zaměřuje na amyloidní plaky a sešmodrchané proteiny tau, které se hromadí v mozku – ať už jako samotná příčina nemoci, nebo jako její průvodní jev.
Nová platforma pro vývoj léků na leukémii u dětí přináší nadějné výsledky
Vědci z Univerzity v Montrealu a jejího Institutu pro výzkum imunologie a rakoviny (IRIC) pracují na rozsáhlém projektu vývoje léků zaměřených na léčbu vysoce rizikové leukémie u dětí. Cílem je objevit cílené terapie, které by mohly být efektivnější a méně zatěžující než současná léčba.
Děti s postcovidovým syndromem vykazují slibné zotavení: Výsledky multicentrické studie
Podle nové analýzy 39 lékařských institucí většina dětí a dospívajících, u kterých byl diagnostikován multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS-C) po prodělání COVID-19, dosahuje do šesti měsíců návratu k téměř plnému zdraví. Studie, kterou realizoval tým MUSIC (Multisystem Inflammatory Syndrome in Children), přináší povzbudivé výsledky, zejména co se týče obnovy srdeční funkce a celkového zdravotního stavu.
Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
Draparnaldia erecta. Tak se jmenuje mnohobuněčná zelená řasa, na kterou během procházky na dovolené na Sardinii náhodou narazila Lenka Caisová z Biologického centra AV ČR. Do té chvíle neznámá rostlina vědkyni zaujala natolik, že ji začala zkoumat. A rychle rozpoznala její potenciál. Právě tato řasa by totiž podle badatelky mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu, jako třeba jak se dostaly rostliny z vody na souš. O významu objevu Draparnaldie nepochybuje ani Německá botanická společnost, která ji vyhlásila řasou roku 2025.
Vědci MU koordinovali genetickou studii pohřebišť z avarského období
Alkohol zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, zatímco vápník chrání, ukazuje studie
Vědci z Oddělení epidemiologie rakoviny na Oxfordské univerzitě ve spolupráci s mezinárodními institucemi zjistili, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, zatímco vápník a potraviny bohaté na mléčné produkty mají ochranný účinek. Analýzou dat od 542 778 žen ve Spojeném království odhalili významné souvislosti mezi stravou a rizikem tohoto onemocnění. Rakovina tlustého střeva je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním na světě a v roce 2022 bylo diagnostikováno téměř 2 miliony případů. Výskyt je vyšší v bohatších zemích, ale rychle stoupá i v oblastech s nižšími příjmy, což naznačuje, že klíčovou roli hrají změny životního stylu a stravy.
Jak strava ovlivňuje naše geny: Nové poznatky o vlivu vlákniny na zdraví
Vláknina je dlouho známá jako klíčová součást zdravé stravy, přesto méně než 10 % Američanů konzumuje doporučené minimální množství. Studie provedená vědci ze Stanfordské univerzity, publikovaná v časopise Nature Metabolism, však přináší nové důkazy, které by nás mohly přesvědčit k zařazení většího množství vlákniny do jídelníčku.
Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce břišní
K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 